Přeskočit na obsah

Fronta národního odporu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Pandžšírský odboj)
ikona
Tento článek potřebuje úpravy.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.
ikona
Tento článek potřebuje aktualizaci, neboť obsahuje zastaralé informace.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte, aby odrážel aktuální stav a nedávné události. Podívejte se též na diskusní stránku, zda tam nejsou náměty k doplnění. Historické informace nemažte, raději je převeďte do minulého času a případně přesuňte do části článku věnované dějinám.
Fronta národního odporu Afghánistánu
جبهه مقاومت ملى افغانستان (darí)
د افغانستان مقاومت جبهه (paštština)
Vlajka Fronty národního odporu[1][2] (odvozena z vlajky Severní aliance a státu z let 1992–2001) Vlajka zaniklé republiky (2013–2021)
Vlajka Fronty národního odporu[1][2] (odvozena z vlajky Severní aliance a státu z let 1992–2001)

Vlajka zaniklé republiky (2013–2021)
Znak Fronty národního odporu
Znak Fronty národního odporu
Území ovládané FNO (modrá) v Afghánistánu
Území ovládané FNO (modrá) v Afghánistánu
Základní info
Aktivní16. srpna 2021 – současnost
Operační
území		afghánské province Pandžšír, Parván, Baghlán, Vardak, Dájkundí, Samangán
Ideologiedemokracie
decentralizace
multikulturalismus
sociální spravedlnost
VelitelAhmad Masúd
Amrulláh Sálih
Bismilláh Chán Mohammadí
ZákladnyBázárak v provincii Pandžšír
Sílaneznámý počet
Částíkonfliktu v Afghánistánu (od 2021)
SpojenciAfghánská islámská republika Afghánská osvobozenecká fronta
TádžikistánTádžikistán Tádžikistán (údajně)
OponentiTálibánTálibán Tálibán
Al-KáidaAl-Káida Al-Káida
PákistánPákistán Pákistán (údajně)
Konflikty/bojekonflikt v Afghánistánu
Republikánské povstání (od 17. 8. 2021)

Fronta národního odporu Afghánistánu (NRF), známá též jako Druhý odboj, je afghánské vojenské partyzánské hnutí odporu proti radikálnímu hnutí Tálibán a jeho islamistickému režimu Islámského emirátu Afghánistán.

Fronta národního odporu se skládá z bývalých příslušníků Severní aliance a odpůrců Tálibánu operující v několika hornatých provinciích Afghánistánu. První základnou odboje se stala provincie Pandžšír, kde se zformoval již po úspěšné ofenzívě Tálibánu v srpnu roku 2021, tj. téměř ihned poté, co se stáhla vojska Spojených států amerických. Do čela hnutí se postavili politik Ahmad Masúd (syn Ahmada Šáha Masúda) a bývalý afghánský viceprezident Amrulláh Sálih,[3] který je v souvislosti s útěkem bývalého prezidenta Ašrafa Ghaního ze země v souladu s afghánskou ústavou úřadující prezident Afghánistánu.[4]

Historie

[editovat | editovat zdroj]

V 90. letech 20. století bylo Pandžšírské údolí (v překladu Údolí pěti lvů[5]) a okolní území srdcem operací tzv. Severní aliance.[6] Je to oblast obývaná převážně Tádžiky, kteří hovoří jazykem darí, a rodiště Ahmada Šáha Masúda, přezdívaného Lev z Pandžšíru, což byl polní velitel protitálibánských sil. Narodil se zde také jeho syn a nástupce Ahmad Masúd.[7]

Pandžšírské údolí

13. července 2021 indické vydání listu The Economic Times informovalo, že bývalí vůdci Severní aliance plánují přeskupení v boji proti Tálibánu.[8] 28. července 2021 noviny The Washington Post oznámily, že zbytky Severní aliance byly mobilizovány pro hnutí odporu proti Tálibánu.[9]

Odboj v Pandžšíru

[editovat | editovat zdroj]
Detailní pohled na území odboje v Pandžšíru (růžová) během ofenzívy Tálibánu v srpnu 2021

