Pallas a kentaur

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Pallas a kentaur
Palas y el Centauro.jpg
AutorSandro Botticelli
Rok vznikuokolo 1482
Technikatempera a olej na plátně
Rozměry207 x 148 cm
UmístěníGalleria degli Uffizi, Florencie, Itálie

Pallas a kentaur (italsky Camilla e il centauro) je název obrazu namalovaného italským renesančním umělcem Sandro Botticellim.

Interpretace ženské postavy[editovat | editovat zdroj]

Jeden z obrazů, který se nacházel v předsíni ložnice Lorenza di Pierfrancesca de' Medici, byl obraz Camilla a Kentaur. Než byl objeven inventář z roku 1492, byla žena na obraze identifikována jako bohyně moudrosti Minerva nebo v některých zdrojích uváděna jako řecká bohyně Pallas Athéna, což může vysvětlovat, že ve starší literatuře, například v Pijoanových Dějinách umění 5, je dílo nazvané Pallas Athéna a Kentaur. Obraz byl ztracen přes 400 let, v roce 1895 ho našel William Spence v jedné z síní Paláce Pitti ve Florencii. Camilla byla "amazonská" hrdinka, kterou ve svém eposu Aeneas popsal římský básník Publius Vergilius Maro. V období renesančního quattrocenta ji znali díky knize O slavných ženách od Giovanniho Boccaccia, kde ji popisuje jako slušnou a cudnou ženu a dává ji za vzor budoucím nevěstám. Umělci ji často zobrazovali na svatebních truhlách, kde měly budoucí nevěsty schované své věno.

Interpretace obrazu přes antickou mytologii[editovat | editovat zdroj]

Na tomto obraze stojí Camilla vedle bájné postavy kentaura. Pojem kentaur původně pochází z řecké mytologie. Byl to mýtický národ, který žil v Thessalii a v západní Arkádii. Tyto bytosti byly z poloviny koně a z poloviny lidé. Kentauři byly často charakterizováni jako bytosti, které vynikaly svou surovostí a nepřátelstvím k lidem. V našem případě můžeme kentaura považovat za symbol smyslnosti. Kentaur na obraze drží ve své pravé ruce luk a šípy na zavěšené kolem své hrudi a vypadá to tak, že se právě chystal na lov. Ale Camilla ho chytá za jeho hnědé vlasy, jako by mu v lovu chtěla zabránit. Obraz by se pak dal pochopit přes kontext Vergilia jako vítězství cudnosti nad smyslností. Jak jsme zmínili u obrazu PRIMAVERA, obraz obsahuje námět lásky, který popsal ve své teorii Ficino, pak můžeme říci, že oba obrazy mohly vzniknout jako svatební obrazy.

Při tvorbě tohoto obrazu šlo Botticellimu o vyváženou kompozici, kterou dosáhl zejména pomocí prudkých kontrastů vertikálních a horizontálních linií, tmavých a jasných tónů, dojmem lehkosti země, která se rýsuje za postavami v dálce a v hmotnosti skal za postavou kentaura. Interpretace této země jsou různé. Podle jedné z nich jde o Neapolský záliv, kde Kentaur hraje roli Říma a postava Camilly nebo Pallas Athény je symbolem Florencie. V případě bohyně Athény můžeme hovořit o vítězství moudrosti nad neznalostí.

Politická interpretace[editovat | editovat zdroj]

Obraz můžeme interpretovat také přes politické události, které se udály ve Florencii. Může tam být narážka na Lorenza velkolepého (někteří autoři uvádějí i jméno Magnificat), který byl bratrancem Lorenza di Pierfrancesca. Podařilo se mu nastolit mír po spiknutí Pazziovců, které bylo potlačeno v dubnu roku 1478. Celé spiknutí spočívalo na dlouhodobém sporu papeže Sixta IV. s florentskou republikou. Papež tehdy využil nepřátelství mezi rodinami Medicejských a Pazziovců, přičemž se bratr Lorenza di Pierfrancesca Guiliano stal obětí spiklenců.

Ovídiovský Botticelli[editovat | editovat zdroj]

Botticelli i v tomto díle využívá ovídiovské metamorfózy, které přetváří ve svém vlastním pojetí. Jeden druh metamorfózy spočívá v horizontálních prvcích skalního převisu. Tento převis nám evokuje náznaky architektury a Botticelli takto poukazuje na přeměnu skály na budovu, která má prvky renesanční architektury. Botticeli jako metamorfózu zobrazuje i postavu kentaura, protože je to moment přeměňování člověka na zvíře, jak bylo obvyklé v Ovidiových metamorfózách, kde bohové odměňovali nebo trestali lidí přeměnou na zvíře, popřípadě rostlinu. Camilla je ovinutá rostlinou, podle podobnosti s ostatními obrazy Sandra Botticelliho, jde o rostlinu myrty, která byla zasvěcena bohyni Venuši. Jelikož Camilla byla vzorem pro budoucí nevěsty, domníváme se, že jde o posvěcení Venuše.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pallas a kentaur na slovenské Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BAROLSKY, P. As in Ovid, So in Renaissance Art. In Journal of the Warburg and Courauld Institutes. ISSN 0075-4390, 1998, roč. 51, s. 451-474. dostupné na webu: http://JStor.org/stable/2901573
  • DEIMLING, B. 2004. Botticelli. Taschen: Köln 2004 96 s., ISBN 3-8228-5992-3
  • NÁTĚR, M. 2012. Ovidius a jeho vlivy na renesanční umění. Pedagogická fakulta Trnavské univerzity: Trnava 2012
  • Pijoan, J. 1984. Dějiny umění / 5. Tatran: Bratislava, 1984, 318 s.
  • Streeter, A. 1903. Botticelli. Gerorge Bell and Sons: London, 1903, 167 s.
  • TOMAN, R. 2000. Umění italské renesance. Slovart: Praha, 2000, 464 s., ISBN 80-7209-252-9
  • Zamarovský, V. 1969. Bohové a hrdinové antických bájí. Mladé letá: Bratislava, 1969, 462 s.
  • Encyclopædia Britannica: Pazzi-conspiracy

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]