Ostrov (zámek, okres Karlovy Vary)
Ostrov | |
---|---|
Jižní křídlo | |
Základní informace | |
Sloh | barokní, klasicistní |
Architekti | Kryštof Dientzenhofer, |
Poloha | |
Adresa | Jáchymovská 1, Ostrov, Česko |
Ulice | Jáchymovská |
Souřadnice | 50°18′10″ s. š., 12°56′27″ v. d. |
Ostrov | |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 18023/4-972 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ostrov je zámek ve stejnojmenném městě v okrese Karlovy Vary. Areál zámku tvoří rozsáhlý komplex několika budov různého stáří, na nějž na západní straně navazuje jedenáctihektarový park s letohrádkem a další drobnou architekturou. Vznikl po třicetileté válce přestavbou staršího šlikovského sídla. Dochovanou podobu získal při klasicistní přestavbě na konci osmnáctého století a pozdějších úpravách. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.[1] Po rozsáhlé rekonstrukci v letech 2012–2014 slouží budovy zámku potřebám města i veřejnosti (městský úřad, městská knihovna, výstavní prostory).
Historie
[editovat | editovat zdroj]Existují hypotézy, že hrad v Ostrově založil při lokaci města již král Přemysl Otakar II. Šlikovská rezidence potom vznikla jeho přestavbou na přelomu patnáctého a šestnáctého století nebo v jeho první polovině.[2][3]
Písemně je panský zámek v Ostrově doložen až v roce 1545, kdy se uvádí jako sídlo Kašpara a Jindřicha Šlika. Od roku 1577 zámek drželi zástavní majitelé, kterým je přenechala Lukrécie Šliková, rozená Salmová. Šlikovské dědičné právo se podařilo v roce 1607 získat městu, které se mezitím vykoupilo z poddanství. Za účast na stavovském povstání však město o svá práva přišlo, a jeho panství získal kníže Julius Jindřich Sasko-Lauenburský, který nechal v roce 1650 postavit nový barokní zámek. Na jeho stavbě se podíleli architekti Kryštof Dientzenhofer a Giulio Broggio. V roce 1689 panství sňatkem získal markrabě Ludvík Vilém I. Bádenský, jehož potomkům patřilo až do roku 1782. Tehdy připadlo královské komoře, která ho v roce 1811 prodala toskánskému velkovévodovi Ferdinandu III. Jeho rodu patřilo až do roku 1918.[4]
Stavební podoba
[editovat | editovat zdroj]Existoval-li v Ostrově hrad již před koncem patnáctého století, mohly se jeho zbytky dochovat v podobě několika valeně klenutých prostor v suterénu severozápadního zámeckého křídla.[2] Z pozdně gotického nebo raně renesančního sídla Šliků se dochovala pouze jedna zeď a jeho podobu známe jen díky vedutě z roku 1642 od Matthäuse Meriana. Tehdejší čtyřkřídlý zámek měl čtverhranný půdorys. Největší stavbou bylo mohutné severozápadní křídlo, na které navazovalo menší jihozápadní křídlo s pavlačí a arkýřovitými vížkami na vnější straně. Je možné, že pavlač na rytině byla ochozem starší parkánové hradby. V jižní části bylo toto křídlo nebo hradba ukončena okrouhlou baštou s polygonální vrchní částí. V protějším křídle s arkádou v patře byla brána do ulice pod městskou Dolní bránou. Na místě dochovaného zámku bývalo menšími budovami po obvodu zastavěné předzámčí.[3]
Těžce poškozený starý zámek nahradila roku 1650 stavba raně barokního sídla, které obklopil rozsáhlý francouzský park. Nový zámek tvořila čtyřkřídlá budova okolo obdélného dvora. Jednotlivé budovy se do nádvoří otevíraly půlkruhovými arkádami v přízemí. Architektonické detaily byly dokončeny až v devadesátých letech sedmnáctého století.[4]
Barokní podobu zámku však změnila klasicistní přestavba po požáru v roce 1795. Z původního zámku zůstaly jen obvodové zdi, portál z roku 1690 a některé drobné detaily. Klasicistní úpravy fasád zahrnují především římsy a lizény, dále potom mansardové střechy a detaily oken. Úpravy interiérů, které proběhly v devatenáctém století, odstranily jejich historický charakter.[4]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Vstupní křídlo tzv. Lauenburského zámku z Jáchymovské ulice
-
Palác princů
-
Bílá brána mezi Lauenburským zámkem a Palácem princů
-
Pohledová zeď opticky zvětšující zámek pohledem z parku
-
Erb vévodů sasko-lauenburských a markrabat bádenských na Bílé bráně
-
Říčka Bystřice, socha sv. Jana Nepomuckého a letohrádek v zámeckém parku
-
Klasicistní kaple před zámkem v parku
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-07-28]. Identifikátor záznamu 128702 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů: Dodatky. Praha: Libri, 2002. 140 s. ISBN 80-7277-114-0. Heslo Ostrov nad Ohří, s. 73–74.
- ↑ a b DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů: Dodatky 4. Praha: Libri, 2011. 164 s. ISBN 978-80-7277-489-0. Heslo Ostrov nad Ohří, s. 81–82.
- ↑ a b c BĚLOHLÁVEK, Miloslav, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: Západní Čechy. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Ostrov – zámek, s. 246–248.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého: Plzeňsko a Loketsko. Svazek XIII. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 250 s. Kapitola Ostrov zámek, s. 171–173.
- KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Svazek IV. Ml–Pan. Praha: Libri, 2000. 941 s. ISBN 80-85983-16-8. S. 895–899.
- ZEMAN, Lubomír. Zámek Ostrov. Ostrov: Město Ostrov, 2015. 97 s. ISBN 978-80-260-7805-0.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ostrov na Wikimedia Commons
- Ostrov na webu Hrady.cz