Nekromancie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Alchymisté John Dee a Edward Kelley, vyvolávající ducha

Nekromancie (z řeckého νεκρομαντία, nekromantía, ze slov νεκρός – nekrós – mrtvý a μαντεία – manteia – věštění) je forma magické evokace. Jde o cílené vyvolání duše zemřelého se záměrem získat od něj nějakou informaci, případně duchovní ochranu.

Nekromancie jako věštění prostřednictvím vyvolávání duchů mrtvých byla popisována už starověkými autory, literární popisy je možno najít i u Ovidia a Homéra, faktografičtější popisy například u Strabóna, podle nějž jde o nejobvyklejší formu věštění v Persii, zmínky o ní (spolu s jejím zákazem) je možno najít v bibli (Deuteronomium, 18,11). Nekromancie byla spojena se šamanismem a pohanskými kulty.

Od počátku středověku byla církví přísně trestána, i přesto však byla v lidové magii poměrně rozšířená.[1] V renesanci začala být spojována s černou magií. Za předpokladu užití spojení s daným "temným" loa, se dokáže nekromant, popřípadě "temný mág" napojit na krém.

Určitým typem nekromancie je spiritismus, tedy vyvolávání duchů zemřelých, který se rozšířil v 19. století. Hermetici 19. století však již považují spiritismus za pokleslou formu nekromantie, kde jsou vyvolávající v moci vyvolaného ducha.

V pověstech a okultních historkách se zemřelí někdy v různých podobách zjevují, aniž by byli vyvoláni, pak se o nekromancii nejedná.

Vyvolání zemřelého[editovat | editovat zdroj]

Nekromant – osoba, pokoušející se evokovat zemřelého – k tomu používá speciálních magických praktik. Používají se různá zaklínání a magické artefakty, například svíce nebo speciální nekromantická kuřidla, protože mrtvý se prý materializuje z dýmu. Nekromant musí určitou dobu před evokací dodržovat půst, sexuální abstinenci, vyvarovat se požívání alkoholu, vybrat si astrologicky správný čas. Čarodějné knihy obsahující návody k vyvolání zemřelých se nazývají grimoáry. Nekromant si rovněž může navodit potřebný sen, takže k evokaci zemřelého dochází pouze ve spánku.[2]

Nekromancie v literatuře[editovat | editovat zdroj]

Ve fantasy literatuře a horrorech se význam posunul a nekromancie zde zpravidla znamená magické procedury, vedoucí k vytvoření nemrtvých. Zde se rovněž vyskytuje pojem nekromant – mág, zpravidla záporná postava, zabývající se nekromancií v tomto smyslu.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SCHMITT, Jean-Claude. Revenanti. Praha : Argo, 2002. ISBN 80-7203-455-3. S. 26.  
  2. VONDRÁČEK, Vladimír; HOLUB, František. Fantastické a magické z hlediska psychiatrie. Bratislava : Columbus, 1993. ISBN 80-7136-030-9. S. 202.  

Související články[editovat | editovat zdroj]