Jaderná elektrárna Mochovce

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jaderná elektrárna Mochovce
Mochovce - chladice veže.JPG
Stát SlovenskoSlovensko Slovensko
Stav V provozu
Začátek výstavby 1. října 1983
Zprovoznění 29. října 1998
Vlastník Slovenské elektrárne a.s.
Jaderná elektrárna
Reaktory v provozu 2 × 470 MW
Reaktory ve výstavbě 2 × 471 MW
Elektrická energie
Celkový výkon 940 MW
Roční výroba 6 922 GW·h
Koeficient využití 84,1%
Souřadnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaderná elektrárna Mochovce je slovenská jaderná elektrárna, která leží na místě bývalé stejnojmenné obce mezi městy Nitra a Levice ve vlastnictví česko-italsko-slovenské společnosti Slovenské elektrárne.

Elektrárna provozuje dva jaderné tlakovodní reaktory typu VVER 440/213, každý s výkonem 470 MW. V lokalitě jsou ještě další dva rozestavěné bloky stejného typu, když první z nich by měl být dokončen a zprovozněn v roce 2021.[1] První dva bloky v roce 2009 poprvé překročily 7 000 GWh vyrobené elektrické energie za rok. Celkově tak pokrývají přibližně 26% spotřeby elektrické energie na Slovensku.[2]

První a druhý blok[editovat | editovat zdroj]

Výstavba JE Mochovce začala v listopadu 1982, ale v roce 1991 byla pro nedostatek financí zastavena. V roce 1995 slovenská vláda schválila plán na dostavbu dvou bloků JE Mochovce za podmínky doplnění zastaralé sovětské technologie modernějšími západními bezpečnostními prvky.[3] Bloky byly uvedeny do provozu v červenci 1998 a v prosinci 1999. Mají plánovanou životnost do roku 2058, respektive 2060. Každý blok vyrobí ročně asi 3 000 GWh, což pokrývá 10 % spotřeby elektrické energie Slovenska.

Třetí a čtvrtý blok[editovat | editovat zdroj]

Jaderná elektrárna Mochovce

V roce 1985 byla zahájena výstavba dalších dvou bloků na bází stejného typu sovětských reaktorů VVER 440/213, ale pro nedostatek financí byla stavba v roce 1992 zastavena.[4]

I přes nátlak ze strany Rakouska se však v roce 2008 stavba opět rozbíhá a je financována hlavně ze strany většinového vlastníka SE, společnosti Enel Italy.[5] Dokončení dvoubloku MO 34 se původně plánovalo na rok 2012 resp. 2013,[6] kdy měly být zbývající dva bloky uvedeny do zkušebního provozu. Vlivem aktualizace projektu a zvýšení bezpečnostních standardů se spuštění posouvá.[7] Nejprve se předpokládalo spuštění 3. bloku v listopadu 2017 a 4. bloku v listopadu 2018.[8] Další avizovaný termín uvedení do provozu byl červenec 2019. Třetí blok byl přitom v první polovině roku 2019 dokončen z 98,8 % a čtvrtý blok z 84,6 %.[9]

V průběhu výstavby elektrárny došlo k několikerému navýšení rozpočtu. Z původních 2,78 miliardy eur (cca 70,9 miliardy Kč) zatím cena narostla na 5,67 miliardy eur (cca 144,5 miliardy Kč)[10], přičemž není zřejmé, zda půjde o již konečnou částku.

Informace o reaktorech
Pohonná jednotka Typ reaktoru Napájení Zahájení

výstavby

Připojení k síti Uvedení do provozu Uzavření
Čistý Hrubý
Mochovce-1 VVER-440/213 436 MW 470 MW 13. 10. 1983 7. 4. 1998 29. 10. 1998 2058
Mochovce-2 VVER-440/213 436 MW 470 MW 13. 10. 1983 20. 12. 1999 4. 11. 2000 2060
Mochovce-3 VVER-440/213+ 440 MW 471 MW 27. 1. 1987 stavba zastavena roku 1992, obnovena v červnu 2009; spuštění je plánováno na rok 2021 2081
Mochovce-4 VVER-440/213+ 440 MW 471 MW 27. 1. 1987 stavba zastavena roku 1992, obnovena v červnu 2009; spuštění je plánováno na rok 2023 2083

Kritika výstavby[editovat | editovat zdroj]

Vedle kritiky ze strany místních organizací a politických stran je dostavba elektrárny terčem kritiky především ze strany rakouské vlády a rakouské ekologické organizace GLOBAL 2000.[11][12] Ta i na základě svědectví interních whistleblowerů z řad bývalých zaměstnanců elektrárny kritizuje především nízkou kvalitu prováděných prací. Její obvinění byla nicméně odmítnuta slovenským úřadem pověřeným dohledem nad dostavbou elektrárny.[13] V důsledku pochybností o bezpečnosti se v elektrárně v roce 2019 odehrála i kontrolní inspekce Mezinárodní agentury pro atomovou energii, která našla dílčí závady, ale neřešitelné problémy neodhalila.[14] Nedostatky odhalila také kontrola Úřadu jaderného dozoru Slovenské republiky.[15]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Mochovce majú za sebou medzinárodnú kontrolu, spustia ich až v budúcom roku. Pravda.sk [online]. 2019-12-09 [cit. 2021-01-16]. Dostupné online. (slovensky) 
  2. https://www.seas.sk/ae-mochovce
  3. Jaderná elektrárna Mochovce je v provozu 20 let [online]. Velvyslanectví ČR v Bratislavě, 2018-10-29 [cit. 2019-12-27]. Dostupné online. 
  4. Jaderná elektrárna Mochovce se blíží ke svému dokončení [online]. https://oenergetice.cz/, 2018-02-15 [cit. 2019-12-27]. Dostupné online. 
  5. Dostavba Mochovců se opět protáhne a prodraží. Policisté navíc obvinili dva exmanažery z podvodu [online]. CT24, 2019-04-24 [cit. 2019-12-27]. Dostupné online. 
  6. Slovensko dokončuje třetí blok Mochovců
  7. Dostavba jaderné elektrárny Mochovce se odkládá. [online]. [cit. 2013-04-08]. Dostupné online. 
  8. Dostavba slovenské jaderné elektrárny Mochovce se odkládá o další rok oEnergetice.cz
  9. Dostavba slovenské jaderné elektrárny Mochovce podraží o další miliardy. Novinky.cz [online]. [cit. 2019-04-17]. Dostupné online. 
  10. iUHLI.cz [online]. 2019-12-26 [cit. 2019-12-27]. Dostupné online. (česky) 
  11. Jadernou elektrárnu Mochovce před spuštěním bloku zkontrolují mezinárodní inspektoři. oEnergetice.cz [online]. [cit. 2019-12-27]. Dostupné online. (česky) 
  12. AKW Mochovce. GLOBAL 2000 [online]. [cit. 2019-12-27]. Dostupné online. (německy) 
  13. Rakouský kancléř Kurz: Jsme proti dostavbě slovenské elektrárny Mochovce. oEnergetice.cz [online]. [cit. 2019-12-27]. Dostupné online. (česky) 
  14. Mochovce majú za sebou medzinárodnú kontrolu, spustia ich až v budúcom roku. Pravda.sk [online]. 2019-12-09 [cit. 2019-12-27]. Dostupné online. (slovensky) 
  15. Slovenský úřad zjistil nedostatky na dokončovaném třetím bloku JE Mochovce. oEnergetice.cz [online]. [cit. 2019-12-27]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]