Přeskočit na obsah

Perutýn žoldnéř

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxPerutýn žoldnéř
alternativní popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Nadtřídaryby (Osteichthyes)
Třídapaprskoploutví (Actinopterygii)
Nadřádkostnatí (Teleostei)
Řádropušnicotvární (Scorpaeniformes)
Čeleďropušnicovití (Scorpaenidae)
Rodperutýn (Pterois)
Binomické jméno
Pterois miles
Bennett, 1828
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Perutýn žoldnéř (Pterois miles), někdy také perutýn ďábelský, je druh perutýna. Je velmi podobný perutýnovi ohnivému (P. volitans), ale vyznačuje se určitými rozdíly v tělní stavbě a hlavně v geografickém rozšíření.

Systematika

[editovat | editovat zdroj]

Perutýn ohnivý a žoldnéř jsou blízce příbuzné druhy, které se pravděpodobně oddělily před 2,4-8,3 miliony lety na základě procesu speciace, a to buď alopatrické (tzn. druhy byly zcela odděleny neznámou bariérou) nebo parapatrické (došlo k částečnému oddělení). Je však také možné, že P. volitans a P. miles nejsou dva druhy, ale pouze jeden, v rámci něhož však došlo k vytvoření dvou populací s mírně odlišnými geny (konkrétně proces třídění linií).[2]

Vykazuje mnoho shodných znaků s perutýnem ohnivým. Má však například poněkud menší tečky na nepárových ploutvích. Dále se vyznačuje jinými počty měkkých paprsků: na hřbetní ploutvi jich má 10 (perutýn ohnivý 11), na řitní ploutvi 6 (perutýn ohnivý 7).[3]

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Perutýn žoldnéř obývá Indický oceán. Jeho rozšíření sahá od Rudého moře po Sumatru, v severojižním směru od Perského zálivu až do jižní Afriky.[3] V rámci lessepsovské migrace se začíná objevovat i ve východní části Středozemního moře.

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
  2. KOCHZIUS, Marc, Rainer Söller, Maroof A Khalaf, Dietmar Blohm. Molecular phylogeny of the lionfish genera Dendrochirus and Pterois (Scorpaenidae, Pteroinae) based on mitochondrial DNA sequences. Molecular Phylogenetics and Evolution. 2003-09, roč. 28, čís. 3, s. 396–403. Dostupné online. ISSN 1055-7903. 
  3. a b LIESKE, Ewald, Robert Myers. Ryby Korálových Útesů: Indopacifik a Karibik. 1. české vyd. vyd. Praha: Svojtka & Co, 2005. ISBN 80-7352-079-6. S. 400. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]