August I. Oldenburský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
August I.
oldenburský velkovévoda
Portrét
Portrét
Doba vlády28. května 182927. února 1853
Úplné jménoPavel Fridrich August Oldenburský
Narození13. července 1783
Rastede
Úmrtí27. února 1853 (69 let)
Oldenburg
PředchůdcePetr I.
NástupcePetr II.
ManželkyI. Adéla Anhaltská
II. Ida Anhaltská
III. Cecílie Švédská
PotomciAmálie, Bedřiška, Petr II., Antonín Günther
RodOldenburkové
DynastieHolstein-Gottorp-Oldenburg
OtecPetr I. Oldenburský
MatkaBedřiška Alžběta Württemberská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

August I. Oldenburský (13. července 1783 Rastede27. února 1853 Oldenburg) byl v letech 18291853 oldenburským velkovévodou. Pocházel z dynastie Oldenburků. Zemřel 27. února 1853 ve věku 69 let v Oldenburgu.

Původ a rodina[editovat | editovat zdroj]

Narodil se z manželství Petra Oldenburského s Bedřiškou Württemberskou. Narodil se 13. července 1783 v Rastede.

Život[editovat | editovat zdroj]

V letech 18031805 studoval na univerzitě v Lipsku. Za francouzské okupace v roce 1811 odešel spolu s otcem do Ruska, kde působil jako guvernér Estonska a snažil se o zrušení nevolnictví (zrušeno v severním Estonsku roku 1816 a v jižním roku 1819 carem Alexandrem I.[1]). Po účasti ve válkách proti Napoleonovi se vrátil nejprve do Ruska a v roce 1816 zpět do Oldenburkého velkovévodství.
V Schaumburku pak uzavřel první dvě manželství s dcerami knížete Viktora II. Anhaltského. Nejprve 24. července 1817 s princeznou Adélou a později 24. června 1825 s její mladší sestrou princeznou Idou.[2] Po její smrti se 5. května 1831 ve Vídni oženil s dcerou švédského krále Gustava IV. Adolfa, Cecílie (pravnučka Adolfa I. Fridricha Švédského)[3] Všechny tři manželky zemřely po nebo na následky porodu.

Nemocnice Petra Fridricha Ludvíka

Po smrti otce, který se již jako dědičný velkovévoda intensivně věnoval sociální a kulturní politice, se August ujal vlády. Ačkoliv Oldenburské vévodství bylo povýšeno na velkovévodství patentem z Vídeňského kongresu roku 1815, stal se August 28. května 1829 de facto prvním velkovévodou, protože Petr I. velkovévodský titul nepřijal.
Za vlády Petra I., který si zvolil Oldenburg za sídelní město, započala jeho přestavba v klasicistním stylu a August v přestavbě pokračoval. Například roku 1838 zde založil nemocnici nesoucí otcovo jméno, tedy Nemocnici Petra Fridricha Ludvíka.[4] Jako poctu otci také 27. listopadu 1838 zavedl Oldenburský řád vévody Petra Fridricha Ludvíka (řád za zásluhy).[zdroj?]

V roce 1831 byly učiněny první kroky, zveřejnění změny obecního zřízení za zemské, k přijetí ústavy. Touhy lidu se ale splnily až s událostmi roku 1848. Revoluce probíhala velice mírně, protože lidé měli v úctě a oblibě vládnoucí dům. 7. března zaslal velkovévoda městské radě své vyjádření týkající se požadované ústavy, čímž zklamal své poddané, protože obsahovalo pouze mlhavé a neurčité sliby. O den později se oldenburčané sešli a sepsali petici, která byla velkovévodovi předložena 10. března. August se však zdráhal slíbit jakékoliv ústupky a tak mu bylo jeverskými zástupci pohrozeno povstáním. V podvečer téhož dne velkovévoda veřejně přečetl nový patent a 11. března byla zrušena cenzura tisku. Dne 24. března sice došlo v hlavním městě k menším nepokojům, ty však byly rychle potlačeny a neměly žádný vliv na projednávání ústavy.
První ústava byla přijata a velkovévodou potvrzena na zemském sněmu 18. února a v platnost vešla 28. února 1849.
5. ledna 1852, po připojení k německo-rakouské poštovní unii, byla vydána první oldenburská známka.[zdroj?]

