Píseň vyšehradská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Píseň vyšehradská
Píseň vyšehradská.jpg
AutorVáclav Hanka
Původní názevMilostná píseň pod Vyšehradem
Jazykčeština
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Píseň vyšehradská, někdy také Píseň pod Vyšehradem nebo Milostná píseň pod Vyšehradem (používaná zkratka PV) je český rukopis údajně nalezený během národního obrození, který se stal jedním z vedlejších předmětů sporu o pravost rukopisů. Patří do souboru těch památek, které nalezl buď sám Hanka, nebo někdo v jeho okruhu, a text Písně vyšehradské je také obvykle vydáván společně s texty Rukopisu královédvorského, Rukopisu zelenohorského a Milostné písně krále Václava.[1]

Objevení a publikace[editovat | editovat zdroj]

Rukopis jako vůbec první ze sporných pergamenů objevil v roce 1816 Josef Linda. Jedná se o jeden list rozměru asi 15 x 22 centimetrů, popsaný po jedné straně. Text má 19 řádků. Prý se nacházel v deskách velké knihy nájemců domu, kde Linda bydlel, a kterou používal jako podnožku. Linda se pak údajně přiznal, že špatně čitelná písmena z neznalosti nevhodně na pergamenu obtáhl.[2] Podle toho, že první část útržku básně opěvuje Vyšehrad, se odvozovaly názvy pergamenu. V Národním muzeu je uložen pod označením Píseň pod Vyšehradem.[3] Pod stejnou signaturou 1 A b 4 je v Národním muzeu uložen také rukou psaný opis textu Písně pod Vyšehradem, jehož původ není známý, ale je u něj i německo-latinská poznámka připisovaná Josefu Dobrovskému, že „19 řádků na pergamenovém listu objevil Linda“.[3][4]

Přepis textu publikoval Lindův tehdejší spolubydlící a údajný objevitel Rukopisu královédvorského Václav Hanka v prvním svazku Starobylých skládání roku 1817; tím ho zařadil do období 13. až 14. století. Následně text roku 1818 otiskl i Josef Dobrovský jako ukázku staročeské poezie ve svém německy psaném díle Dějiny české řeči a literatury.

Obdobný text byl Národnímu muzeu později předán ještě dvakrát: v roce 1856 německý překlad, nalezený údajně ve městě Raabu a antedatovaný do roku 1724 (s označením „Alt-böhmisches Lied“, staročeská píseň), a v roce 1933 takzvaný Negativní otisk, objevený údajně ve Štýrském Hradci v roce 1891.[3][5]

Hodnocení pravosti[editovat | editovat zdroj]

Už v roce 1824 označil Josef Dobrovský svůj dřívější názor za omyl a označil Píseň vyšehradskou za podvrh.[2] Pravost rukopisu zkoumala koncem 50. let 19. století komise, jejíž práce se zúčastnil i Pavel Josef Šafařík a která dospěla k závěru, že jde o padělek.[6][7]

V roce 1886 zkoumala Píseň vyšehradskou další muzejní komise s profesory Vojtěchem Šafaříkem a Antonínem Bělohoubkem: mimo jiné potvrdila, že písmo má dvojité tahy (což mohl způsobit Linda), ale hlavně konstatovala, že se při chemických zkouškách – na rozdíl od Rukopisu královédvorského - rukopis Písně vyšehradské choval podobně jako rukopisy nedávného původu, nikoliv jako rukopis středověký.[8]

V roce 1897 se dokonce objevil názor, že exemplář Písně vyšehradské uchovávaný v Národním muzeu je „padělek padělku“, tedy že bylo původní falzum nahrazeno jiným, které mělo být věrohodnější.[9]

Píseň vyšehradská byla zkoumána také v Kriminalistickém ústavu takzvaným Ivanovovým týmem v letech 1968 – 1971 s jednoznačným závěrem: exemplář z Národního muzea je palimpsest.[10]

Text Písně vyšehradské[editovat | editovat zdroj]

