Otakar Zich (logik)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o logikovi a filozofovi Otakaru Zichovi. O hudebním skladateli Otakaru Zichovi pojednává článek Otakar Zich.
Prof. RNDr. Otakar Zich, DrSc.
Narození26. května 1908
Praha
Úmrtí5. března 1984 (ve věku 75 let)
Praha
Místo pohřbeníVinohradský hřbitov
Alma materPřírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy
Povolánífilozof a kybernetik
DětiMarie Zichová
Karel Zich
RodičeOtakar Zich
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Otakar Zich (26. května 1908, Praha5. března 1984, Praha) byl český logik, filozof a kybernetik.

Život[editovat | editovat zdroj]

Otakar Zich se narodil 26. května 1908 v Praze. Vyrůstal v rodině s vysokou kulturní úrovní; jeho otec, Otakar Zich, byl profesorem estetiky na Karlově univerzitě a hudebním skladatelem.

Po maturitě na reálném gymnáziu v Praze studoval matematiku, fyziku, filozofii a estetiku na Univerzitě Karlově. Tato studia ukončil státními zkouškami z matematiky a fyziky a doktorátem přírodních věd (1931). V letech 1945–1951 pracoval v různých funkcích na ministerstvu školství, kde se soustředil na poválečnou reorganizaci československého školství v oboru umělecké, hlavně hudební výchovy.

V roce 1948 se habilitoval z logiky spisem Příspěvek k teorii celých čísel a jednoznačného zobrazení (vyšel i pod názvem Sur la notion du nombre entier). Na základě této práce (vysoce hodnocené významnými logiky A. N. Kolmogorovem a A. Churchem, kteří ji oponovali) byl v roce 1949 jmenován soukromým docentem a v roce 1951 státním docentem logiky a filozofie matematiky.

Protože vlivem doby nemohl uplatnit své znalosti z oboru, pro nějž se habilitoval, přednášel několik let dějiny přírodních věd na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Po celostátní konferenci o logice v roce 1953, na níž přednesl zásadní referát, postupně budoval první české samostatné pracoviště logiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Jeho úsilí vedlo v roce 1957 ke zřízení katedry logiky, jejímž vedoucím se stal. Roku 1958 byl jmenován profesorem, 1961 mu byla udělena hodnost doktora věd (DrSc.) V roce 1960 se z katedry logiky stalo oddělení katedry filozofie; roku 1969 byla obnovena jako samostatná katedra, avšak o dva roky později (1971) byla opět začleněna do katedry filozofie. Při všech těchto proměnách pracoviště logiky zůstával Zich jeho vedoucím.[1]

Zemřel roku 1984 v Praze. Byl pohřben na Vinohradském hřbitově.

Výběr z díla[editovat | editovat zdroj]

Publikace[editovat | editovat zdroj]

  • O hranici oblasti jednoduše souvislé. Praha: Přírodovědecká fakulta, 1931. 14 – [I] s. Spisy vydávané přírodovědeckou fakultou Karlovy university. Rok 1931. Čís. 117.
  • Hudebníkův svět. Praha: Václav Petr, 1940. 29, [i] s. Svazky úvah a studií; č. 34.
  • Úvod do filosofie matematiky. Praha: Jednota československých matematiků a fysiků, 1947. 171 – [III] s. Cesta k vědění. Sv. 34.
  • Umělecká výchova a ženy. Praha: Orbis, 1948. 33 – [I] s. Přednášky a diskuse. Sv. 15.
  • Lidová přísloví z logického hlediska. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1956. 178 s.
  • Spolu s kol. Moderní logika. Praha: Orbis, 1958. 240, [3] s. Malá moderní encyklopedie. Sv. 7.
  • Spolu s: MÁLEK, Ivan a TONDL, Ladislav. K metodologii experimentálních věd. Praha: ČSAV, 1959. 342, [1] s. Práce ČSAV. Sekce ekonomie, práva a filosofie.
  • Význam logiky pro práci vysokoškolského učitele. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1959. 98, [i] s. Edice vysokoškolské pedagogiky; sv. 5.
  • Nárys dějin formální logiky. In WEINBERGER, Ota a ZICH, Otakar. Logika: Učebnice pro právníky. 2. vyd. Praha: SPN, 1964. 3. vyd. Praha: SPN, 1965. 269, [1] s. Učebnice pro vys. školy.
  • Spolu s: ZELENKA, Jaroslav. Mathematisch-logisches Modell der Vestibular- und Gehörstörungen. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1965. 45, [1] s. Rozpravy ČSAV. Roč. 75/1965, Řada matem. a přír. věd. Seš. 9.
  • Spolu s: KOLMAN, Arnošt. Zajímavá logika: sbírka řešených příkladů s úvodem do výrokového a třídového kalkulu od Otakara Zicha. Vyd. 1. Praha: Mladá fronta, 1965. 157 s. V překladech: rusky Moskva 1966, litevsky Vilnius 1969, estonsky Tallin 1970, německy Lipsko 1970.
  • Logika pro praxi. Praha: Práce, 1968. 185, [2] s.
  • Elementární úvod do teorie informace. Praha: Úřad pro patenty a vynálezy, 1971. 55 s. Knižnice Institutu při Úřadu pro patenty a vynálezy; sv. 19.
  • Spolu s kol. Základy kybernetiky, programování a využití počítačů: určeno pro posl. filosof. fak. Praha: SPN, 1976. 197 s.

Spoluautor. Základy kybernetiky, programování a využití počítačů: skripta pro posl. filozof. fakulty Univ. Karlovy, přeprac. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 1985. 215 s.

Překlady[editovat | editovat zdroj]

  • BOLZANO, Bernard. Paradoxy nekonečna. Praha: ČSAV, 1963. 150 s. Filosofická knihovna ČSAV.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • TONDL, Ladislav, BERKA, Karel: K padesátinám profesora Dr. Otakara Zicha, Filosofický časopis, 1958 (6), č. 4, s. 621–622.
  • BERKA, Karel: Otakar Zich. Filosofskaja enciklopedia, Moskva 1961.
  • BERKA, Karel: K šedesátinám profesora RNDr. Otakara Zicha, DrSc., Kybernetika 1968 (4), č. 3, s. 288–289.
  • TONDL, Ladislav, MATERNA, Pavel. K sedmdesátinám profesora RNDr. Otakara Zicha, DrSc., Kybernetika 1978 (14), č. 3, s. 225–226.
  • ZÁRYBNICKÝ, M.: Soupis hlavních prací profesora RNDr. Otakara Zicha, DrSc., Kybernetika 1978.
  • ZASTÁVKA, Zdeněk: Koncept zpracování vědecké pozůstalosti Otakara Zicha, Studia logica UK 1990.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]