Nikolaj Gjaurov

Nikolaj Gjaurov
Nikolaj Gjaurov
Narození	13. září 1929; Velingrad
Úmrtí	2. června 2004 (ve věku 74 let); Modena
Alma mater	Moskevská státní konzervatoř
Povolání	operní pěvec
Ocenění	rytíř Řádu umění a literatury; Řád Georgiho Dimitrova; Hrdina socialistické práce; Řád Stara planina
Choť	Mirella Freniová
Děti	Elena Ghiaurov
Příbuzní	Kostadin Gyaurov (sourozenec)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Život

Vystudoval bulharskou akademii a moskevskou konzervatoř. Debutoval roku 1955 v Rossiniho Lazebníku sevillském v Sofii. Do zahraničí prorazil o dva roky později, kdy stál na pódiu Vídeňské opery jako Ramphis ve Verdiho Aidě a roku 1959 již zpíval na prknech La Scaly (Varlama v Borisi Godunovovi). Roku 1962 vstoupil do Royal Opera House v Covent Garden v Londýně a roku 1965 debutoval v Metropolitní opeře v New Yorku, jako Mefistofeles v Gounodově Faustovi, odzpíval zde pak 81 představení v deseti rolích. Byl manželem italské operní pěvkyně, sopranistky Mirelly Freni (od roku 1978). Často spolu také vystupovali (prvně roku 1961 v Janově, ve Faustovi).^[2]

Roku 1975 ho v jeho nejslavnější roli Borise Godunova mohli zhlédnout i návštěvníci pražského Smetanova divadla (operní scény Národního divadla).^[3]