Papoušek královský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxPapoušek královský
alternativní popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Metazoa)
Kmen obratlovci (Vertebrata)
Třída ptáci (Aves)
Řád papoušci (Psittaciformes)
Čeleď papouškovití (Psittacidae)
Rod papoušek (Alisterus)
Binomické jméno
Alisterus scapularis
(Lichtenstein, 1818)
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Papoušek královský (Alisterus scapularis) je papoušek, který obývá tropické a subtropické pralesy na východním pobřeží Austrálie a přilehlá pohoří. První, kdo tento druh popsal, byl v roce 1818 Martin Lichtenstein. Tito papoušci se vyskytují v párech nebo hejnech čítajících několik kusů. Ojediněle se nacházejí setkat v blahovičníkových buších či křovinách. Papoušci jsou velcí přibližně 44 cm.

Jako velká většina australských papoušků je i papoušek královský odolný vůči mrazu a i v chladnějších klimatických podmínkách je úspěšně chováván ve venkovních celoročních voliérách. Do nedávna nebyl v chovech kvůli vyšší náročnosti jeho odchovu příliš rozšířený. Nyní se tento druh rozšiřuje a stále častěji je odchováván chovateli. Zemědělci tento druh považují za škůdce, protože dokáží zlikvidovat velké množství obilnin na polích a ovoce v sadech.

Chování[editovat | editovat zdroj]

Ve volné přírodě páry hnízdí nejčastěji v dutinách eukalyptových stromů, které si následně upravují. Podle nálezu[jakého?] byli papoušci schopni hnízdit v hnízdní dutině hluboké 12 m. Jako vystýlka jim slouží štěpky vznikající při úpravě kotliny.

Papoušek královský se může chovat ve skupině pouze mimo dobu rozmnožování, neboť v této době jsou samci v období toku poměrně agresivní. Tolerují se například s bažanty[zdroj?], na jiné druhy papoušků budou však útočit. Nejlepší je proto chovat papoušky po páru.

Chovná sezóna[editovat | editovat zdroj]

Začíná stejně jako u většiny venku chovaných australských papoušků, po ustálení teplot na jaře. Počátek toku se zahájí tím, že se sameček začne hlasitě ozývat a začne samici krmit. Královští papoušci většinou kladou snůšku o 3–5 vajíčkách, na kterých sedí samice po dobu 20 dní. Běžná snůška je jednou za rok. Při ztrátě první snůšky, rozbití či odebrání vajec přichází druhá snůška. Vejce snáší samice v pravidelných intervalech. Jako u většiny australských papoušků to bývá většinou jedno vejce obden. V těchto intervalech se také po uplynutí tří týdnů začnou klubat mláďata. Ta jsou posléze dokrmována oběma rodiči ještě přibližně pět týdnů. V prvních dnech po vylíhnutí a v několika následujících dnech samice neopouští hnízdní dutinu. V tuto dobu chodí krmit samec samici k otvoru hnízdní dutiny, posléze samice mláďata v hnízdě. Mláďata zhruba po 40 dnech opouští hnízdní dutinu a jsou nadále dokrmována oběma rodiči.

Pohlaví[editovat | editovat zdroj]

Pár papoušků královských, vlevo je samice, vpravo je samec

Královští papoušci mají výrazný pohlavní dimorfismus. Samci jsou jasně červeně zbarveni na hlavě, krku a spodní straně těla. Jejich záda a křídla jsou zelená, zadek a ocas modrý. Duhovky očí mají žluté. Končetiny s prsty jsou stejně jako u samic šedé. Zobák samiček je rovněž šedý, kdežto u samců převážně červený s černými okraji. Samice má celé tělo zbarvené zeleně, prsa načervenalá. Mláďata jsou stejně zbarvená jako samice, jenom bledší a menší. Při prvním pelichání se u samečků objevují první červená pera. Plného vybarvení i plné pohlavní vyzrálosti dosahují ve třech letech. Některé samičky dospívají však dříve.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2019.3. 10. prosince 2019. Dostupné online. [cit. 2020-01-17]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Australští papoušci, Milan Vašíček, Petr Podpěra, nakladatelství Svépomoc 1981

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]