Hajbatulláh Achúndzáda
| Hajbatulláh Achúndzáda | |
|---|---|
| 3. nejvyšší vůdce Afghánistánu | |
| Úřadující | |
| Ve funkci od: 21. května 2016 (do 15. srpna 2021 v exilu) | |
| Předseda vlády | Muhammad Hasan Achund |
| Předchůdce | Achtar Mansúr Ašraf Ghaní (jako prezident) |
| 2. předseda Nejvyššího soudu Afghánistánu (v exilu) | |
| Ve funkci: 2001 – 21. května 2016 | |
| Předchůdce | Núr Muhammad Sakíb |
| Nástupce | Abdul Hakím Hakkání |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Tálibán |
| Narození | 19. října 1967 (58 let) Provincie Kandahár, .svg){kind=small} Afghánistán |
| Národnost | Paštún |
| Občanství | Afghánistán |
| Profese | státník, Ulamá, vládce, náboženský vůdce, fakíh a politik |
| Náboženství | sunnitský islám |
| Commons | Hibatullah Akhundzada |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Mulla Hajbatulláh Achúndzáda (paštunsky ھیبت الله اخوندزاده, * 19. října 1967 Provincie Kandahár) je afghánský deobandský politický a náboženský vůdce, který je třetím velitelem Tálibánu a třetím nejvyšším vůdcem Afghánistánu. Vůdcem Tálibánu se stal v květnu 2016 poté, kdy jeho předchůdce Achtar Mansúr zemřel při útoku amerického bezpilotního letounu v Pákistánu.[1] Po vítězství Tálibánu nad silami islámské republiky v srpnu 2021 se stal de facto vládcem celého Afghánistánu.[2]
V lednu 2025 požádal vrchní žalobce Mezinárodního trestního soudu Karim Khan o vydání zatykačů na dva politické představitele Tálibánu v Afghánistánu. Šlo o Hajbatulláha Achúndzádu a předsedu Nejvyššího soudu Afghánistánu Abdula Hakíma Hakkáního. Oba byli obviněni ze zločinů proti lidskosti, zejména z genderově podmíněné perzekuce žen a dívek.[3][4] Soud zatykače vydal 8. července.[5]
Život
[editovat | editovat zdroj]Po sovětské invazi do Afghánistánu v roce 1979 Achúndzáda odešel do pákistánské Kvéty, kde studoval. Zapojil se do odporu proti sovětské armádě. Od roku 1996 se podílel na vládě Tálibánu. Později byl soudcem v tálibánských soudech, které se řídily právem šaría. Získal si přízeň vůdce teroristického hnutí Al-Káida Ajmána Zavahrího.[6]
Po převzetí moci Tálibánem v Afghánistánu v srpnu 2021 se s ním počítalo jako novou možnou hlavou země.[7][8] V září 2021 se v západních médiích objevily spekulace, že byl spolu s Abdulem Gháním Baradarem zabit při sporu o obsazení afghánské prozatímní vlády.[9]
Nejvyšší vůdce Afghánistánu
[editovat | editovat zdroj]Přestože hlavním městem a sídlem vlády je Kábul, nejvyšší vůdce Hajbatulláh Achúndzáda sídlí v Kandaháru. Krátce po převzetí moci nařídil striktně aplikovat islámské právo šaría,[10] včetně kamenování žen.[11] V květnu 2023 se sešel s katarským premiérem Muhammadem bin Abdar Rahmán Sáním.[12] Přestože se na veřejnosti zpravidla neobjevuje, v dubnu 2024 před tisícovkami věřících ve městě Kandahár vedl modlitby u příležitosti muslimského svátku íd al-fitr.[13] V září 2025 byl na jeho příkaz v celé zemi odpojen vysokorychostní internet, aby se zabránilo „šíření neřestí“.[14]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Taliban si zvolil nového vůdce, mullu Hajbatulláha Achúndzádu. Deník.cz. 2016-05-25. Dostupné online [cit. 2024-12-12].
- ↑ Nadřazený i prezidentovi. Nejvýše postavený muž v Afghánistánu bude mulla Achúndzáda, vláda bude podobná té íránské. Hospodářské noviny (HN.cz) [online]. 2021-09-02 [cit. 2024-12-12]. Dostupné online.
- ↑ VALTONEN, Veronika. Žalobce Mezinárodního trestního soudu žádá zatčení vůdců Tálibánu. www.seznamzpravy.cz [online]. 2025-01-23 [cit. 2025-01-24]. Dostupné online.
- ↑ Statement of ICC Prosecutor Karim A.A. Khan KC: Applications for arrest warrants in the situation in Afghanistan. www.icc-cpi.int [online]. 2025-01-23 [cit. 2025-01-24]. Dostupné online.
- ↑ Situation in Afghanistan: ICC Pre-Trial Chamber II issues arrest warrants for Haibatullah Akhundzada and Abdul Hakim Haqqani. International Criminal Court [online]. [cit. 2025-07-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HAVLICKÁ, Kateřina. Kdo jsou vůdci Tálibánu? Syn muslimského učence, veteráni boje proti Sovětům i třicetiletý stratég. Lidovky.cz [online]. 2021-8-16. Dostupné online.
- ↑ Kdo jsou vůdci Tálibánu? Syn muslimského učence, veteráni boje proti Sovětům i třicetiletý stratég | Svět. Lidovky.cz [online]. 2021-08-16 [cit. 2021-09-15]. Dostupné online.
- ↑ Tálibán: V Afghánistánu rozhodně nebude demokracie, zemi by mohla vést rada. Deník N [online]. 2021-08-18 [cit. 2021-09-15]. Dostupné online.
- ↑ Questions in Kabul as two top Taliban leaders ‘missing from public view’. the Guardian [online]. 2021-09-14 [cit. 2021-09-15]. Dostupné online.
- ↑ MACHÁČOVÁ, Vlasta. Afghánský vůdce nařídil striktně aplikovat islámské právo šaría - Seznam Zprávy. www.seznamzpravy.cz [online]. 2022-11-14 [cit. 2024-12-12]. Dostupné online.
- ↑ ŽOHOVÁ, Magdaléna. Tálibán: Budeme kamenovat ženy na veřejnosti - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2024-03-29 [cit. 2024-12-12]. Dostupné online.
- ↑ Tálibán se snaží ukončit mezinárodní izolaci Afghánistánu. Jednal o tom s Katarem - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2023-05-31 [cit. 2024-12-12]. Dostupné online.
- ↑ Vůdce Tálibánu se výjimečně objevil na veřejnosti, v Kandaháru vedl modlitby | ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. 2024-04-10 [cit. 2024-09-02]. Dostupné online.
- ↑ Tálibán kvůli „šíření neřesti“ vypnul internet. Ruší se lety, obchoduje se po telefonu. idnes.cz [online]. 2025-09-30 [cit. 2025-09-30]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Jediná známá fotografie Hajbatulláha Achúndzády (1990)
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hajbatulláh Achúndzáda na Wikimedia Commons