V srpnu 2021, po pádu Kábulu, bylo oznámeno, že velký počet protitálibánských sil zamířil do Pandžšírského údolí, jediného regionu Afghánistánu, který ještě nebyl dobyt Tálibánem, aby tam vytvořil baštu odporu.[10][11][12] Amrulláh Sálih na svém twitteru odsoudil prezidentův útěk ze země a v souladu s afghánskou ústavou se prohlásil za jediného právoplatného úřadujícího prezidenta Afghánistánu.[5] Afghánská ambasáda v Dušanbe uznala Sáliha za jediného legitimního vůdce země. Sálih vyzval své spoluobčany, aby se postavili proti Tálibánu.[13]

Oblast Pandžšírského údolí ovladaná Masúdem

17. srpna 2021 se objevily nepotvrzené zprávy o přílivu Afghánců k silám odporu. Bývalí afghánští vojáci tádžického původu se začali sjíždět do Pandžšírského údolí na tancích a obrněných transportérech.[14]

Republikánské povstání

[editovat | editovat zdroj]
Republikánské povstání v Afghánistánu
konflikt: konflikt v Afghánistánu
Zničené tanky v Pandžšíru
Zničené tanky v Pandžšíru
Trvání17. srpna 2021 – současnost
Místoafghánské province Pandžšír, Parván, Baghlán, Vardak, Dájkundí a Samangán
Výsledekprobíhá
  • Tálibán ovládl většinu údolí Pandžšír
Strany
Tálibán Islámský emirát Afghánistán (Tálibán)
Al-KáidaAl-Káida Al-Káida (údajně)

podpora:
PákistánPákistán Pákistán (nepotvrzeno)

Afghánská islámská republika loajalisté republiky
  • Fronta národního odporu
  • Afghánská islámská republika Afghánská osvobozenecká fronta
  • menší frakce

podpora:
TádžikistánTádžikistán Tádžikistán (údajně)

nezávislé milice
tálibánský disent
Velitelé
Síla
60 000–260 000 z Islámské obranné síly Afghánistánu a příslušníků různých milic:
  • Hazárové na straně Tálibánu
  • Tádžikové na straně Tálibánu
  • cizí mudžáhidé, z nichž někteří mohou být napojení na Al-Káidu
2 000–10 000 odpůrců Tálibánu z milic a zbytků afghánských bezpečnostních sil
  • cca 9 000 bojujících za A. Masúda (dle jeho prohlášení)

protitalibánské milice Hazárů ve Vardaku a Dájkundí,
neznámý počet příslušníků milic okolo Pandžšíru

Ztráty
(údaj z 6. 9. 2021)
více než 950 mrtvých mrtvých dle odporu,
více než 1 000 zajatců dle odporu 		(údaj z 6. 9. 2021)
těžké ztráty
velké množství zajatců
mnoho vozidel a zbraní ukořistněno
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Do 20. srpna 2021 fronta dobyla město Čáríkár[15] a tři okresy v provincii Baghlan.[16] Podle posledních zpráv disponují povstalci silou cca 10 000 ozbrojenců.[17]

21. srpna 2021 bylo oznámeno, že zástupci Fronty národního odporu se setkali s afghánským premiérem Abdulláhem Abdulláhem a bývalým afghánským prezidentem Hámidem Karzajem, aby jednali o potenciálním zřízení přechodné afghánské vlády.[18]

22. srpna 2021 Al-Arabíja uvedla, že zástupci Tálibánu vyzvali Frontu národního odporu, aby do čtyř hodin kapitulovala a převedla ovládaná území pod kontrolu Tálibánu, jinak zahájí útok.[19] Poté, co Masúd kapitulaci odmítl, byly rozpoutány boje, během nichž byla přepadena jedna z hlavních jednotek Tálibánu a tálibové měli více než 300 mrtvých.[20] 23. srpna 2021 zástupci Tálibánu oznámili, že po těžkých bojích dobyli zpět tři okresy v provincii Baghlan a oblehli Masúdovi muže.[21] Mluvčí Tálibánu Zabiulláh Mudžáhid uvedl na Twitteru, že před dalšími boji upřednostňují mírová jednání.[22]

29. srpna 2021 bylo oznámeno, že Tálibán zablokoval mobilní a internetový přísun v provincii Pandžšír, aby vyvinul nátlak na své odpůrce.[23]

31. srpna 2021 zahájily oddíly Tálibánu proti odpůrcům útok.

