Novi Iskăr
| Novi Iskăr Нови Искър | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 42°49′21″ s. š., 23°21′14″ v. d. |
| Nadmořská výška | 509 m n. m. |
| Stát |  Bulharsko |
| Oblast | Sofie |
  Novi Iskăr | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 13 772 (2020[1]) |
| Etnické složení | Bulhaři |
| Náboženské složení | pravoslaví |
| Správa | |
| Vznik | 1974 |
| Telefonní předvolba | 02 991 |
| PSČ | 1280 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Novi Iskăr (bulharsky Нови Искър) je město ležící v západním Bulharsku, v Sofijské kotlině podél řeky Iskăr, na jižním úpatí Staré planiny. Nachází se 14 km severně od Sofie, správního střediska stejnojmenné oblasti, a má přes 13 tisíc obyvatel. Město je správním centrem 21. sofijského rajónu, do kterého spadá navíc 12 vesnic.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Město vzniklo v roce 1974 sloučením pěti vesnic (Slavonci, Kumarica, Kurilo, Izgrev a Gniljane), z nichž každá má vlastní historii.[2]
V osmanských daňových soupisech počátku 15. století většina vsí figuruje pod svými současnými názvy a podle nich se usuzuje, že existovaly už v době druhé Bulharské říše.
Kumarica a Slavonci jsou zmiňovány ve staré legendě ve spojitosti s příchodem slovanských kmenů.
Dědina Kurilo se původně jmenovala Skrino a současný název má po ruském generálovi až od 19. století.
Název obce Gniljane je zmiňován v sultánově dekretu ze dne 23. dubna 1500.
Nejnovější čtvrtí je Izgrev, který vznikl až po druhé světové válce.[2]
Historicky nejvýznamnější stavbou je Kurilský klášter, protože jeho vznik je spojován se svatým Ivanem Rilským. Při něm byla na začátku 19. století otevřena klášterní škola a na jeho současnou výzdobu přispěli obyvatelé okolních vesnic. Místní obyvatelstvo se zapojilo do bulharského obrození a za cenu velkého úplatku získalo povolení ke stavbě kostela sv. Mikuláše v Kumarici a později zde vznikla i škola. Od počátku 20. století se spolu s výstavbou velkého počtu továren a závodů v Kurilu začaly sousední vsi rozvíjet jako průmyslová centra. K tomu také napomáhala jejich poloha, dostupnost pracovní síly a blízkost důležité železniční trati. Poblíž města se nachází několik klášterů, z nich některé vznikly v nové době na místě dávno zničených klášterů.[2]
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Ve městě žije 13 666 obyvatel a je zde trvale hlášeno 13 772 obyvatel.[1] Podle sčítání 1. února 2011 bylo národnostní složení následující:[3][p 1]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Jsou uvedeni pouze ti, kdo národnost deklarovali.
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Нови_Искър na bulharské Wikipedii.
- ↑ a b Тримесечни таблици на адресно регистрираните по постоянен и по настоящ адрес лица към 15.09.2020 г. (по области, общини и населени места) [online]. Sofie: Главна Дирекция, Гражданска Регистрация и Административно Обслужване, 2020-09-15 [cit. 2020-10-20]. Dostupné online. (bulharsky)
- ↑ a b c Нови Искър. Свети места [online]. [cit. 2020-11-14]. Dostupné online. (bulharsky)
- ↑ НАСЕЛЕНИЕ ПО ОБЛАСТИ, ОБЩИНИ, НАСЕЛЕНИ МЕСТА И САМООПРЕДЕЛЕНИЕ ПО ЕТНИЧЕСКА ПРИНАДЛЕЖНОСТ КЪМ 1.02.2011 ГОДИНА [online]. Sofie: Национален статистически институт, 2011 [cit. 2015-10-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-03. (bulharsky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Novi Iskăr na Wikimedia Commons
