Nevidzany (okres Zlaté Moravce)
| Nevidzany | |
|---|---|
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°17′11″ s. š., 18°22′40″ v. d. |
| Stát |  Slovensko |
| Kraj | Nitranský |
| Okres | Zlaté Moravce |
  Nevidzany | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 10,26 km² |
| Počet obyvatel | 595 |
| Hustota zalidnění | 58 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | obec |
| Starosta | Kristína Bónová |
| Vznik | 1113 |
| Adresa obecního úřadu | Obecný úrad Nevidzany 106 951 62 |
| Telefonní předvolba | 037 |
| PSČ | 951 62 |
| Označení vozidel (do r. 2022) | ZM |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Nevidzany jsou obec na Slovensku ležící v okrese Zlaté Moravce v Nitranském kraji.
Přírodní podmínky[editovat | editovat zdroj]
Obec leží v severozápadní části Pohronské pahorkatiny v dolině potoka Širočina (kolem soutoku s Podegerským potokem). Většinu výměry obce zabírá zemědělsky využívaná půda, jen východní část je pokryta listnatými lesy (převažuje dub a akát, méně je zastoupen jasan, habr, jen minimálně jehličnaté lesy).
Historie[editovat | editovat zdroj]
Katastr obce byl osídlen odedávna, dokumentován bohatě nálezy z neolitu, doloženo sídliště eneolitické a halštatské. První písemná zmínka pochází z roku 1229 jako Nywg, poté v několika dalších formách, v novějším znění jako Newiczany z roku 1773. V současné formě název zmiňují až zdroje po vzniku samostatné Československé republiky. Obec patřila zemanským rodinám (z Ďura, rodině Tapjayovců, Petényiovců a dalším). V roce 1616 byla vypálena Turky.
Demografické údaje[editovat | editovat zdroj]
Ke 31. 12. 2008 žilo na území obce 626 obyvatel, z toho 314 žen. Dětí do 15 let bylo 98, lidí v poproduktivním věku celkem 147.
Hospodářství[editovat | editovat zdroj]
Obyvatelé obce se tradičně živili zemědělstvím a na něj vázanými malými potravinářskými provozy. V obci bývaly dva mlýny, lisovna oleje a řada dalších provozů. Rozvíjelo se také vinařství. Po roce 1957 se většina zemědělské výroby soustředila do Jednotného zemědělského družstva, které po roce 1989 de facto zaniklo. V současnosti většina obyvatel za prací dojíždí do blízkých měst - Vráble, Zlaté Moravce, Nitra nebo do jaderné elektrárny Mochovce.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Archeologické lokality – sídliště eneolitické a halštatské
- Kostel Obrácení sv. Pavla z roku 1943 na místě staršího kostela.