6. září 2021 Tálibán oznámil, že dobyl celou provincii Pandžšír. Ahmad Masúd, který dříve několikrát toto oznámení vyvrátil, uvedl, že je v bezpečí. Představitelé Fronty národního odporu tvrdí, že stále drží „strategické pozice“.[24]

21. září 2021 bylo americkými výzvědnými službami a bývalými členy afghánské vlády potvrzeno, že Ahmad Masúd uprchl krátce po obsazení Pandžšírského údolí do tádžického Dušanbe. Také Amrulláh Sálih se nachází v blízkosti Dušanbe.[25]

Reakce

[editovat | editovat zdroj]
  • Rusko Ruský velvyslanec v Afghánistánu Dmitrij Žirnov označil odpor za „odsouzený k zániku" a prohlásil, že povstání bude neúspěšné. Žirnov dále uvedl, že Sálihovo prohlášení úřadujícím prezidentem Afghánistánu je protiústavní a dodal, že odpůrci nemají žádnou vojenskou šanci.[26]
  • Tálibán Tálibán označil odpor Pandžšíru za zradu na amnestii, kterou všem odpůrcům nabídl.[27]
  • Indie Shankar Roychowdhury, bývalý náčelník generálního štábu indické armády, uvedl, že Indie musí oslovit Pandžírský odboj a další protitálibánské frakce a vytvořit přátelské vazby k Indii.[28]

Galerie

[editovat | editovat zdroj]
  • Průsmyk Salang v Hindúkuši je jedním z míst, kde proběhly boje
    Průsmyk Salang v Hindúkuši je jedním z míst, kde proběhly boje
  • Amrulláh Sálih
    Amrulláh Sálih
  • Ahmad Masúd
    Ahmad Masúd
  • interview s pandžšírským odbojářem
    interview s pandžšírským odbojářem
  • bojovníci Tálibánu v Pandžšíru 11. září 2021
    bojovníci Tálibánu v Pandžšíru 11. září 2021
  • tank tálibů
    tank tálibů
  • zničené vozidlo v Pandžšíru
    zničené vozidlo v Pandžšíru
  • zničené vozidlo v Pandžšíru
    zničené vozidlo v Pandžšíru

