Přeskočit na obsah

Jever

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jever
Náměstí s kašnou a zámeckou věží
Náměstí s kašnou a zámeckou věží
Jever – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška9 m n. m.
Časové pásmoUTC+01:00 (standardní čas)
UTC+02:00 (letní čas)
StátNěmeckoNěmecko Německo
Spolková zeměDolní Sasko
Zemský okresFrísko
Jever
Jever
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha42 km²
Počet obyvatel14 020 (2015)
Hustota zalidnění333,8 obyv./km²
Správa
StarostaJan Edo Albers (nestraník)
Oficiální webwww.stadt-jever.de
Adresa obecního úřaduAm Kirchplatz 11, 26441 Jever
Telefonní předvolba04461
PSČ26441
Označení vozidelFRI
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jever je německé město se 14 000 obyvateli,[1] které je správním centrem zemského okresu Frísko ve spolkové zemi Dolní Sasko. Leží v oblasti marší na Východofríském poloostrově 15 km západně od přístavu Wilhelmshaven. Od roku 1972 patří k městu i okolní obce Moorwarfen, Rahrdum, Cleverns, Sandel a Sandelermöns.

Místo bylo osídleno již v paleolitu, ve starověku zde žili Chaukové. Roku 1158 je zmiňováno jako Gevarae, což je odvozováno ze starogermánského výrazu „gaveren“ – pastviny. Roku 1347 obdržel Jever městská práva, koncem 14. století zde Edo Wiemken založil Jeverské panství, které patřilo k opěrným bodům vitaliánů, poslední nezávislou vládkyní byla Maria z Jeveru, podle níž se městu přezdívá Marienstadt,[2] po její smrti roku 1575 Jever ovládli Oldenburkové. Roku 1667 město získal Anhalt-Zerbst, jako věno Kateřiny Veliké pak připadlo Rusku, za napoleonských válek bylo součástí Holandského království a roku 1818 bylo znovu připojeno k Oldenburskému velkovévodství.

Život ve městě

[editovat | editovat zdroj]

Jever je známý především výrobou stejnojmenné značky piva, která má tradici od roku 1848, typickým zdejším řemeslem je také modrotisk. Město má historickou radnici, zámek s anglickým parkem, pět kostelů, větrný mlýn, divadlo, židovský hřbitov, pomník Marie z Jeveru, kozáckou kašnu připomínající období ruské nadvlády, hasičské muzeum a koupaliště. Nedaleko se nachází základna vojenského letectva. Do Jeveru jezdil na prázdniny Karl Jaspers, jeho pradědeček byl místním starostou.[3]

Partnerská města

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]