Ošelínský tunel
| Ošelínský tunel | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Stát |  Česko |
| Provozní délka | 52,55 m |
| Lokalizace | |
| Souřadnice | 49°47′16,46″ s. š., 12°50′26,97″ v. d. |
  Ošelínský tunel | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ošelínský tunel je železniční tunel č. 3 na katastrálním území Damnov na železniční trati Plzeň–Cheb v km 397,317–397,370 mezi stanicemi Ošelín a Pavlovice.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Trať byla postavena společností Dráha císaře Františka Josefa jako část železniční tratě Vídeň – České Budějovice – Cheb. Koncese ke stavbě byla vydána 11. listopadu 1866. Výstavbou byla pověřena stavební firma bratří Kleinů a Adalberta Lanny. Politická pochůzka na úseku Plzeň–Cheb byla provedena v roce 1869. Stavební práce byly zahájeny v lednu 1870 a ukončeny v září 1871. Slavnostní otevření trati Plzeň–Cheb proběhlo 28. ledna 1872. V roce 1884 byla trať zestátněna.[2]
Na trati byly ve skalnatém údolí řeky Mže vybudovány tři tunely, Svojšínský, Ošelínský a Pavlovický, které byly uvedeny do provozu v roce 1871. Svojšínský tunel byl částečně opravován v roce 2004 a spolu s Ošelínským a Pavlovickým tunelem byl rekonstruován v rámci optimalizace III. koridoru v období 2008–2011 firmou Skanska.[3][4][5]
Geologie a geomorfologie[editovat | editovat zdroj]
Tunel se nachází v geomorfologické oblasti Plzeňská pahorkatina, celku Plaská pahorkatina s podcelkem Stříbrská pahorkatina s okrskem Svojšínská vrchovina.[6]
Geologické podloží v této oblasti je tvořeno z proterozoických fylitů s denudačními zbytky karbonských a třetihorních sedimentů.[7][8][9]
Tunel je dlouhý 52,55 m a leží v nadmořské výšce 435 m.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Jednokolejný tunel byl vybudován na trati Plzeň–Cheb mezi dnešními stanicemi Ošelín a Pavlovice.[10] Byl ražen z hlubokého zářezu východním táhlým výběžkem vrchu Čihadlo (584 m n. m.)
Při rekonstrukci tunelu v rámci optimalizace III. koridoru bylo provedeno obnovení odvodnění, sanovány portály, upraveno betonové ostění, zajištění průjezdního profilu a byly vybudovány záchranné výklenky.[11] Vyzděný tunel byl sanován stříkanou hydroizolací.[12]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ošelínský (tunel). Atlas Drah Polska, Česka a Slovenska [online]. [cit. 2020-11-27]. Dostupné online. ISSN 2391-4793.
- ↑ Hlavní trať z Plzně přes Pňovany a Stříbro do Chebu. www.bezdruzickalokalka.cz [online]. [cit. 2020-11-27]. Dostupné online.
- ↑ Koridory. www.k-report.net [online]. [cit. 2020-11-27]. Dostupné online.
- ↑ Optimalizace trati Stříbro - Planá u Mariánských Lázní. www.skanska.cz [online]. [cit. 2020-11-27]. Dostupné online.
- ↑ BLAŽEK, Jiří. Stavba železničního koridoru vstoupila do další etapy. Plzeň [online]. 2008-06-26 [cit. 2020-11-28]. Dostupné online.
- ↑ Ošelíský tunel. aopkcr.maps.arcgis.com [online]. [cit. 2020-11-27]. Vrstva Geomorfologie. Dostupné online.
- ↑ DEMEK, Jaromír, et al. Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. 1. vyd. Brno: Academia, 1987.
- ↑ Oblastní plán rozvoje lesů. PLO 6. Západočeská pahorkatina. S. 13. www.uhul.cz [online]. [cit. 2020-11-27]. S. 13. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-12-01.
- ↑ ZAHRADNICKÝ, Jiří; MACKOVČIN, Peter (eds.), kol. Plzeňsko a Karlovarsko.. 1. vyd. Praha: Agentura Ochrany Přírody a Krajiny ČR, 2004. 588 s. Dostupné online. ISBN 80-86064-68-9, ISBN 978-80-86064-68-0. OCLC 231988920 S. 30–32. Archivováno 8. 12. 2020 na Wayback Machine.
- ↑ Ošelínský tunel. Mapy.cz [online]. [cit. 2020-11-27]. Dostupné online.
- ↑ TYCOVÁ, Miroslava. Optimalizace trati Stříbro – Planá u Mar. Lázní [online]. Plzeň: 2006 [cit. 2020-11-28]. S. 9. Dostupné online.
- ↑ HILAR, Matouš. Současné trendy ve výstavbě ražených dopravních tunelů. S. 18. portal.cvut.cz [online]. [cit. 2020-11-28]. S. 18. Dostupné online.