Nikolai Frederik Severin Grundtvig

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Nikolai Frederik Severin Grundtvig
N-f-s-grundtvig-portræt.jpg
Narození 8. září 1783
Udby
Úmrtí 2. září 1872 (ve věku 88 let)
Kodaň
Pseudonym N.F.S. Grundtvig
Povolání básník, historik, filosof, teolog, spisovatel, pastor, politik, titulární biskup a filolog
Národnost dánská
Alma mater Kodaňská univerzita
Témata filosofie
Literární hnutí romantismus
Významná díla Hil dig, frelser og forsoner (žalm)
Manžel(ka) Elisabeth Christina Margrethe Blicher
Ane Marie Elise Toft
Asta Grundtvig
Děti Svend Grundtvig
Johan Grundtvig
Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ65230298
Příbuzní Otto Grundtvig (sourozenec)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nikolai Frederik Severin Grundtvig (8. září 1783, Udby2. září 1872, Kodaň) byl dánský básník, historik, filosof, teolog, spisovatel, pastor, politik, titulární biskup a filolog období romantismu. Je jednou z nejvýznamějších osob dánské historie, na jehoý myšlenkách vyrostlo dánské národní uvědomění. Zásadním způsobem ovlivnil dánskou státní církev, politický systém a teroii i praxi vzdělávání ve své vlasti.[1]

Život[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z rodiny ortodoxního luteránského kněze z Udby v jihovýchodním Sjællandu. Od roku 1798 studoval na latinské katedrální škole v Aarhusu a roku 1801 byl přijat ke studiu teologie na Kodaňské univerzitě. Po vlivem přednášek dánsko-německého filosofa Henrika Steffense přijal za své myšlenky německého romantismu o původní jednotě a harmonii, k niž lidstvo opět zamíří po překonání soupeřících sil.[1]

Teologickou zkoušku složil roku 1803, duchovní služba jej ale nepřitahovala. Stal se domácím učitelem v rodině na ostrově Langeland a studoval Goethovu a Schillerovu poesii, německou filosofii a islandské ságy. Zajínal se o severskou mytologii, kterou vykládal jako boj mezi duchovní silou a surovo hmotou. Roku 1808 se vrátil do Kodaně. Postihla jej těžká duševní choroba (maniodepresivní psychóza), po jejímž překonání se navrátil k ideám křesťanství. Roku 1811 byl vysvěcen na kněze a byl pak nějaký čas kaplanem u svého otce. Po jeho smrti roku 1813 se opět vrátil do Kodaně, kde ve svých přednáškách vystupoval proti tehdejšímu racionalistickému směru představovaném teologem a politikem Nenrikem Clausenem a svými luthersko-reformačními kázáními si znepřátelil církev. mV důsledku toho mu bylo zakázáno kázat v kostelích[2]

Roku 1820 byl ustanoven knězem v Præstø a roku 1822 v Christianshavnu v sousedství Kodaně. Jeho spory s Clausenem vyvrcholily roku 1825, když napsal spis Kirkens Gienmæle (Církevní replika) jako odpověď na Clausenovu teologickou práci. Zpochybnil Clausenovy teologické znalosti a označil jej za heretika. Clausen podal stížnost ke dvornímu soudu a Grundtvig byl odsouzen za urážku na cti a pokutován. Navíc mu dánská cirkev zakázala na sedm let kázat.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Slovník severských spisovatelů, Praha: Libri 1998. S. 180-181.
  2. Ottův slovník naučný. 10. díl. Praha a Polička. Argo a Paseka 1998. S. 539.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]