Perutýn žoldnéř
![]() | |
| |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
---|---|
![]() málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše |
živočichové (Animalia) |
Kmen |
strunatci (Chordata) |
Podkmen |
obratlovci (Vertebrata) |
Nadtřída |
ryby (Osteichthyes) |
Třída |
paprskoploutví (Actinopterygii) |
Nadřád |
kostnatí (Teleostei) |
Řád |
ropušnicotvární (Scorpaeniformes) |
Čeleď |
ropušnicovití (Scorpaenidae) |
Rod |
perutýn (Pterois) |
Binomické jméno | |
Pterois miles Bennett, 1828 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Perutýn žoldnéř (Pterois miles), někdy také perutýn ďábelský, je druh perutýna. Je velmi podobný perutýnovi ohnivému (P. volitans), ale vyznačuje se určitými rozdíly v tělní stavbě a hlavně v geografickém rozšíření.
Systematika[editovat | editovat zdroj]
Perutýn ohnivý a žoldnéř jsou blízce příbuzné druhy, které se pravděpodobně oddělily před 2,4-8,3 miliony lety na základě procesu speciace, a to buď alopatrické (tzn. druhy byly zcela odděleny neznámou bariérou) nebo parapatrické (došlo k částečnému oddělení). Je však také možné, že P. volitans a P. miles nejsou dva druhy, ale pouze jeden, v rámci něhož však došlo k vytvoření dvou populací s mírně odlišnými geny (konkrétně proces třídění linií).[2]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Vykazuje mnoho shodných znaků s perutýnem ohnivým. Má však například poněkud menší tečky na nepárových ploutvích. Dále se vyznačuje jinými počty měkkých paprsků: na hřbetní ploutvi jich má 10 (perutýn ohnivý 11), na řitní ploutvi 6 (perutýn ohnivý 7).[3]
Rozšíření[editovat | editovat zdroj]
Perutýn žoldnéř obývá Indický oceán. Jeho rozšíření sahá od Rudého moře po Sumatru, v severojižním směru od Perského zálivu až do jižní Afriky.[3] V rámci lessepsovské migrace se začíná objevovat i ve východní části Středozemního moře.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2020.3. 10. prosince 2020. Dostupné online. [cit. 2020-12-29]
- ↑ KOCHZIUS, Marc, Rainer Söller, Maroof A Khalaf, Dietmar Blohm. Molecular phylogeny of the lionfish genera Dendrochirus and Pterois (Scorpaenidae, Pteroinae) based on mitochondrial DNA sequences. Molecular Phylogenetics and Evolution. 2003-09, roč. 28, čís. 3, s. 396-403. Dostupné online. ISSN 1055-7903.
- ↑ a b LIESKE, Ewald, Robert Myers. Ryby Korálových Útesů: Indopacifik a Karibik. 1. české vyd. vyd. Praha: Svojtka & Co, 2005. ISBN 80-7352-079-6. S. 400.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu perutýn žoldnéř na Wikimedia Commons
Galerie perutýn žoldnéř na Wikimedia Commons