Neve Danijel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Neve Danijel
נְוֵה דָּנִיֵּאל
Celkový pohled na Neve Danijel
Celkový pohled na Neve Danijel
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 930 m n. m.
Stát IzraelIzrael Izrael
distrikt Judea a Samaří
oblastní rada Guš Ecion
Neve Danijel
Neve Danijel
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel 2 174[1] (2014)
Správa
Vznik 1982
Oficiální web www.nevedaniel.net
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Neve Danijel (hebrejsky נְוֵה דָּנִיֵּאל‎‎, podle staršího místního jména „Nebi Daniel“ též „an-Nabí Daniel“, v oficiálním přepisu do angličtiny Newe Daniyyel[2]) je izraelská osada typu společná osada (jišuv kehilati) na Západním břehu Jordánu v distriktu Judea a Samaří a v oblastní radě Guš Ecion.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Nachází se v nadmořské výšce 930 metrů v severní části Judska a v centrální části Judských hor. S nadmořskou výškou téměř 1000 metrů jde o jedno z nejvýše položených izraelských sídel (podle internetových stránek obce dokonce úplně nejvyšší).[3] Ve skutečnosti ale nejvyšším židovským sídlem je osada Nimrod na Golanských výšinách cca 1100 metrů nad mořem a vůbec nejvyšším sídlem je drúzské město Madždal Šams 1170 metrů nad mořem.

Neve Danijel leží cca 7 kilometrů jihozápadně od města Betlém, cca 13 kilometrů jihozápadně od historického jádra Jeruzalému a cca 55 kilometrů jihovýchodně od centra Tel Avivu. Neve Danijel je na dopravní síť Západního břehu Jordánu napojen pomocí dálnice číslo 60 - hlavní severojižní tepny Judska, která prochází jihovýchodně od obce.

Je součástí územně kompaktního bloku izraelských sídel zvaného Guš Ecion, který je tvořen hustou sítí izraelských vesnic a měst. Uvnitř bloku se ale nacházejí i některé palestinské sídelní enklávy. Neblíže k Neve Daniel je to město Nahalin.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Neve Danijel leží v oblasti historického bloku Guš Ecion, který má tradici moderního židovského osídlení ještě z doby před vznikem současného státu Izrael. Na místě stávající osady už v roce 1935 vznikla Cohenova farma. Ta ale byla po krátké době opuštěna, protože oblast zachvátilo po roce 1936 arabské povstání a židovské osídlení zde nebylo bezpečné. V okolí ale vznikl ve 40. letech 20. století blok židovských osad Guš Ecion. V březnu 1948 došlo nedaleko dnešního Neve Danijel k přepadení konvoje vyslaného Haganou z Jeruzalému na pomoc obležené skupině židovských osad v Guš Ecion. Při návratu konvoje do Jeruzalému na něj v místě zvaném Neve Danijel, v zatáčce zdejší silnice, zaútočily arabské síly. Hagana tehdy ztratila 15 bojovníků a velké množství zbraní.[4]

Všechny židovské osady v Guš Ecion zanikly v roce 1948 během první arabsko-izraelské války. Nynější osada Neve Danijel mohla být znovuzřízena až po dobytí Západního břehu Jordánu izraelskou armádou, tedy po roce 1967.

8. srpna 1982 izraelská vláda schválila, že v oblasti Guš Ecion zřídí novou zemědělskou osadu, pracovně nazývanou Danijel. Pro její zbudování se měly využít pozemky bývalé Cohenovy farmy. Vláda zároveň vzala na vědomí, že pro osídlení plánované vesnice se už vytvořila skupina cca 50 rodin. 13. března 1983 pak vláda oficiálně určila lokalitu pro výstavbu osady. V té době již prý na místě pobývalo 15 rodin (z celkových 33 rodin tvořících osadnické zakladatelské jádro). Zástavba sestávala z 15 provizorních příbytků. Elektřinu dodával generátor, voda se přiváděla napojením na vodovod z nedaleké vesnice El'azar. V osadě se výhledově počítalo s výstavbou 100 domů. Územní plán potom tyto plány konkretizoval (výhledová kapacita 159 bytových jednotek, později opakovaně měněn a navyšován).[5]

