Netolice (hradiště)
| Netolice | |
|---|---|
_(12).jpg) Rekonstrukce archeologicky prozkoumané hradby s vyhlídkovou věží | |
| Základní informace | |
| Výstavba | 10. století |
| Zánik | 13. století |
| Poloha | |
| Adresa | Na Jánu, Netolice,  Česko |
| Souřadnice | 49°3′6,34″ s. š., 14°12′10,34″ v. d. |
  Netolice | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 44685/3-5978 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Netolice jsou raně středověké hradiště na východním okraji stejnojmenného města nad pravým břehem Bezdrevského potoka. Nachází se na návrší Na Jánu v nadmořské výšce okolo 450 metrů a jeho zbytky jsou chráněny jako kulturní památka ČR.[1] Část opevnění hradiště byla archeologicky prozkoumána a rekonstruována v rámci netolického Archeoparku.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Netolické hradiště bylo podle archeologických nálezů keramiky založeno v desátém století. Kronikář Kosmas je, patrně neoprávněně, uvedl jako jeden ze slavníkovských hradů. V jedenáctém století se Netolice staly jedním z přemyslovských správních hradů a tuto funkci plnily až do poloviny třináctého století. Výkon panovnické moci zajišťovali kasteláni. Nejstarším známým kastelánem byl v roce 1167 zmíněný Nemoj. Z pozdějších období se dochovala jména kastelánů Oldřicha (1197), Ratibora (1183), Jiří (1187 a 1195) a Bohuše (1222).[2]
V devatenáctém století byl při parkových úpravách lokality proveden také archeologický výzkum, který odhalil zuhelnatělou vrstvu. Ta vedla k mylné domněnce, že na hradišti existovalo žárové pohřebiště. Další výzkum, které odkryl část obvodového opevnění a pohřebiště ze dvanáctého a třináctého století, proběhl až v roce 2000.[3]
Stavební podoba
[editovat | editovat zdroj]Staveništěm raně středověkého hradu se stala široká ostrožna částečně chráněná strmými svahy. Její podobu výrazně pozměnily terénní úpravy z devatenáctého století. Na přístupné východní straně bylo postaveno opevnění v podobě jedné až dvou hradeb. Z vnitřní hradby, která chránila vnitřní hrad o rozloze 0,5 hektaru, se dochoval mohutný val, jehož těleso je dobře patrné v místech, kudy na hradiště vstupuje novodobá cesta a kde se nejspíše nacházela vstupní brána.[2] Val je až dva metry vysoký a 10–15 metrů široký. Geofyzikální měření ukázalo, že se pod tělesem valu nacházelo starší opevnění, které mělo nejspíše podobu trojitého příkopu. Součástí vnitřního hradu byl také kostel svatého Jana Křtile, který zanikl v roce 1789. Podle těsného sousedství pohřebiště je možné, že základy kostela byly položeny již ve dvanáctém století.[4]
_(07).jpg)
Z obvodového opevnění byla odkryta hradba na jihozápadním okraji ostrožny. Tvořila ji 160 centimetrů široká zeď z nasucho kladených kamenů se žlaby pro dřevěnou konstrukci vytesanými ve skále na vnitřní straně hradby.[3]
Archeopark Netolice
[editovat | editovat zdroj]Na hradišti byl na počátku 21. století otevřen archeologický park. Původní záměr vybudovat na Svatém Jánu archeopark vznikl v roce 1996,[zdroj?] ovšem s realizací se začalo až v roce 2004. Jako první byla vybudována replika kamenných základů části středověkého hradebního tělesa,[4] která byla o rok později doplněna 25 metrů dlouhou dubovou palisádou. Na konci roku 2007 byla zbudována osm metrů vysoká dřevěná vyhlídková věž s navazujícími ochozy. Plánuje se, že dále bude areál doplněn návštěvnickým centrem, několika sruby, kostelem a dřevěným palácem.
Budování archeoparku je financováno z rozpočtu města Netolice, dotací Jihočeského kraje, programu Ministerstva zemědělství ČR – Leader a evropského programu Interreg IIIA.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-10-18]. Identifikátor záznamu 157066 : Výšinné opevněné sídliště – hradiště sv. Jan, archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b LUTOVSKÝ, Michal. Po stopách prvních Přemyslovců. II. Léta krize a obnovy (972–1012). Praha: Libri, 2008. 282 s. ISBN 978-80-7277-231-5. Kapitola Netolice, s. 91–97.
- ↑ a b ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Netolice, s. 216–217.
- ↑ a b KUNA, Martin, a kol. Archeologický atlas Čech. 2. vyd. Praha: Archeologický ústav AV ČR, 2015. 520 s. ISBN 978-80-87365-82-3. Kapitola Netolice, s. 236–238.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Netolice na Wikimedia Commons - Archeopark Netolice Archivováno 19. 8. 2012 na Wayback Machine.
- Netolice na webu Archeologického atlasu Čech
