Přeskočit na obsah

Nandu Darwinův

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxNandu Darwinův
alternativní popis obrázku chybí
Nandu Darwinův
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaptáci (Aves)
Nadřádběžci (Paleognathae)
Řádnanduové (Rheiformes)
Čeleďnanduovití (Rheidae)
Rodnandu (Rhea)
Binomické jméno
Rhea pennata
d'Orbigny, 1834
Odlišné barvy znázorňují jednotlivé poddruhy
Odlišné barvy znázorňují jednotlivé poddruhy
Odlišné barvy znázorňují jednotlivé poddruhy
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nandu Darwinův nebo též nandu menší (Rhea pennata) je velký nelétavý pták, ale je menší ze dvou současně žijících druhů nanduů. Vyskytuje se v Altiplanu a v Patagonii.

Nandu Darwinův je 90 až 100 cm vysoký, přibližně stejně dlouhý, s hmotností od 15 do 28,6 kg. Jako většina běžců má malou hlavu i zobák, ale má dlouhé nohy a krk. Oproti ostatním běžcům má relativně velká křídla, která mu pomáhají při útěku před predátory. Dokáže vyvinout rychlost až 60 km/h. Ostré drápy na prstech jsou účinnou zbraní. Jejich peří je tečkované hnědou a bílou. Jejich asi 30 cm dlouhé zánártí je chlupaté.

Až do roku 2008 byl nandu Darwinův řazen do monotypického rodu Pterocnemia. Tento rod byl posléze sloužen s rodem Rhea, do kterého již patřil jeho příbuzný nandu pampový. Dnes jsou známy 3 poddruhy nandu Darwinova. Jsou to:

  • R. p. garleppi, který se vyskytuje v jihovýchodním Peru, jihozápadní Bolívii a v severozápadní Argentině.
  • R. p. tarapacensis, který se vyskytuje v severním Chile.
  • R. p. pennata, který se vyskytuje v pampách Argentiny a Chile.
Samec s kuřetem, Národní park Torres del Paine

Nandu menší je především býložravec, ale nepohrdne ani ještěrkami, brouky nebo kobylkami. Je to tiché zvíře, s výjimkou pípání kuřat a samečků, kteří vábí samičky. Samci bývají při inkubaci vajec agresivní. Samička naklade vajíčka spíše ke hnízdu, než do hnízda a samec si je do hnízda přisune. I tak nechává samec některá vajíčka mimo hnízdo, která začnou posléze hnít a tím přilákají mouchy, kterými se pak samec a později i kuřata živí. Inkubační doba je 30 až 44 dnů. Samice snáší 5 až 55 žlutozelených, 87 až 126 mm, dlouhých vajec. Kuřata dospívají ve věku 3 let. Mimo období rozmnožování jsou docela společenští a vytváří skupiny o 5 až 30 kusech různého pohlaví i věku.

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]