Olszynka (Opolské vojvodství)
| Olszynka | |
|---|---|
,_2020.07.30_01.jpg) | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 50°20′28″ s. š., 17°41′23″ v. d. |
| Nadmořská výška | 260 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát |  Polsko |
| Vojvodství | Opolské |
| Okres | Prudník |
| Gmina | Lubrza |
  Olszynka | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 226 (2021)[1] |
| Správa | |
| PSČ | 48-231 |
| Označení vozidel | OPR |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Olszynka (česky Olšinka,[2] německy Ellsnig) je ves v jižním Polsku, v Opolském vojvodství, v okrese Prudník, ve gmině Lubrza.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Ves leží v Opavské pahorkatině.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Nejstarší archeologické nálezy z Olszynky pocházejí z doby kamenné a bronzové. Mezi Olszynkou a Laskowicemi bylo nalezeno pohřebiště z doby bronzové s urnami s popelem zemřelých.[3]
První písemná zmínka pochází z roku 1379, kde je uváděna jako Olzna a pak v roce 1418 pod názvem Olschinka a v roce 1442 je uváděna pod názvem Ellschnig. Obec se rozvíjela kolem rytířského statku. Jméno rodu, který Olszynku ve středověku vlastnil, není známo. Obec se nacházela ve slezských knížectvích. V roce 1576 byl majitelem Olszynky Jerzy Stosch z Kunic.[4]
Do roku 1742 patřila obec k soudnímu okresu Głogówek v habsburské monarchii.[5] Po první slezské válce se ocitla na území Pruského království a stala se součástí Prudnického okresu v Pruském Slezsku.[6] V roce 1746 Olszynku vlastnil "von Nese" (pravděpodobně prudnický starosta Heinrich Gottfried von Näse), který vlastnil také velkostatek Józefówek. V polovině 18. století bylo v obci 6 sedláků a 16 chalupníků a zahradníků. Dalším majitelem panství byl pruský rotmistr Karl Ludwig Heinrich von Kurssel. Podle mapy z poloviny 18. století se na potoce protékajícím obcí severně a severozápadně od panství nacházely dvě vodní nádrže.[3] Friedrich Albert Zimmermann v roce 1784 zaznamenal, že tehdejší obyvatelé Olszynky byli evangelíci.[7]
V roce 1810 přešla vesnice do vlastnictví Ernestiny von Dungern, rozené Gaffronové, a o 50 let později vlastnila panství rodina Tripke. V roce 1855 měla obec 286 obyvatel, o šest let později již 309, z toho 234 evangelíků a 75 katolíků. V roce 1861 byla v obci evangelická škola, kterou navštěvovaly i katolické děti, a v roce 1888 byly v Olszynce dvě jednotřídní církevní školy. V roce 1874 zastával v Olszynce funkci úředního okresního hejtmana August Tripke. Na panství se pěstovala pšenice, ječmen, kukuřice a olejniny. Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let 19. století se pustil do přestavby svého panství. Rodinná hrobka rodiny Tripke je zachována na hřbitově v Novém Browinci. Po Augustově smrti v roce 1906 přešlo panství Olszynka do rukou dalších majitelů.[3]
V letech 1899–1900 byl v Olszynce postaven nový evangelický kostel.[3] Podle výsledků sčítání lidu z 1. prosince 1910 z 298 obyvatel Olszynky mluvilo 277 německy, 19 polsky a 2 jiným jazykem.[8] V roce 1921 spadala do působnosti plebiscitu v Horním Slezsku pouze část okresu Prudnik. Olszynka se nacházela na východní straně, v oblasti, které se plebiscit týkal.[9] V Olszynce bylo oprávněno hlasovat 324 osob. Odevzdáno bylo 318 hlasů (cca 98,1 % oprávněných) a všechny hlasovaly pro Německo.[10] Po dobu hlasování byl v Olszynce v provozu hraniční přechod.[11]
V roce 1921 byl majitelem panství Olszynka hrabě von Kanitz. Ve dvacátých letech 20. století byl na hlavní křižovatce v obci vztyčen pomník v podobě obelisku na památku obyvatel obce, kteří padli během první světové války. Později byl pomník přemístěn na náměstí před zámek. V roce 1937 žilo v Olszynce 298 obyvatel. Starostou obce byl Berhard Weiner.[3]
Po druhé světové válce, od března do května 1945, byl okres Prudnik pod kontrolou sovětského vojenského velení. Dne 11. května 1945 převzala civilní správu v okrese Prudnik polská správa.[12] Tehdy se zde usadilo několik polských osadníků z Malopolska[13] a repatriantů z východních hranic. Německy mluvící obyvatelstvo bylo vysídleno na západ.[3]
V letech 1945−1950 patřila Olszynka ke Slezskému vojvodství, od roku 1950 k Opolskému vojvodství. V letech 1945–1954 patřila obec k obci Lubrza[14] a v letech 1954–1972 byla sídlem gromady Olszynka.
