Pamphiliové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Pamphili)
Pamphili
Znak rodu Pamphili
ZeměItálie
Mateřská dynastiePamphili
Titulypapežové, arcibiskupové
Rok založení15. století
Konec vlády18. století
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Papež Inocenc X. (Giovanni Battista Pamphilj), portrét od Diega Velázqueze
Princezna Olimpia Aldobrandini
Náměstí Piazza Navona jižně od kostela Sant'Agnese v Agone, v římské čtvrti Isola de 'Pamphili zaplavené vodou během slavností
Palác rodiny Pamphiliů v Římě

Pamphiliové (italsky Pamphili) byli jednou z papežských rodin hluboce zakořeněných v katolické církvi, římské a italské politice 16. a 17. století.[1] Později se rodina Pamphiliů spojila s rodinami Doria a Landi, aby vytvořila rodinnou linii Doria-Pamphili-Landiů.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Na svém vrcholu byla rodina Pamphiliů po volbě Giovanniho Battisty Pamphilia za papeže Inocenta X., který vládl od roku 1644 do roku 1655. Jeho předchůdcem byl papež Urban VIII. z papežské rodiny Barberiniů. Inocenc X. byl příkladem papeže, který podporoval nepotismus. Členové rodiny Pamphiliů v důsledku volby člena rodiny za papeže mohli budovat úspěšnou kariéru.

Rodinní příslušníci jmenovaní do kardinálské funkce:

  • Camillo Francesco Maria Pamphili (1644), papežův synovec a syn Olimpie Maidalchini, papežovy švagrové a blízké poradkyně. Později se vzdal kardinálské funkce a oženil se s Olimpií Aldobrandiniovou, vdovou po Paolu Borghesovi.
  • Francesco Maidalchini (1647), synovec Olimpie Maidalchiniové
  • Camillo Astalli (od roku 1650 jako Camillo Astalli-Pamphili), bratranec Olimpie Maidalchiniové, kterého papež adoptoval jako synovce. Později byl tohoto titulu zbaven kvůli neloajalitě vůči Inocentovi X.
  • Benedetto Pamphili, syn Camillo Pamphili a Olimpie Aldobrandiniové, v roce 1681 ustanoven kardinálem papežem Inocentem XI.

Jako jiné italské šlechtické rodiny, i rodina Pamphiliů kupovala paláce a další majetek a vytvořila vlastní knížectví. Rodinní příslušníci pravidelně dostávali knížecí tituly, které jim udělili rodinní patriarchové nebo matriarchové. Olimpia Maidalchiniová obdržela čestný titul Princess of San Martino a podařilo se jí přeměnit malou enklávu San Martino na knížectví s vlastním právem. Poté, co se Camillo Pamphili vzdal kardinálské funkce aby se mohl oženit, dostal titul Prince of San Martino a Princ of Valmontone (v roce 1634 koupil Valmontone od rodiny Barberiniů). Valmontone je obec v metropolitním městě Řím v italském regionu Lazio, který se nachází asi 45 kilometrů jihovýchodně od Říma.

Válka o Castro[editovat | editovat zdroj]

Války o Castro byly sérií konfliktů v polovině 17. století kolem starověkého města Castro (v dnešním regionu Lazio, Itálie). Konflikt nakonec vyústil ve zničení města 2. září 1649. Válka byla výsledkem mocenského boje mezi papežstvím – zastoupeným členy dvou v katolické církvi hluboce zakořeněných římských rodin a jejich papežů: papeže Urbana VIII. z rodiny Barberiniů, vedl válku až do své smrti v roce 1644, ta pokračovala i po nástupu papeže Inocenta X. z rodiny Pamphiliů – vládl 1644–1645. Papežové válčili proti vévodům parmským z rodiny Farnese, kteří ovládali Castro a jeho okolí.

Papež Urban VIII. zemřel v roce 1644, pouze dva měsíce po podpisu mírové dohody mezi papežskými rodinami a vévody parmskými. Inocenc X. byl zvolen, aby Urbana VIII. nahradil a vyšetřil některé finanční problémy související s konfliktem. Finance spravovala rodina Barberiniů. Mnoho členů rodiny Barberiniů bylo nuceno odejít do exilu. Později se konflikt urovnal a rodina se s papežem smířila prostřednictvím manželství Maffea Barberiniho (syn vyhnaného Taddea Barberiniho) a Olimpie Giustinianiové, neteře papeže Inocenta X.

Na příkaz Inocenta X. bylo Castro zničeno 2. září 1649 vojsky papežské armády a již nikdy nebylo obnoveno.

Rodokmen[editovat | editovat zdroj]

Rodokmen rodiny Pamphiliů[2] od roku 1574 to roku 1760. Tato linie rodiny Pamphiliů končí v roce 1760 – žádný mužský dědic v další generaci neměl mužského dědice.[3]

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Papež Inocenc X
 
 
Pamphilio
Pamphili
 
 
Olimpia Maidalchini
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Andrea
Giustiniani
 
 
Anna Maria
Pamphili
 
 
Niccolò Ludovisi
 
 
Costanza Pamphili
 
 
Camillo Pamphili
 
 
Olimpia Aldobrandini
 
 
Paolo Borghese
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Maffeo Barberini
 
 
Olimpia Giustiniani
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Maria
Borghese
 
 
Giovanni Borghese
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Costanza Barberini
 
 
Camilla Barberini
 
 
Francesco Barberini
 
 
Urbano Barberini
 
 
Taddeo Barberini
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Giambattista Pamphili
 
 
Giovanni Andrea
Doria
 
 
Anna
Pamphili
 
 
Benedetto Pamphili
 
 
Teresa Pamphili
 
 
Flaminia Pamphili
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Doria-Pamphili-Landi
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Rodinný majetek[editovat | editovat zdroj]

Palác rodiny Pamphiliů (Palazzo Pamphilj), dílo architektů Girolama Rainaldiho a Francesca Borrominiho, se nachází v samém srdci Říma, s výhledem na náměstí Piazza Navona jižně od kostela Sant'Agnese v Agone, v římské čtvrti Pamphili, pojmenované z tohoto důvodu Isola de 'Pamphili. Od roku 1652, vždy v srpnovou sobotu a neděli bylo náměstí přeměněno na jezero, aby se rodina Pamphiliů oslavila. Tento festival byl v roce 1866 zrušen. Dnes palác funguje jako brazilské velvyslanectví v Římě. Papež Inocenc X. je pohřben v kostele Sant'Agnese.

V roce 1634 koupila rodina Pamphiliů barokní palác mimo Řím, ve městě Valmontone, nedaleko Palestriny. Camillo Pamphili byl odhodlán vytvořit nové ideální město, takže palác a hlavní kostel byly přestavěny a vyzdobeny slavnými barokními umělci jako byl například architekt Mattia de Rossi (který začal svou kariéru pod vedením Giana Lorenza Bernininiho), malíři Pier Francesco Mola, Gaspard Dughet, Guglielmo Cortese, Francesco Cozza a nebo Mattia Preti. Další budova v jejich majetku v centru Říma je Palazzo Doria Pamphilj, kde sídlí galerie stejného jména.

Rodinné paláce[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pamphili family na anglické Wikipedii.

  1. The Telegraph - Who will inherit the Doria Pamphilj family's legacy?. www.telegraph.co.uk [online]. [cit. 2019-06-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-01-28. 
  2. The Families And Descendants Of The Popes by George L. Williams
  3. Rod končí v roce 1760 - žádný mužský potomek neměl syna.