Námořnictvo Východního válčiště
Námořnictvo Východního válčiště ČLOA 东部战区海军 Východomořská flota 东海舰队 | |
---|---|
Vlajka Námořnictva ČLOA | |
Země | Čína |
Vznik | 1949 2016 (v současné podobě) |
Typ | námořní flota |
Velikost | 1 vrtulníková výsadková loď 3 Amphibious Transport Dock[1] 18 konvenčních útočných ponorek[1] 13 raketových torpédoborců[1] 19 raketových fregat[1] 30 raketových korvet[1] ~30 raketových člunů[1] ~22 tankových výsadkových lodí[1] ~22 minolovek[1] a další |
Posádka | Ning-po, Če-ťiang |
Velitelé | vadm. Wej Kang (velitel) adm. Liou Čching-sung (politický komisař) |
Nadřazené jednotky | Východní válčiště ČLOA |
Námořnictvo Východního válčiště Čínské lidové osvobozenecké armády (čínsky v českém přepisu čung-kuo žen-min ťie-fang-ťün tung-pu čan-čchü chaj-ťün, pchin-jinem zhōngguó rénmín jiěfàngjūn dōngbù zhànqū hǎijūn, znaky zjednodušené 中国人民解放军东部战区海军), dříve také známé jako Východomořská flota (čínsky v českém přepisu tung-chaj ťien-tuej, pchin-jinem dōnghǎi jiànduì, znaky zjednodušené 东海舰队), je námořní složka Východního válčiště Čínské lidové osvobozenecké armády a jedna ze tří flot Námořnictva Čínské lidové osvobozenecké armády.[2]
Námořnictvo Východního válčiště je odpovědné za plánování a vedení operací v prostoru Východočínského moře a nejseverovýchodnějších částí Jihočínského moře. Předpokládá se, že jeho úkolem je příprava na tchajwanskou krizi, působení kolem japonských jihovýchodních ostrovů a hlídkování v Luzonském průlivu mezi Tchaj-wanem a Filipínami. Jeho hypotetickými protivníky jsou Japonské námořní síly sebeobrany a Sedmá flota Námořnictva Spojených států amerických.[2] Jedná se o největší a nejschopnější flotu Námořnictva Čínské lidové osvobozenecké armády.[3]
Velitelství floty je dislokováno ve městě Ning-po v provincii Če-ťiang.[4]
Velení
[editovat | editovat zdroj]
Velitelé
|
Političtí komisaři
|
Seznam lodí
[editovat | editovat zdroj]Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku 中国人民解放军东部战区海军 na čínské Wikipedii.
- ↑ a b c d e f g h The International Institute for Strategic Studies. The Military Balance 2022. Abingdon, Oxfordshire: Routledge, 2022. 528 s. ISBN 978-1-032-27900-8. S. 262. (anglicky)
- ↑ a b KODA, Yoji, 2017. A Japanese Perspective on China’s Evolving Surface Fleet. In: DUTTON, Peter A.; MARTINSON, Ryan D. China’s Evolving Surface Fleet. Newport, Rhode Island: Naval War College Press. S. 31. (anglicky)
- ↑ Koda 2017, s. 33.
- ↑ BURTON, Rachael. The People’s Liberation Army Theater Command Leadership: The Eastern Theater Command [online]. 2018-08-13 [cit. 2022-08-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ China Prepares Three Type 075 Amphibious Assault Ships for Possible Taiwan Assault. www.defensemirror.com [online]. 2022-05-15 [cit. 2022-08-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ China's Fifth Type 071 LPD 'Longhushan' Commissioned with the PLAN. Navy Recognition [online]. 2018-09-19 [cit. 2022-08-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Changchun 150 destroyer ready for service. www.china.org.cn [online]. 2013-10-15 [cit. 2022-08-01]. Dostupné online. (anglicky)