Pausaniás (král Sparty)

Pausaniás
Narození	Sparta
Úmrtí	385 př. n. l. Tegea
Povolání	panovník
Děti	Kleombrotos I. Agésipolis I.
Rodiče	Pleistoanax
Příbuzní	Aristodemus (sourozenec) Kleomenés II. a Agésipolis II. (vnoučata)
Funkce	spartský král (445–395 př. n. l.)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Pausaniás (starořecky Παυσάνιας) byl král Sparty od roku 409 př. n. l. do roku 394 př. n. l. Patřil do královské rodiny Agiovců.

Otcem Pausania byl Pleistoanax z rodu Agiovců (starořecky Δυναστεία Αγιαδών). Vládl spolu s Agidem II. pocházejícím z rodu Eurypontovců (starořecky Δυναστεία Ευρυποντιδών) od roku 409 př. n. l. do roku 398 př. n. l. a pak s jeho bratrem Agésilaem II. od roku 398 př. n. l. do roku 394 př. n. l.

Pausaniás vládl v době historických událostí pro Spartu se zpočátku vyvíjejících příznivě, ale na konci jeho vlády Sparta zaznamenala mocenský úpadek. V roce 404 př. n. l. skončila dlouhá peloponéská válka trvající sedmadvacet let, kdy spartský vojevůdce Lysandros od moře a král Pausaniás na pevnině obklíčili Athény a donutili tento městský stát kapitulovat. Lysandros přijal aténské posly a oznámil jim rozkaz srovnat se zemí aténské vnější opevnění a hradby přístavu Pireus. Aténské loďstvo s výjimkou dvanácti lodí dostala Sparta a Athény musely změnit ústavu, aby podle slov Sparťanů nevládl dav, ale nejlepší muži. Athéňané na to zvolili třicet vybraných občanů a ti vešli do dějin jako vláda třiceti tyranů. Vyvolali všeobecný odpor ve kterém se znovu k moci dostali demokraté. Lysandros na to dorazil s vojskem do Atén, aby jim vnutil svou vůli na obnovení vlády tyranů. Dle nařízení eforů o vlastní vládě měl rozhodnout athénský lid. Sparta aby přinutila Lysandra respektovat rozkaz vyslala proti němu vojsko v čele s králem Pausaniem. Lysadros musel načas opustit politickou scénu.

V roce 404 př. n. l. zemřel v Perské říši Dareios II. a jeho synové Artaxerxes a Kýros se dostali do sporu o trůn. V tomto sporu se Sparťané přidali na Kýrovu stranu. Byzantský harmastés Klearchos najal 13 000 žoldnéřů z nichž většinu tvořili Sparťané. K rozhodující bitvě došlo v roce 401 př. n. l. u Kunax a Kýros v ní padl. Spartský zásah do boje o perský trůn měl dalekosáhlé následky, neboť vítězný Artaxerxes II. se za něj pomstil válkou která trvala od roku 399 př. n. l. do roku 394 př. n. l. a skončila námořní bitvou u Knidu, kde Sparta ztratila nejen své loďstvo ale i hegemonii na Egejském moři. Oslabení Sparty využili Thébané a později i její tradiční nepřátelé Megařané a Korinťané a tak v roce 395 př. n. l. vypukla tzv. korintská válka. Tažení proti Thébám vedl opět Lysandros, který v bitvě u Haliartu padl. Lysandros zaútočil svévolně, nepočkal na posily vojska krále Pausania a to se mu stalo osudným. Bitva tedy skončila neúspěchem a to byl důvod, že se ve Spartě eforové rozhodli Pausania i přes jeho nepřítomnosti odsoudit. Pausaniás se už domů nevrátil a svůj život dožil v exilu. Útočiště našel v Tegei a nějaký čas žil i v Perské říši. Zemřel kolem roku 380 př. n. l.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pausanias (kráľ Sparty) na slovenské Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Pausaniás na Wikimedia Commons

Literatura

• Thúkydidés, Dějiny peloponéské války
• Xenofón, Hellénika
• ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Grécky zázrak. [s.l.]: Perfekt, 2002. ISBN 80-8046-103-1. (slovensky) 

Autoritní data	GND: 102401969 VIAF: 17614509