Oldřichov na Hranicích
| Oldřichov na Hranicích | |
|---|---|
 Hranice mezi Oldřichovem a Kopaczowem | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Hrádek nad Nisou |
| Okres | Liberec |
| Kraj | Liberecký kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°52′8″ s. š., 14°51′25″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 219 (2021)[1] |
| Katastrální území | Oldřichov na Hranicích (5,55 km²) |
| PSČ | 463 34 |
| Počet domů | 75 (2011)[2] |
  Oldřichov na Hranicích | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 110001 |
| Kód k. ú. | 710008 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Oldřichov na Hranicích (německy Böhmisch Ullersdorf) je polovina historické vesnice Ullersdorf, která je dnes částí města Hrádek nad Nisou v okrese Liberec. Nachází se asi 2,5 kilometru severovýchodně od Hrádku nad Nisou. Oldřichov na Hranicích je také název katastrálního území o rozloze 5,55 km².[3]
Nyní leží na česko-polském pomezí a od druhé části obce, dnes polského Kopaczowa ji odděluje pouze Oldřichovský potok (polsky Lubota), z části hranici tvoří střed zdejší silnice, které se říká Neutrálka. V polské části zůstal původně renesanční kostel sv. Josefa z počátku 16. století, barokně přestavěný v 18. století, s dřevěným stropem a barokním oltářem.
Původ názvu
[editovat | editovat zdroj]Liberecký jazykovědec Erich Gierach publikoval v roce 1931 stať, podle které údajně zjistil, že nejstarší podoba jména Oldřichov je latinská. Pochází z roku 1287 a zní Vlrici villa. Dále se používaly zkomolené podoby německé od Vlrichsdorf z roku 1381, přes Ulyrsdorff z roku 1454, až k Ullersdorf z 16. století.
Název obce Oldřichov na Hranicích pochází z roku 1923, kdy došlo k českému označení všech významnějších sídel a krajinných celků pojmenovaných v oblasti Sudet pouze německy. Většina původních německých jmen byla doslovně přeložena, ta nepřeložitelná byla počeštěna a oficiálně se používaly obě podoby. Úředníci pro české pojmenování využili německý název, dochovaný v jakémsi urbáři z roku 1381, který zněl Ulrichsdorf, tedy Oldřichova ves. Dodatek na Hranicích měl obec odlišit od Horního Oldřichova (dnes Kopaczów), tak od nedalekého Oldřichova v Hájích. Po skončení druhé světové války se jméno Oldřichov na Hranicích stalo jediným oficiálním pojmenováním.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1381.[4]
K administrativnímu rozdělení původního Ullersdorfu na Český Oldřichov (Böhmisch Ullersdorf) a Horní Oldřichov (Ober Ullersdorf) došlo již v 16. století, kdy severní část připadla k panství Frýdlant, jižní k panství Grabštejn (obě panství však zůstaly součástí zemí Koruny české). Pro místní obyvatele významnou změnu přinesla třicetiletá válka, kdy v roce 1635 uzavřel rakouský císař Ferdinand II. Štýrský se Saskem mír a daroval mu za to Horní a Dolní Lužici. Až do roku 1849, kdy zde byla stanovena moderní státní hranice, měla státní hranice velice komplikovaný průběh, přičemž součástí Saska byl celý severovýchod Oldřichova, jakož i střed zástavby (v tomto středu zástavby se nacházejí čísla popisná 43, 44, 46, 50, 51, 52, 129, 133, 157, 158, 159). Celou situaci značně znepřehledňovalo celkem osm exkláv Čech, z nichž sedm se nacházelo na území moderního Polska a dále dva výběžky, rovněž na území moderního Polska, přičemž v těchto někdejších českých výběžcích a několika exklávách už tehdy stála část zástavby dnešního polského Kopaczowa.
Po komunistickém puči v roce 1948 se poměry přiostřily – na hranici byly vztyčeny sloupy se čtrnácti řadami ostnatých drátů, okolí hranice bylo rozoráno.
Vstup do Schengenského prostoru
[editovat | editovat zdroj]O půlnoci na 21. prosince 2007 došlo k zapojení České republiky, Polska a dalších zemí do rozšířeného Schengenského prostoru. Hlavní oslavy se odehrály na česko–německo–polském trojmezí mezi nedalekými městy Hrádek nad Nisou, Porajów a Žitava, kde německá kancléřka Angela Merkelová, polský premiér Donald Tusk, český premiér Mirek Topolánek a předseda Evropské komise José Barroso symbolicky přeřízli dřevěnou maketu hraniční závory.
Místní politici – starosta Hrádku Martin Půta a starosta polské Bogatyně Andrzej Grzmielewicz otevřeli v minulosti přísně střeženou hranici, přeřízli a odstranili železné zátarasy z mostku přes hraniční Oldřichovský potok, které dělily Oldřichov na Hranicích od Kopaczowa.[5]
Hospodářství
[editovat | editovat zdroj]Mimo zastavěné území obce probíhá těžba štěrkopísku.[6]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-10.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 440. Archivováno 16. 7. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ Na pomezí Česka, Polska a Německa byl slavnostně rozšířen Schengen
- ↑ Těžba štěrkopísku u Oldřichovic. www.piskovny-hradek.cz [online]. [cit. 2011-08-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-01-28.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Oldřichov na Hranicích na Wikimedia Commons - Katastrální mapa katastru Oldřichov na Hranicích na webu ČÚZK
- Povídání o Oldřichově na Hranicích a Kopaczově Archivováno 30. 5. 2005 na Wayback Machine.
