Otakar Jedlička

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Otakar Jedlička
Otakar Jedlicka 1883 Vilimek.png
Narození 22. prosince 1845
Hořiněves
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 27. června 1883 (ve věku 37 let)
Smiřice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Příčina úmrtí tuberkulóza
Národnost Češi
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Otakar Jedlička (22. prosince 1845, Hořiněves27. června 1883, Smiřice) byl český lékař, novinář a spisovatel. Od studentských let přispíval do většiny českých časopisů prózami, vesměs nepříliš originálními a silně inspirovanými příkladem známých spisovatelů. Podrobně zpracoval dějiny bojů v Čechách r. 1866. Byl aktivním členem Sokola. Současníci jej oceňovali pro obětavou vlasteneckou práci i osobní vlastnosti.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 22. prosince 1845 v Hořiněvsi jako syn lékaře. Nižší školy studoval v Broumově, poté absolvoval gymnázium v Hradci Králové.[1] Roku 1861 se tam spřátelil s o deset let starším spisovatelem Josefem Barákem.[2]

V roce 1865 odešel do Prahy, kde byl přijat na lékařskou fakultu. Brzy ho ale postihla rodinná tragédie – zemřel mu otec a tím ztratil zdroj příjmu.[2] Nezbylo mu než si přivydělávat doučováním a novinářstvím, což mělo nepříznivý vliv na jeho studijní výsledky.[1] Na druhou stranu, i s pomocí Josefa Baráka, se zde začala rozvíjet jeho literární tvorba.[2]

V Praze rovněž vstoupil do Sokola a byl v této organizaci velmi aktivní. V letech 1872-5 byl praporečníkem, roku 1873 byl zvolen do výboru správního a zábavního.[2]

Roku 1876 přijal místo lékaře v Kutné Hoře a o dva roky později ve Smiřicích.[2] Zde roku 1882 obětavě pomáhal při epidemii neštovic. V témže roce onemocněl a určitou dobu se léčil v Piešťanech.[3]

V únoru 1883 se při cestě k nemocnému nachladil a na následky nemoci (zánět pohrudnice následovaný tuberkulózou) zemřel ve Smiřicích 27. června téhož roku.[3]

Byl oceňovaný pro přátelskou povahu, obětavé vlastenectví a lidumilnost. Na pohřeb mu přišlo asi deset tisíc lidí,[2] zejména z blízkého okolí, Hradce Králové a Jaroměře.[4]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Literární prvotiny uveřejnil roku 1864 v Nerudově časopisu Rodinná knihovna. Poté přispíval do většiny českých novin a časopisů, jako např. Národní listy, Národní pokrok, Svoboda, Květy, Světozor aj. Měl obdiv k předním vlasteneckým spisovatelům a snažil se napodobovat jejich styl, neusiloval příliš o uměleckou individualitu.[1] Přispíval i do časopisu Sokol a Sokolského sborníku.[2]

Roku 1866 se stal svědkem bitvy u Hradce Králové. Zprávy z bojiště posílal do Národních listů.[3] Ze svých zážitků i ze studia historických pramenů pak dlouhá léta tvořil své nejvýznamnější dílo, Boje v Čechách a na Moravě za války roku 1866.[5] Dokončil je až těsně před smrtí.[2]

Byl rovněž autorem životopisných studií o Janu Žižkovi, Josefu Jungmannovi a Josefu Barákovi.[6]

Z jeho umělecké prózy mají větší význam Novelety (1874 s reedicemi),[6] vyznačující se bohatým citem a lahodnou formou.[1] Knižně rovněž vyšla Pomněnka z hor.[6]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d Literatura. Dr. Otakar Jedlička. Národní listy. 1883-06-29, roč. 23, čís. 153, s. 3. Dostupné online [cit. 2011-12-04]. 
  2. a b c d e f g h DOLEŽAL, V. Dr. Otakar Jedlička. Sokol. 1884, roč. 10, čís. 9, s. 100. Dostupné online [cit. 2011-12-04]. 
  3. a b c ZAHÁLKA, Petr. MUDr. Otakar Jedlička. (www.smirice.cz)
  4. Pohřeb spisovatele MDRa. Otakara Jedličky. Národní listy. 1883-07-04, roč. 23, čís. 157, s. 3. Dostupné online [cit. 2011-12-04]. 
  5. Dr. Otakar Jedlička. Humoristické listy. 1883-07-07, roč. 25, čís. 27, s. 222. Dostupné online [cit. 2011-12-04]. 
  6. a b c Podle seznamu prací v NK ČR.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]