Po majetkových transformacích převzala panský statek s panským domem v Olszynce Stadnina Koni v Prudniku. Bývalý evangelický kostel převzali katolíci a zasvětili jej Panně Marii Andělské. Na počátku padesátých let 20. století byla v obci otevřena felčarská výdejna, která byla v letech 1968–1969 přeměněna na vesnické zdravotní středisko. V Olszynce byl uveden do provozu vodovod. V jižní části obce bylo postaveno zdravotnické, kulturní a vzdělávací zařízení.[3] Byla rozšířena budova školy.[15]
U příležitosti tisíciletého výročí byl v centru obce vztyčen jubilejní kříž.[3] V roce 2007 se Olszynka zapojila do Programu obnovy vesnice v Opolí (Programu Odnowy Wsi Opolskiej).[16]
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Olszynka (województwo opolskie) na polské Wikipedii.
- ↑ Dostupné online. [cit. 2022-10-05].
- ↑ Podrobná mapa Moravy a Slezska, Praha: V. Neubert a synové, 1922
- ↑ a b c d e f g h DEREŃ, Andrzej. Dwór Augusta Tripke, „Tygodnik Prudnicki”, 46 (986), Prudnik: Spółka Wydawnicza „Aneks”, 18. listopad 2009, s. 16–17, ISSN 1231-904X.
- ↑ Stosunki społeczne na wsiach księstw opolskiego i raciborskiego w epoce Habsburgów (XVI-XVII wiek) w świetle aktów prawnych i akt sądowych: materiały. Příprava vydání Roman Sękowski. Chorzów: Muzeum "Górnośląski Park Etnograficzny w Chorzowie", 2016. 412 s. (Monografie i Materiały / Muzeum "Górnośląski Park Etnograficzny w Chorzowie"). ISBN 978-83-941769-2-1. S. 127.
- ↑ wbp.opole.pl [online]. [cit. 2024-06-13]. Dostupné online.
- ↑ DEREŃ, Andrzej. XVIII-wieczna rewolucja, „Tygodnik Prudnicki”, Antoni Weigt – redaktor naczelny, 18 (441), Prudnik: Spółka Wydawnicza „Aneks”, 6. dubna 1999, s. 17, ISSN 1231-904X.
- ↑ Powiat prudnicki z perspektywy roku 1784 [online]. [cit. 2024-06-13]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ NABZDYK, Kazimierz. Rezultaty wyborów w powiecie prudnickim na początku XX wieku – szkic demograficzny, „Ziemia Prudnicka”, Prudnik: Spółka Wydawnicza „Aneks”, 2007, s. 74.
- ↑ Natomiast z pow. prudnickiego należą do terenu plebiscytowego tylko następujące gminy, które tutaj poniżej według polskich i niemieckich nazw imiennie podajemy, „Instrukcja dla Komitetów Parytetycznych”, 2, 1921, s. 22.
- ↑ Landsmannschaft der Oberschlesier in B-W. web.archive.org [online]. 2017-01-29 [cit. 2024-06-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ SOBOTA, Stanisław. Udział ludności powiatu prądnickiego w Powstaniu Śląskim, „Nasz Głos”, Kazimierz Kanwiszer – redaktor naczelny, 14 (54), Prądnik [Prudnik]: Spółdzielnia Wydawnicza „Promień”, 30 kwietnia 1947, s. 1.
- ↑ DEREŃ, Andrzej. Polska Ziemia Prudnicka, „Tygodnik Prudnicki”, 19 (754), Prudnik: Spółka Wydawnicza „Aneks”, 11 maja 2005, s. 8, ISSN 1231-904X.
- ↑ HANICH, Andrzej. Dekanaty i parafie Administracji Apostolskiej Śląska Opolskiego w latach 1945-1946, Opole: Państwowy Instytut Naukowy - Instytut Śląski, 2009, s. 58.
- ↑ Wykaz gromad Polskiej Rzeczypospolitej Ludowej : według stanu na z dnia 1 VII 1952 r.. IJP PAN, sygn. 0001-001949-00. 1952. Dostupné online [cit. 2024-06-14].
- ↑ HISTORIA. lubrza.opole.pl [online]. [cit. 2024-06-14]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ CISOWSKA, Katarzyna. Olszynka [online]. 2020-07-20 [cit. 2024-06-14]. Dostupné online. (polsky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Olszynka na Wikimedia Commons
