Přeskočit na obsah

Pěnice vlašská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxPěnice vlašská
alternativní popis obrázku chybí
Samec
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádpěvci (Passeriformes)
Čeleďpěnicovití (Sylviidae)
Rodpěnice (Sylvia)
Binomické jméno
Sylvia nisoria
(Bechstein, 1792)
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Areál rozšíření
      hnízdiště
      migrace
      zimoviště
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pěnice vlašská (Sylvia nisoria) je středně velký druh pěvcečeledi pěnicovitých (Sylviidae).

Mezi pěnicemi patří k velkým druhům, délka těla je 15,5–17 cm. Samec je svrchu šedý, s bílými lemy krovek a ramenních letek a bílými skvrnami na konci ocasu, zespodu je hustě tmavošedě vlnkovaný. Duhovka je jasně žlutá. Samice a mladí ptáci jsou podobní, jen s méně výraznou duhovkou a nezřetelným vlnkováním spodiny.[2]

Vábení je ostré „čerrr“, které často, zvláště při rozčilení vkládá do zpěvu. Ten je podobný pěnici slavíkové, liší se však menším rozpětím tónů, nižším počtem motivů, kratšími strofami a drsnějším charakterem.[3]

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Hnízdní areál zahrnuje hlavně východní polovinu Evropy a západní a střední Asii. Tažná, se zimovišti v tropické Africe.[4] Hnízdí v otevřené krajině s vysokými keři a roztroušenými stromy.[2]

Výskyt v Česku

[editovat | editovat zdroj]

České republice hnízdí především v nížinách a pahorkatinách středních a východních Čech, Podkrušnohoří, Českého středohoří, Plzeňska, střední a jižní Moravy, podhůří Beskyd (Valašsko), Jesenicku a Vidnavsku; v posledních letech také v jižních Čechách. Celková početnost je odhadována na 3000–6000 párů (2001–2003).[5] Zvláště chráněná jako silně ohrožený druh.[6]

Převážně hmyzožravá. Živí se i jinými bezobratlými, například pavouky a měkkýši. Na podzim se živí i bobulemi.

Hnízdění

[editovat | editovat zdroj]
Cuculus canorus canorus + Sylvia nisoria

Hnízdo je ve větvích hustých, nejčastěji trnitých keřů, v jedné snůšce bývá 5 (3–6) vajec o velikosti 20,6 × 15,5 mm. Inkubační doba trvá 11–13 dnů, mláďata hnízdo opouští po dalších 11–12 dnech. Na inkubaci vajec i krmení mláďat se podílejí buď oba ptáci (u monogamních párů), nebo samotná samice (pokud samec hnízdí s více než jednou samicí).[4][7]

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
  2. a b SVENSSON, Lars, a kol. Collins Bird Guide (2nd edition). London: HarperCollins Publishers, 2010. ISBN 9780007267262. 
  3. https://www.rozhlas.cz/hlas/pevci-p/_zprava/penice-vlasska--73871
  4. a b DEL HOYO, Josep; ELLIOT, A.; CHRISTIE, D. Handbook of the Birds of the World. Volume 11: Old World Flycatchers to Old World Warblers. Barcelona: Lynx Edicions, 2006. ISBN 849655306X. 
  5. ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír; HUDEC, Karel. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001–2003. Praha: Aventinum, 2006. ISBN 80-86858-19-7. S. 314–315. 
  6. Seznam zvláště chráněných druhů ptáků v ČR [online]. Česká společnost ornitologická [cit. 2011-10-02]. Dostupné online. 
  7. DUNGEL, Jan; HUDEC, Karel. Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Praha: Academia, 2001. ISBN 9788020009272. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]