Beowulf

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
První strana rukopisu

Béowulf (staroanglicky Vlk včelkenning pro medvěda) je staroanglický hrdinský epos psaný aliteračním veršem. Se svými 3182 verši představuje nejvýznamnější dílo staroanglické literatury; zároveň tvoří 10 % veškerého textu zachovaného v tomto jazyce. Jak je u středověkých děl obvyklé, epos nemá žádný původní dobový název. Od 19. století se celá báseň označuje jménem jejího hrdiny Béowulfa.

Dochovaný rukopis[editovat | editovat zdroj]

Béowulf se dochoval v jediném rukopise, který je uložen v Britské knihovně (British Library).

Tento kodex je podle knihovny sběratele sira Roberta Cottona, z níž původně pochází, označován jako Cotton Vitellius A.xv. V roce 1731 byl částečně poškozen při požáru v Burnham House. Islandský učenec Grímur Jónsson Thorkelin nechal roku 1787 v Britském muzeu pořídit jeho opis a sám zhotovil kolem roku 1789 další. Vzhledem ke špatnému stavu originálu mají tyto opisy pro moderní badatele velký význam.

Zápis Béowulfa je součástí sbírky zvané Nowell Codex, která společně s kodexem Southwick tvoří svazek Cotton Vitellius. Nowell Codex obsahuje dále další staroanglické prozaické i básnické texty, mezi jinými dochovaný zlomek básně Judith.

Nowell Codex byl zapsán dvěma různými písaři, první zaznamenal prozaické texty a Béowulfa po 1939. verš. Za dobu vzniku rukopisu se na základě paleografických indicií pokládá zhruba rok 1000, báseň sama je však zřejmě starší, přesná doba vzniku není známa. Starodávná slova v textu by napovídala první polovinu osmého století, ale diskutuje se i o pozdějších datech.

Jazykem básně je pozdní západní saština (west Saxon), avšak objevují se i stopy jiných anglosaských dialektů. Podle některých náznaků mohla být báseň původně složena v některém dialektu Anglů, nejspíše v mercijštině.

Děj[editovat | editovat zdroj]

Děj básně se neodehrává v samotné Anglii, ale v oblasti Dánska a Švédska pátého a šestého století. Vypráví o skutečných historických osobnostech (géatský král Hygelák, mercijský král Offa). Látka se dostala do Anglie zřejmě společně s Angly, kteří sem od pátého století přesídlovali z kontinentu.

Vyprávění sleduje osud mladého hrdiny Béowulfa z géatského národa. Identita Géatů není spolehlivě vysvětlena; mohlo se jednat o Gauty, Góty nebo i Juty, ale nejpravděpodobnější se zdá možnost, že šlo o Gauty z jihu dnešního Švédska. Hrdina odjíždí se čtrnácti družiníky do Dánska, aby pomohli králi Hróthgárovi, kterého sužuje lidožravý netvor Grendel, líčený jako obr nebo v severské tradici trol. Grendel v noci vniká do Hróthgárovy dvorany, kde napadá a zabíjí královské družiníky. Ve dvou soubojích Béowulf nejprve smrtelně zraní Grendela a sleduje jeho krvavou stopu aź k temnému jezeru, kde nakonec pomocí obřího meče přemůže i jeho matku toužící po pomstě. Čepel meče se však rozpustí v jedovaté obří krvi a Béowulfovi zůstane jen jeho skvostný jílec. Béowulf se pak vrátí na dvůr krále Hróthgára, který jej odmění bohatými dary. Druhá část básně se odehrává po mnoha letech. Béowulf se mezitím stává géatským králem a mnoho let dobře a spravedlivě vládne svému lidu. Pak ale jistý zloděj odcizí klenot z pokladu ve staré mohyle, který hlídal ohnivý drak. Krádež draka rozzuří natolik, že vyletí z mohyly a pustoší géatskou zemi. Tak jako v první části táhne Béowulf s početným průvodem proti nebezpečí. Tváří v tvář drakovi ale Béowulfa jeho družiníci opustí a v rozhodující chvíli při hrdinovi stojí jen jeho synovec Wígláf. Béowulfovi se podaří draka smrtelně zranit, ale zaplatí své vítězství zivotem, protože ho sežehne ohnivý dech umírající nestvůry. Béowulfovo tělo je pak při skvělém pohřebním obřadu spáleno na hranici i s dračím pokaldem a Wígláf se stává novým králem Géatů.

