Nikolaus Poppe

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Nikolaus Poppe
Narození27. července 1897
Jen-tchaj
Úmrtí8. srpna 1991 (ve věku 94 let)
Seattle
NárodnostRuští Němci
Alma materPetrohradská státní univerzita
Povoláníjazykovědec, mongolista a vysokoškolský učitel
ZaměstnavateléPetrohradská státní univerzita
Institut orientálních studií Ruské akademie věd
Ústav orientálních rukopisů Ruské akademie věd
Washingtonská univerzita
OceněníGuggenheimovo stipendium
RodičeNikolai Edwin Poppe a Elisabeth Poppe
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Nikolaus Poppe, Nicholas Poppe, rusky Николай Николаевич Поппе, Nikolaj Nikolajevič Poppe (27. července 1897 Jen-tchaj8. srpna 1991 Seattle, Washington) byl ruský všestranný lingvista specializující se na mongolštinu a altajskou jazykovou rodinu. Až do roku 1943 pracoval Poppe v Sovětském svazu, poté v Německu a Spojených státech.

Život[editovat | editovat zdroj]

Poppeův otec byl konzulárním úředníkem v diplomatické službě Ruska a v době narození syna byl umístěn v Číně.

V roce 1923 začal Poppe studovat na Leningradské univerzitě, především u mongolisty Borise Vladimircova.[1] V roce 1931 se stal vedoucím katedry mongolských studií na Ústavu asijských studií Akademie věd SSSR. V roce 1933 byl v třiceti šesti letech zvolen jako nejmladší kandidát akademie.

V roce 1943 Poppe pracoval v nacisty okupovaném Karačajevsku-Čerkesku, působil jako překladatel mezi místními a německými okupanty.[1] Poppe při stahování Němců z oblasti využil situaci a odstěhoval se i s rodinou do Berlína, kde pracoval ve Wannsee-Institutu, který měl blízko k SS a probíhala tam studia o Sovětském svazu.

Po porážce Německa byl sovětskými úřady obviněn z válečných zločinů, pracoval nejprve pro Brity a později pro americkou tajnou službu, až konečně v roce 1949 odešel do Spojených států.[1] Tam žil pod falešným jménem, pracoval pro ministerstvo zahraničí a poté učil až do svého odchodu do důchodu v roce 1968 na University of Washington. Ve stejném roce obdržel čestný doktorát na Univerzitě v Bonnu.

Za mccarthismu se účastnil protikomunistické propagandy proti kolegům z řad akademických pracovníků a zaměstnanců ministerstva zahraničí, mimo jiné proti Owenu Lattimorovi.[2]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Poppe se věnoval studiu jazyků altaiské jazykové rodiny, zvlášť chalchské a burjatskté mongolštiny, dále se věnoval folklóru mluvčích těchto jazyků. Napsal návody a gramatiky psané i mluvené chalchské, burjatské mongolštiny, jakutštiny, alarského dialektu a baškirštiny.

V letech 1924 až 1987 publikoval 49 knih,[1] k tomu řadu článků a recenzí. Po roce 1949 začal vedle ruštiny psát Poppe v němčině a angličtině. Bez ohledu na to, v jakém jazyce psal, je jeho dílo hodnoceno jako jednoduché a jasné. Tím pádem napsal dílo užívané jak odborníky, tak neodborné zájemce o téma. Mezi lety 1949 a 1968 navíc učil mezi 16 a 17 hodinami na Washingtonské univerzitě za týden celý rok krom tří měsíců prázdnin, které užíval pro výzkum.

Mimo jiné vydal jedenáct dílů mongolských eposů, sbírku mongolských vyprávění, písní a pohádek (Mongolische Epen, díly 1–11, 1975–86), dále mongolských variant děl v sanskrtu. Ve svém syntetickém díle Vergleichende Grammatik der altaischen Sprachen (1960) se také pokusil rekonstruovat altajský prajazyk.[1]

V květnu 1989 zahájili graduovaní studenti Washingtonské univerzity se zájmem o centrální a vnitřní Asii Nikolaus Poppe Symposium, toto sympozium se koná doposud.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Nikolaus Poppe na německé Wikipedii a Nicholas Poppe na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e ПОППЕ • Большая российская энциклопедия - электронная версия [online]. [cit. 2019-12-19]. Dostupné online. 
  2. Bruce Cumings: Fear and Loathing on the Pyongyang Trail: North Korea and the United States Japan Focus.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Nicholas Poppe. Reminiscences. Vydal Henry Schwartz. Western Washington University Center for East Asian Studies, Bellingham, WA, 1983.
  • Алпатов В. М. Советское востоковедение в оценках Н. Поппе. In Mongolica, III. Санкт-Петербург. Фарн. 1994. С.38-46.
  • Алпатов В. М. Переписка Н. Н. Поппе с советскими востоковедами. In Известия РАН, серия литературы и языка. 2000, № 5. С.52-57.
  • Heissig, Walther – Sagaster, Klaus. Gedanke und Wirkung. Festschrift zum 90. Geburtstag von Nikolaus Poppe. Asiatische Forschungen. Band 108, Otto Harrassowitz, Wiesbaden 1989, ISSN 0571-320X.
  • Cirtautas, Arista Maria. Nicholas Poppe. A bibliography of publications from 1924–1977. In: Parerga. Band 4, Institute for Comparative and Foreign Area Studies, University of Washington, Seattle 1977.
  • Simpson, Christopher. Der Amerikanische Bumerang. NS-Kriegsverbrecher im Sold der USA. Carl Ueberreuter, Wien 1988.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]