Přeskočit na obsah

Pchu Sung-ling

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Pchu Sung-ling
Narození5. června 1640
Pchu-ťia-čuang, Šan-tung
Úmrtí25. února 1715 (ve věku 74 let) nebo 14. srpna 1715 (ve věku 75 let)
Zichuan District
Povolánísekretář, domácí učitel a spisovatel
Národnostčínská
StátŘíše Čching
Žánrpovídka
Významná dílaZkazky o šesteru cest osudu
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pchu Sung-ling (čínsky pchin-jinem Pú Sōnglíng, znaky 蒲松齡; 5. června 164025. února 1715) byl čínský spisovatel.[1]

Život a dílo

[editovat | editovat zdroj]

Pchu Sung-ling se narodil ve vesnici Pchu-ťia-čuang v okrese C'-čchuan ve východní Číně na poloostrově Šan-tung čtyři roky před pádem dynastie Ming a tak celý další život prožil za dynastie Čching. Pocházel ze staré, ale zchudlé úřednické rodiny (pravděpodobně tureckého nebo mongolského původu),[1] přesto se mu dostalo důkladného vzdělání. Nikdy se mu však nepodařilo složit vyšší státní zkoušky a nastoupit dráhu úředníka. Žil proto dosti nuzně a živil se jako sekretář a domácí učitel v bohatých rodinách konfuciánské džentry. Jeho životní podmínky se poněkud zlepšily až roku 1672, kdy se tajemníkem a domácím učitelem u váženého statkáře Pi Ťi-joua, v jehož domě žil až do roku 1710.

Pchu Sung-ling je znám především jako autor sbírky fantastických povídek Podivuhodné příběhy ze Studovny klábosení (čínsky v českém přepisu Liao-čaj č'-i, pchin-jinem Liáozhāi zhìyì, znaky 聊齋誌異), jejíž převážnou část napsal v době, kdy žil v chudobě. Předmluva, kterou ke sbírce napsal roku 1679 svědčí o tom, že jí považoval za dokončenou v této době.[2] Knižně vyšla sbírka poprvé roku 1766.[1]

Pchu Sung-ling byl nejen prozaikem, ale také uznávaným básníkem a dramatikem. Napsal řadu básní v klasických formách i ve formě písňové a čtrnáct divadelních her v šantungském dialektu se zpěvy blížící se svou formou lidovému divadlu.[2] Bývá mu také připisován jeden román, ale toto autorství je více než sporné.[2] Psal také eseje, naučná díla o zemědělství a lékařství a také práce o lidových zvycích.[1]

Svou sbírkou Podivuhodné příběhy ze Studovny klábosení (český výbor pod názvem Zkazky o šesteru cest osudu) navázal Pchu Sung-ling na starou tradici čínských fantastických povídek, vnesl však do tohoto žánru nové prvky (kriminální a detektivní motivy, osobní tón, satiru, sociální kritiku a realistické vylíčení lidských povah). Jde o 431 povídek, napsaných virtuózním stylem, z nichž část má folklórní původ, zatímco další jsou dílem autorovy fantazie. Jejich námětem jsou setkání (většinou milostné povahy) s nadpřirozenými a nesmrtelnými bytostmi (vílami, duchy, upíry, kouzelnými liškami atp.), přičemž tato vyprávění autor často proměňuje v příběhy lásky, kdy mezi člověkem a nadpřirozenou bytostí vzniká hluboké citové pouto. Kniha získala velký obdiv nejen u literátů, ale její části byly tlumočeny i ústně.[1]

Překlady jeho díla

[editovat | editovat zdroj]
  • Strange Stories from a Chinese Studio (tr. Herbert A. Giles). London: T. De La Rue, 1880
  • Strange Stories from the Lodge of Leisures (George Soulié). London: Constable, 1913
  • Strange Tales of Liaozhai (Lu Yunzhong, Chen Tifang, Yang Liyi, and Yang Zhihong). Hong Kong: Commercial Press, 1982
  • Strange Tales from Make-do Studio (Denis C. & Victor H. Mair). Beijing: Foreign Languages Press, 1989.
  • Strange Tales from the Liaozhai Studio (Zhang Qingnian, Zhang Ciyun and Yang Yi). Beijing: People's China Publishing, 1997
  • Strange Tales from a Chinese Studio (tr. John Minford). London: Penguin, 2006. 562 pages
  • Strange Tales from Liaozhai (tr. Sidney L. Sondergard). Jain Pub Co., 2008

Česká vydání

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pu Songling na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e Slovník spisovatelů – Asie a Afrika 2., Odeon, Praha 1967, str. 198–199
  2. a b c LOMOVÁ, Olga. Pchu Sung-ling: Zkazky o šesteru cest osudu. Doslov Olgy Lomové [online]. Praha: DharmaGaia, 2009 [cit. 2011-10-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]