V básni je popsaná společnost, která si cení cti, odvahy a statečnosti; bojovníci jsou obdivováni a dosahují významných postů. Kdo se stane králem a tím pádem ochráncem země, očekává od svých mužů služby v boji, ti jsou pak za nasazení odměněni zbraněmi, cennostmi a půdou.

Život jedince je v rukou osudu, Béowulf jde do bitev s tím, že nikoli on sám, nýbrž osud rozhodne o výsledku – filozofie hluboce zakořeněná v severské tradici.

V básni se mísí severské a křesťanské tradice. Postavy prokazují všechny charakterové vlastnosti ceněné v germánské a severské tradici. Morální soudy jsou však často vynášeny z křesťanského hlediska. I Grendel je jako potomek bratrovraha Kaina zařazen do křesťanského žebříčku hodnot. Spekuluje se, že Béowulf představuje pokřesťanštěné zpracování původní severské látky.

Béowulf v češtině[editovat | editovat zdroj]

Béowulf v češtině vyšel poprvé v roce 2003 ve výpravném vydání v nakladatelství Torst. Překladatel Jan Čermák, který za překlad obdržel Cenu Josefa Jungmanna, knihu doplnil vlastní studií a výkladovými poznámkami.

David Woodard se objeví jako oba Beowulf a Grendel v divadelní produkce „Exploding Beowulf“ (Berlín, 2010)

Zpracování v literatuře a filmu[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • John Gardner: Grendel. Vintage Books, New York 1979, 1989, R. Clark, London 1991. ISBN 0-679-72311-0
  • John R. Tolkien: Beowulf, the monsters and the critics. Sir Israel Gollancz memorial lecture 1936. Oxford Univ. Press, London 1936, Oxford 1971, Arden Libr, Darby 1978 (Reprint).
  • Michael Crichton: Eaters of the dead, the manuscript of Ibn Fadlan relating his experiences with the Northmen in A.D. 922 Knopf, New York NY 1976. ISBN 0-394-49400-8
  • Beowulf. Transl. by Seamus Heaney. Faber and Faber, London 1999, 2000, Norten, New York 2002. ISBN 0-393-97580-0
  • Larry Niven, Jerry Pournelle, Steven Barnes: Der Held von Avalon. Science-fiction-Roman. Bastei-Lübbe, Bergisch Gladbach 1989 (deutsch). ISBN 3-404-23089-2
  • Larry Niven, Jerry Pournelle, Steven Barnes: Beowulfs Kinder. Science-fiction-Roman. Lübbe, 1999 (deutsch). ISBN 3-404-24223-8
  • Neil Gaiman: Die Messerkönigin. Roman. Aus dem Engl. von Ingrid Krane-Müschen. Heyne, München 2001. ISBN 3-453-17798-3
  • Beowulf: eine Textauswahl mit Einleitung, Übersetzung, Kommentar und Glossar, hg. von Ewald Standop, Walter de Gruyter, Berlin, 2005. ISBN 3-11-017608-4
  • MACURA, Vladimír a kolektiv. Slovník světových literárních děl 1/ A-L. Praha : Oden, 1989. ISBN 80-207-0948-7. S. 475.  

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Beowulf na německé Wikipedii.

  1. Grendel (2007) (TV) – Full cast and crew - IMDb
  2. Marina Sirtis – IMDb
  3. Grendel (TV Movie 2007) – IMDb

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]