Palác Thun-Hohenštejnský
| Dům U černého lva | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Sloh | barokní architektura |
| Výstavba | 1741–1745 |
| Stavebník | Michael Fissinger |
| Poloha | |
| Adresa | Karmelitská 18, Praha 1, Malá Strana, Praha 1,  Česko |
| Ulice | Karmelitská |
| Souřadnice | 50°5′10,64″ s. š., 14°24′15,05″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 39435/1-807 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dům U Černého lva, dům U Tří zlatých ruk nebo palác Thun-Hohenštejnský je třípatrová původně barokní budova v Karmelitské ulici 379/18 na Malé Straně v Praze 1. Od druhé čtvrtiny 19. století sloužila jako šlechtická rezidence Thun-Hohenštejnům. Od roku 1964 je kulturní památkou.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
V roce 1609 velkopřevor maltézských rytířů Matouš Děpolt Popel z Lobkovic prodal pozemek, na němž nyní stojí Thun-Hohenštejnský palác, Pavlu Sutterovi, který na základě privilegia císaře Matyáše z roku 1614 a se svolením velkopřevora zde postavil míčovnu. Ta více než sto let sloužila pro cvičení a rekreaci šlechtické mládeže. Roku 1741 v dražbě objekt koupil Michael Fissinger s manželkou Evou. Menší obytnou budovu nechal přestavět na třípodlažní palác, kde bylo osmnáct pokojů, čtyři kuchyně a příslušenství, na dvoře byla postavena stáj pro třináct koní, kolny pro pět vozů a studna. Roku 1758 dům zakoupil František Leopold Hanick a zřídil zde známý hostinec U Černého lva, který se časem změnil na hotel. V roce 1800 tu za své cesty po Evropě bydlel admirál Nelson s lady Hamiltonovou.[2]
Roku 1801 nový majitel František Brunner dům přejmenoval podle jednoho z hostů na hotel U arcivévody Karla. V roce 1811 tu byl ubytován hudební skladatel Carl Maria Weber. Když sláva hotelu ustoupila, dům byl prodán Bedřichu rytíři z Lichtenfelsu a jeho choti a objekt po nějaké době začal sloužit jako obytný dům později i dalším majitelům, Gabriele hraběnce Buquoyové a Terezii svobodné paní Zesnerové. Dalším majitelem byl František Antonín Thun-Hohenštejn, který byl po nerovném sňatku vyřazen z rodového majetkového nástupnictví. Palác zůstal v rodinném majetku Thunů do roku 1945. V současné době mají v paláci sídlo různé obchodní firmy.
Vstupní portál je ozdoben vavřínem rámovanou kartuší s reliéfem stisku tří rukou a s chronogramem 1745 po stranách. Pamětní deska na budově od Emanuela Kodeta připomíná, že od roku 1841 až do roku 1852 zde vyrůstal Miroslav Tyrš.[1][3][4]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Thun - Hohensteinský palác - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-01-30]. Dostupné online.
- ↑ Nemovité kulturní památky hlavního města Prahy. Operativní příruční seznam ke Státnímu seznamu nemovitých kulturních památek. Praha: Pražské středisko státní památkové péče a ochrany přírody, 1976. 332 s. S. 164.
- ↑ LEDVINKA, Václav; MRÁZ, Bohumír, et al. Pražské paláce. 1. vyd. Praha: Akropolis, 1995. 448 s. ISBN 80-85770-23-7. S. 328–330.
- ↑ POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem. 2. vyd. Praha: Panorama, 1985. 472 s. S. 280.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dům U černého lva na Wikimedia Commons