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ https://www.republicworld.com/world-news/rest-of-the-world-news/afghan-resistance-against-taliban-led-by-ahmed-masood-and-amrullah-saleh-unveils-its-flag.html
  2. ↑ https://foreignpolicy.com/2021/08/30/anti-taliban-resistance-ahmad-massoud-interview-afghanistan/
  3. ↑ Budeme pokračovat v boji, Talibanu se nepodvolíme, slibuje bývalý afghánský viceprezident. ČT24 [online]. Česká televize [cit. 2021-08-21]. Dostupné online. 
  4. ↑ https://twitter.com/amrullahsaleh2/status/1427631191545589772. Twitter [online]. [cit. 2021-08-20]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b Tálibán nemá vyhráno, v Pandžšíru se formuje ozbrojený odpor. E15.cz [online]. [cit. 2021-08-21]. Dostupné online. 
  6. ↑ The Panjshir Valley: what is the main bastion of resistance against the Taliban advance in Afghanistan [online]. 2021-08-16 [cit. 2021-08-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ Ahmad Massoud Declared As His Father’s Successor. TOLOnews [online]. [cit. 2021-08-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ CHAUDHURY, Dipanjan Roy. Northern Alliance plans to regroup: Resistance leaders seek arms to fight Taliban in Northern Afghanistan. The Economic Times. Dostupné online [cit. 2021-08-20]. (anglicky) 
  9. ↑ MURTAZASHVILI, Jennifer Brick. Northern Afghanistan once kept out the Taliban. Why has it fallen so quickly this time?. The Washington Post [online]. 2021-07-28 [cit. 2021-08-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ AFP. Defiant Afghan ex-VP vows new fight with Taliban. Digital Journal [online]. 2021-08-17 [cit. 2021-08-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ As Taliban takes over, one Afghan province is still standing strong - Here's the story of Ahmad Shah Massoud and his bastion Panjshir. Free Press Journal [online]. [cit. 2021-08-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ An anti-Taliban front forming in Panjshir? Ex top spy Saleh, son of 'Lion of Panjshir' meet at citadel. The Week [online]. [cit. 2021-08-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ Талибы пока не стали полновластными хозяевами Афганистана / В мире / Независимая газета. www.ng.ru [online]. [cit. 2021-08-20]. Dostupné online. (rusky) 
  14. ↑ SERVICE, Tribune News. Panjshir flies flag of resistance again; Amrullah says he is President of Afghanistan. Tribuneindia News Service [online]. [cit. 2021-08-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ Силы сопротивления начали бои с талибами в Афганистане. lenta.ru [online]. [cit. 2021-08-20]. Dostupné online. (rusky) 
  16. ↑ Силы сопротивления отбили у талибов три района афганской провинции Баглан. www.kommersant.ru [online]. 2021-08-20 [cit. 2021-08-20]. Dostupné online. (rusky) 
  17. ↑ GLAS, Othmara. Widerstand gegen Taliban: Die letzte Bastion im Pandschir-Tal. FAZ.NET. Dostupné online [cit. 2021-08-20]. ISSN 0174-4909. (německy) 
  18. ↑ What's Going On in Afghanistan? Latest on Evacuation, Biden Speech, Refugees. www.bloomberg.com [online]. [cit. 2021-08-21]. Dostupné online. 
  19. ↑ Талибы дали руководству сопротивления в провинции Панджшер четыре часа, чтобы сдаться. ТАСС [online]. [cit. 2021-08-23]. Dostupné online. 
  20. ↑ DIALOG.UA. 300 талибов угодило в засаду ополчения в Баглане. Диалог.UA [online]. [cit. 2021-08-23]. Dostupné online. (rusky) 
  21. ↑ Талибы заявили о взятии в осаду сил сопротивления в Панджшере. aif.ru [online]. 2021-08-23 [cit. 2021-08-23]. Dostupné online. (rusky) 
  22. ↑ Tálibán hlásí znovudobytí vzpurných okresů. Obklíčil také dosud nezdolný Pandžšír | Svět. Lidovky.cz [online]. 2021-08-23 [cit. 2021-08-23]. Dostupné online. 
  23. ↑ Талибы блокировали провинции Панджшер доступ к мобильной связи. Interfax.ru [online]. [cit. 2021-08-31]. Dostupné online. (rusky) 
  24. ↑ Boj o Pandžšír: Tálibán hlásí do světa, že zlomil odpor v jedné z nejmenších provincií. Situace je ale nepřehledná. Lidovky.cz [online]. 2021-9-6. Dostupné online. 
  25. ↑ COLE, Matthew; KLIPPENSTEIN, Ken. Afghan Resistance Leaders, Long Backed by CIA, Have Fled Following Taliban Takeover [online]. 2021-09-21 [cit. 2021-09-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. ↑ Resistance to Taliban is doomed, says Russian envoy to Afghanistan. Reuters [online]. 2021-08-20 [cit. 2021-08-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. ↑ Anti-Taliban Forces Retake Three Northern Afghan Districts | Voice of America - English. www.voanews.com [online]. [cit. 2021-08-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. ↑ Eye On Taliban, Former Army Chief Says Need To Step Up Kashmir Outreach. NDTV.com [online]. [cit. 2021-08-21]. Dostupné online. 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Fronta_národního_odporu&oldid=24287774“