Potomci[editovat | editovat zdroj]

S manželkou Adélou Anhaltskou (1800–1820):

  • Amálie (21. prosince 1818 – 20. května 1875), oldenburská vévodkyně, ⚭ 1836 Ota I. (1. června 1815 – 26. července 1867), řecký král v letech 1832 až 1862
  • Bedřiška (8. června 1820 – 20. března 1891), ⚭ 1855 svobodný pán Maxmilián z Washingtonu


S manželkou Idou Anhaltskou (1804–1829):


S manželkou Cecílií Švédskou (1807–1844):

  • 1. Alexandr (16. 6. 1834 Oldenburg – 6. 6. 1835 tamtéž)
  • 2. Mikuláš (15. 2. 1836 Oldenburg – 30. 4. 1837 tamtéž)
  • 3. Elimar Antonín Günther (23. 1. 1844 Oldenburg – 17. 10. 1895 Erlau)

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
Kristián Albrecht Holštýnsko-Gottorpský
 
 
Kristián August Holštýnsko-Gottorpský
 
 
 
 
 
 
Frederika Amálie Dánská
 
 
Jiří Šlesvicko-Holštýnsko-Gottorfský
 
 
 
 
 
 
Fridrich VII. Bádensko-Durlašský
 
 
Albertina Frederika Bádensko-Durlašská
 
 
 
 
 
 
Augusta Marie Holštýnsko-Gottorpská
 
 
Petr I. Oldenburský
 
 
 
 
 
 
Fridrich Ludvik Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Becký
 
 
Fridrich Vilém II. Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Becký
 
 
 
 
 
 
Luisa Šarlota Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Augustenburská
 
 
Sofie Šlesvicko-Becká
 
 
 
 
 
 
Kristián I. Dohnsko-Schlodienský
 
 
Oldřiška Anna Dohnsko-Schlodienská
 
 
 
 
 
 
Frederika Marie Dohna-Vianenská
 
'August I. Oldenburský'
 
 
 
 
 
Fridrich Karel Württembersko-Winnentalský
 
 
Karel Alexandr Württemberský
 
 
 
 
 
 
Eleonora Juliana Braniborsko-Ansbašská
 
 
Fridrich II. Evžen Württemberský
 
 
 
 
 
 
Anselm František Thurn-Taxis
 
 
Marie Augusta Thurn-Taxis
 
 
 
 
 
 
Marie Ludovika Anna z Lobkovic
 
 
Bedřiška Alžběta Württemberská
 
 
 
 
 
 
Filip Vilém Braniborsko-Schwedtský
 
 
Fridrich Vilém Braniborsko-Schwedtský
 
 
 
 
 
 
Jana Šarlota Anhaltsko-Desavská
 
 
Bedřiška Braniborsko-Schwedtská
 
 
 
 
 
 
Fridrich Vilém I.
 
 
Žofie Dorota Pruská
 
 
 
 
 
 
Žofie Dorotea Hannoverská
 

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. estonsko-historicky-prehled - Encyklopedie.seznam.cz. encyklopedie.seznam.cz [online]. [cit. 2008-11-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-02-24. 
  2. Ascania 10
  3. Oldenburg 8. genealogy.euweb.cz [online]. [cit. 2008-11-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-07-03. 
  4. Oldenburg.de. www.oldenburg.de [online]. [cit. 2008-11-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-05-15. 
  5. Oldenburg 8. genealogy.euweb.cz [online]. [cit. 2008-11-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-07-03. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Petr I.
Znak z doby nástupu Lübecký kníže
18291853
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Petr II.
Předchůdce:
Petr I.
Znak z doby nástupu Birkenfeldský kníže
18291853
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Petr II.