Pokud jde o obsah textu, je Píseň vyšehradská fragmentem písně, připomínající středověkou milostnou lyriku. Začíná vlasteneckou oslavou Vyšehradu a pokračuje citovými výlevy zamilovaného mladíka. V české kultuře nenašel tento text větší odezvu, na rozdíl od tetů Rukopisu královedvorského či Rukopisu zelenohorského (líbil se prý Karlu Hynku Máchovi).[2]

Autorství textu je obvykle připisováno Václavu Hankovi, i když např. podle Julia Enderse může být text Písně vyšehradské opravdu opisem nebo zápisem nějakého textu vzniklého dříve.[11] I u německé verze dodané do Národního muzea v roce 1856 je označení „stará česká píseň“. Případná znalost podobného, již existujícího textu není v rozporu ani s hypotézou Zdenka F. Daneše, že Píseň vyšehradská mohla vzniknout jako pokus začínajícího písaře, který si pergamen jako poměrně vzácný materiál uchoval pro možné další použití.[12]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. IVANOV, Miroslav. Utajené protokoly aneb geniální podvod. 1. vyd. Praha: Vydavatelství a nakladatelství MV ČR, 1994. 224 s. ISBN 80-85821-06-0. S. 101,102. 
  2. a b c DOBIÁŠ, Dalibor, et al. Rukopisy královédvorský a zelenohorský a česká věda (1817-1885). 1. vyd. Praha: Academia, 2014. ISBN 978-80-200-2421-3. S. 598–601. 
  3. a b c BRČÁK, Marek, et al. Rukopisné zlomky Knihovny Národního muzea: Signatura 1 A. Praha: Národní muzeum, Scriptorium, 2014. ISBN 978-80-7036-421-5. S. 201. 
  4. NESMĚRÁK, Karel. Dosud neznámý opis Písně vyšehradské. In: Almanach rukopisné obrany II. Praha: NEKLAN, 1993. 104 s. ISBN 80-900884-8-1. S. 53. 
  5. BENEŠ, Jiří, et al. Rukopisné zlomky Knihovny Národního muzea: signatury 1 B a 1 C. Praha: Národní muzeum, Scriptorium, 2015. ISBN 978-80-7036-448-2. S. 845. 
  6. AUGUSTA, Pavel; HONZÁK, František. Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918. Praha: Libri, 1993. Dostupné online. ISBN 80-901579-0-4. S. 302. 
  7. NOVOTNÝ, Jan. Pavel Josef Šafařík. 1. vyd. Praha: Melantrich, 1971. S. 195. 
  8. PhDr. Z. F. Daneš, Rukopisy Královédvorské a Zelenohorské. zfdanes.sweb.cz [online]. [cit. 2019-03-06]. Dostupné online. 
  9. TRUHLÁŘ, Josef. O účelech padělků musejních. Athenaeum. Březen 1887, s. 184–189. Dostupné online. 
  10. IVANOV, Miroslav, et al. Protokoly o zkoumání Rukopisů královédvorského a zelenohorského a některých dalších rukopisů Národního muzea v Praze (1967-1971). Praha: Národní muzeum v Nakladatelství a vydavatelství Panorama, 1993. 116 s. S. 110, 111. 
  11. Almanach rukopisné obrany. www.rukopisy-rkz.cz [online]. [cit. 2019-03-06]. Dostupné online. 
  12. PhDr. Z. F. Daneš, Rukopisy Královédvorské a Zelenohorské. zfdanes.sweb.cz [online]. [cit. 2019-03-06]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HANKA, Václav: Starobylá Skládanie. Památka XIII. a XIV. věku z nejvzácnějších rukopisů vydaná. Díl první. Praha: Bohumil Haase, 1817
  • DOBROVSKÝ, Josef: Geschichte der Böhmischen Sprache und ältern Literatur. Ganz umgearbeitete Ausgabe. Praha: Bohumil Haase, 1818

Novodobé vydání[editovat | editovat zdroj]

  • Staročeské zpěvy hrdinské a milostné: Rukopisy královédvorský a zelenohorský. Vydání 1. Bílovice: Černý Drak, 2018. 143 stran. ISBN 978-80-907324-1-4. (Obsahuje oba Rukopisy v novodobé transkripci společně s Písní vyšehradskou a Milostnou písní krále Václava.)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]