Zástavba obce sestává z individuálních domů. V osadě funguje mateřská škola.[3] V roce 1998 byla v Neve Danijel založena střední dívčí škola s náboženským zaměřením Ulpana Šavej Rachel, která se specializuje na umělecké vzdělání pro dívky z náboženských rodin. V ústavu studuje cca 120 dívek.[6] V Neve Danijel ůsobí několik synagog, mikve nebo supermarket. Spojení s Jeruzalémem zajišťuje veřejná autobusová doprava.[3]

V červnu 2002 byla cca jeden kilometr severně od stávající osady založena nová izolovaná čtvrť nazývaná Micpe Hanan'el (Mitzpe Hanan'el) nebo též Neve Danijel Cafon (Neve Daniel Tzafon). Podle vládní zprávy z doby okolo roku 2006 zde žily tři rodiny a několik dalších jednotlivců. Zástavbu tvořily většinou provizorní mobilní karavany.[5] V databázi organizace Peace Now je tato skupina domů nazývána také Sde Bo'az a uvádí se v ní k roku 2007 16 trvale žijících obyvatel.[7]

Počátkem 21. století byl Neve Danijel stejně jako téměř celá oblast Guš Ecion zahrnut do bezpečnostní bariéry a má být oddělen od okolních palestinských území. Podle stavu k roku 2008 už výstavba této bariéry v přilehlém úseku probíhá.[8]

29. května 2001 byli během druhé intifády poblíž Neve Danijel zastřeleni ve svém automobilu dva lidé. K útoku se přihlásila organizace Tanzim napojená na palestinské hnutí Fatah.[9] V červnu 2009 navštívil Neve Danijel bývalý americký prezident Jimmy Carter. Po návštěvě prohlásil, že považuje tuto obec za jednu z těch, které pravděpodobně budou ponechány jako součást Izraele i po případné mírové smlouvě s Palestinci.[10]

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Neve Danijel.

Obyvatelstvo obce Neve Danijel je v databázi rady Ješa popisováno jako nábožensky založené.[11] Podle údajů z roku 2014 tvořili naprostou většinu obyvatel Židé (včetně statistické kategorie "ostatní", která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství).[1]

Jedná se sice o sídlo bez statutu města ani místní rady ale ve své kategorii jde o poměrně lidnatou obec, navíc s rychlým populačním nárůstem. K 31. prosinci 2014 zde žilo 2174 lidí. Během roku 2014 populace stoupla o 1,2 %.[1]

Vývoj počtu obyvatel Neve Danijel 1983-2000[12][13]
Rok 1983 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000
Počet obyvatel 69 252 326 391 491 576 655 603 691 780 868 933
Vývoj počtu obyvatel Neve Danijel od r. 2001[1]
Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
Počet obyvatel 977 1 020 1 073 1 225 1 467 1 609 1 760 1 883 1 735 1 823 1 984 2 058 2 149 2 174

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d יישובים 2014 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2015-10-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-17. (hebrejsky) 
  2. יישובים 2013 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2014-11-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-30. (hebrejsky) 
  3. a b c Neve Daniel [online]. gush-etzion.org.il [cit. 2009-11-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-01-30. (anglicky) 
  4. Nebi Daniel Convoy [online]. Zionism and Israel - Encyclopedic Dictionary [cit. 2009-11-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b Israel: Secret Defence Ministry Database Reveals Full Settlement Construction [online]. Fas.org Open Source Center [cit. 2009-11-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Ulpana Shavei Rachel [online]. OHR Online [cit. 2009-11-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-07-18. (anglicky) 
  7. Table with the full outpost list and information about them [online]. Peace Now [cit. 2009-11-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-10-07. (anglicky) 
  8. Separation Barrier Map [online]. B´Tselem [cit. 2009-11-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Fatal Terrorist Attacks in Israel Since the Declaration of Principles [online]. Jewish Virtual Library [cit. 2009-11-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Carter tells Neve Daniel residents he expects Jewish settlement to stay in Israeli hands [online]. The Daily Star [cit. 2009-11-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Communities in Gush Etzion [online]. Yesha Communities [cit. 2009-11-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. רשימת היישובים, מאפיינים גיאוגרפיים ואוכלוסייה 1948,1961,1972,1983, 1995 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2010-12-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-13. (hebrejsky) 
  13. Table of population in each one of the settlements since 1967 [online]. Peace Now podle údajů Centrálního statistického úřadu [cit. 2009-11-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-01-26. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]