Památník tří odbojů (Hradec Králové)
| Památník tří odbojů | |
|---|---|
 | |
| Základní údaje | |
| Rok vzniku | 1998 |
| Datum odhalení | 28. říjen 1998 |
| Připomíná | První československý odboj, československý protinacistický odboj, Československý protikomunistický odboj, první světová válka a druhá světová válka |
| Popis | |
| Materiál | pískovec |
| Umístění | |
| Umístění | Eliščino nábřeží, Hradec Králové |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°12′48,95″ s. š., 15°49′42,86″ v. d. |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Památník tří odbojů v Hradci Králové nebo také Památník za svobodu a lidská práva[1] je pískovcový[2] pomník umístěný před budovou sokolovny (Eliščino nábřeží čp. 777).[3][4]
V roce 1937 se místní TJ Sokol rozhodl, že před budovou sokolovny v rámci oslav 20 let od bitvy u Zborova[5] v roce 1937 zřídí pomník Svobody (pomník obětí bojů za svobodu 1914–1918[6]).[7] Tento pomník byl odhalen 2. července 1937. Za německé okupace byl ale dne 11. listopadu 1941 odstraněn.[8]
Nový památník vznikl až na konci 90. let 20. století z iniciativy Sokola, Československé obce legionářské, Svazu bojovníků za svobodu a Konfederace politických vězňů Hradec Králové. Slavnostně odhalen byl dne 28. října 1998[2][5][8] (někdy chybně uváděno 1999) za účasti několika stovek lidí i účastníků prvního, druhého i třetího odboje. Slavnostní řeč pronesl jednatel Čs. obce legionářské a Sokola Ladislav Holý, místopředseda ÚV Svazu bojovníků za svobodu Slavomír Klaban a předsedkyně konfederace politických vězňů a Klubu 321 Naděžda Kavalírová.
V památníku (pod čtvercovými deskami pod sloupci názvů)[8] jsou uloženy prsti z míst, kde položili své životy za svobodu účastníci všech tří odbojů. Jedná se o památná místa a bojiště první a druhé světové války.[5] V případě třetího odboje jde o místa věznic, sídel pracovních táborů a Čestného pohřebiště III. odboje v Praze-Ďáblicích.[4]
Nápis[8]:
ARRAS, ZBOROV, BACHMAČ, LIPJAGI, PIAVA, DOSŚ ALTO, VOUZIERS, TERRON, ROVERETO1914–1918
BROOKWOOD, TOBRUK, DUKLA, DUNKERQUE, PARDUBIČKY, LEŽÁKY, TEREZÍN, OSVĚTIM, MAUTHAUSEN
1939–1945
VALDICE, JÁCHYMOV, LEOPOLDOV, MÍROV, BORY, ŽELIEZOVCE, PŘÍBRAM, ĎÁBLICE, PANKRÁC
1948–1989
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Kulturní kalendář na rok 2003 [online]. 2002 [cit. 2024-09-06]. Dostupné online.
- ↑ a b Pískovcový obelisk je mementem. Hradecké noviny [online]. 1998-10-29 [cit. 2024-09-06]. Dostupné online.
- ↑ Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2024-09-06]. Dostupné online.
- ↑ a b Pamětní místa na komunistický režim [online]. [cit. 2024-09-06]. Dostupné online.
- ↑ a b c Procházka po hradeckých památnících z 1. světové války. [s.l.]: Statutární město Hradec Králové, 2018.
- ↑ HOLÝ, Ladislav. Vzdejme poctu těm, kterým patří náš dík. Hradecké noviny [online]. 2002-05-07 [cit. 2024-09-06]. Dostupné online.
- ↑ Památník obětí bojů za osvobození a lidská práva v Hradci Králové, též zvaný jako Pomník tří odbojů. www.tourismato.cz [online]. [cit. 2024-09-06]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Hradec Králové | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2024-09-06]. Dostupné online.