Pančavský vodopád

Pančavský vodopád
	Horní část Pančavského vodopádu
Rozměry
Celková výška	148 m
Šířka	4 - 8 m
Průtok	25 l/s
Poloha
Světadíl	Evropa
Stát	Česko
Kraj	Královéhradecký
Okres	Trutnov
Obec	Špindlerův Mlýn
Katastrální území	Bedřichov v Krkonoších
Zeměpisné souřadnice	50°45′40″ s. š., 15°32′46″ v. d.
	Pančavský vodopád
Ostatní
Vodní tok	Pančava
Povodí	Labe
Morfologický typ	nepravý, vícestupňový, víceramenný
Genetický typ	přírodní, konsekventní, karový
Geologické podloží	žula
Geomorfologická příslušnost	Krkonošské hřbety, Krkonoše
Poznámka	nejvyšší vodopád v Česku
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pančavský vodopád (německy Pantschefall) je vodopád v obci Špindlerův Mlýn v Královéhradeckém kraji. Jedná se o nejvyšší vodopád v Česku. Měří 148 metrů a nachází se na východním svahu v horní závěrečné části Labského dolu v Krkonošských hřbetech v Krkonoších (Pančavská jáma).^[1]

Vodní režim

Vodopád vytváří potok Pančava (pravostranný přítok Labe). Je stálý s kolísajícím průtokem, průměrně 25 l/s. Nejvydatnější je při jarním tání sněhu, což je obvykle konec dubna až začátek května. Za vysokých stavů vody se vodopád větví na několik ramen.^[1] Ústí do svahových sutí a nevytváří tedy vývařiště.

Název

Název dle Pančavského potoka pocházející z německého pantschen, spisovně planschen nebo plantschen česky cákat, šplíchat.^[1]

Přírodní poměry

Z hlediska morfologie se jedná o vodopád nepravý, vícestupňový a víceramenný a z hlediska genetiky je charakterizován jako přírodní, konsekventní a karový. Geologickým podložím je žula. Výška vodopádu je 148 m, přičemž padá z nadmořské výšky 1298 m do 1150 m. Na jaře během tání sněhu se díky vzniku jižního ramene ve spodní části prodlužuje na 162 m.^[2] Celkový sklon dosahuje 44 °. Vodopád má čtyři významné stupně s výškami (shora) 36, 39, 23 a 20 m. Šířka se pohybuje mezi 1–20 m, obvykle však 4–8 m.

Historie turismu

Vodopád byl od začátku turismu hojně navštěvován. Roku 1859 majitel nedaleké Labské boudy Josef Schier postavil nad horní hranou malou vodní nádrž se stavidlem. Po dosažení dostatečného počtu platících turistů bylo stavidlo zvednuto a vodopád tím nárazově zvýšil průtok. Nad i pod vodopádem byly zřízeny malé budky s občerstvením a horní vyhlídková terasa. V 30. letech 20. století byla nádržka s budkami a terasou zrušena.^[1]

Přístup

Současný přístup k vodopádu je omezený, neboť se nachází v I. zóně KRNAP. V blízkosti vodopádu se nachází vyhlídka, z které lze vidět pouze nejhořejší část vodopádu, další velice omezený výhled poskytuje Ambrožova vyhlídka.^[1] Celý vodopád je možné pozorovat z modré turistické značky vedoucí Labským dolem.

Fotogalerie

Celkový pohled
Horní část
Pohlednice ze začátku 20. století

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b ^c ^d ^e PILOUS, Vlastimil. Pančavský vodopád. Krkonoše – Jizerské hory. Duben 2009, čís. 4, s. 20–23. Dostupné online.
↑ Mnoho autorů publikací uvádí výšku chybně, i když existuje přesné měření. Často je chybně uváděna celková hloubka dolu.

Literatura

Nejkrásnější vodopády České republiky, průvodce, strana 28, Pančavský vodopád, ISBN 978-80-200-1779-6

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Pančavský vodopád na Wikimedia Commons
Časopis Krkonoše – Jizerské hory

[casopis_krkonose_200904-1] PILOUS, Vlastimil. Pančavský vodopád. Krkonoše – Jizerské hory. Duben 2009, čís. 4, s. 20–23. Dostupné online.

[2] Mnoho autorů publikací uvádí výšku chybně, i když existuje přesné měření. Často je chybně uváděna celková hloubka dolu.

[1]

[2]