Přeskočit na obsah

Müllerova vila

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Müllerova vila
Müllerova vila s historickými sloupkovými hodinami
Müllerova vila s historickými sloupkovými hodinami
Základní informace
Slohfunkcionalismus
ArchitektiAdolf Loos a Karel Lhota
Výstavba19281930
Přestavba19972000 (restaurování)
Materiályželezobeton a cihla
Další majiteléFrantišek Müller (od 1930)
Současný majitelMagistrát hlavního města Prahy (od Desetiletí od 1990)
Poloha
AdresaNad Hradním vodojemem 642/14 Praha, Střešovice, ČeskoČesko Česko
UliceNad hradním vodojemem
Souřadnice
Map
Další informace
Rejstříkové číslo památky40543/1-1524 (PkMISSezObrWD)
WebOficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Müllerova vila (též Loosova vila) je luxusní funkcionalistická vila v Praze 6-Střešovicích. Objekt ze 20. let 20. století se nachází se v ulici Nad Hradním vodojemem 14, čp. 642, která bývá chybně lokalizována na Ořechovku. Je zapsána v katalogu moderní architektury Iconic Houses, která sdružuje mimořádná díla světových architektů, architektonicky významné domy, domy umělců a ateliéry z 20. století přístupné veřejnosti jako domovní muzea.[1]

Celkový pohled od jihovýchodu, východní část porostlá popínavými rostlinami, 2024

Vilu si nechal v letech 19281930 postavit František Müller, ředitel stavební firmy Müller a Kapsa od architektů Adolfa Loose a stavitele Karla Lhoty. Ve stejné době Ludwig Mies van der Rohe stavěl v Brně vilu Tugendhat.

Na vile jsou uplatněny nejen funkcionalistické myšlenky, ale především teorie raumplanu. Což znamená, že prostor není členěn do jednotlivých pater, ale do místností o různé výšce a velikosti podle jejího účelu. Celý prostor se přesto prolíná i v různých úrovních. Jako materiál byl zvolen železobetonový skelet.[2]

Po komunistickém převratu v roce 1948 byl dům znárodněn a vdově po Františku Müllerovi (1890–1951) byly ponechány k užívání jen dvě místnosti – v ostatních sídlily různé státní instituce jako Státní pedagogické nakladatelství. Milada Müllerová se snažila zachovat co nejvíce z uměleckých sbírek a nábytku – co nerozdala přátelům, to alespoň prodala a díky tomu se po pádu režimu většina z nich na původní místo vrátila.

Po sametové revoluci vilu od dědiců odkoupilo hlavní město Praha a dalo ji podle dochovaných fotografií co nejvěrněji zrekonstruovat a zpřístupnit veřejnosti. Dne 30. června 1995 převzalo vilu do správy Muzeum hlavního města Prahy, restaurace byla dokončena v roce 2000. Celá rekonstrukce stála 47 000 000 Kč.

Stenogram rozhovoru s Adolfem Loosem

[editovat | editovat zdroj]

„Moje architektura vůbec není koncipována v plánech, nýbrž v prostorech (kubusech). Nenavrhuji žádné půdorysy, fasády, řezy. Navrhuji prostory. U mne neexistuje žádné přízemí, první patro apod… U mne jde pouze o související kontinuální prostory, pokoje, předsíně, terasy atd. Patra se prolínají a prostory na sebe navazují. Každý prostor potřebuje jinou výšku: jídelna je přece vyšší než spíž, proto jsou stropy prokládány v různých úrovních. Spojit tyto prostory tak, aby výstup a sestup byl nejen nepozorovatelný, ale zároveň aby byl i účelný, v tom spočívá, jak vidím, pro ostatní velké tajemství, zatímco pro mne je to velká samozřejmost. Domnívám se tedy, vraceje se k vaší otázce, že toto prostorové působení a tuto prostorovou úspornost se mi doposud nejlépe podařilo uskutečnit právě v domě Dr. Müllera.“ Adolf Loos, Plzeň 1930

Maketa dřevěného domu

[editovat | editovat zdroj]

V areálu Národního technického muzea má v roce 2020 začít vznikat maketa domu v měřítku 1 : 1 – celodřevěná stavba podle dochovaných plánů architekta Adolfa Loose.[3] Dřevěný dům navrhl architekt pro Evu, dceru Františka a Milady Müllerových (obyvatel pražské Müllerovy vily).[3] Maketa bude realizována studenty Ústavu památkové péče Fakulty architektury ČVUT pod vedením pedagoga Václava Girsy.[3] Maketa domu bez podsklepení má v přízemí obsahovat obývací pokoj a kuchyň a v patře dvojici malých ložnic a koupelnu.[3] Celý projekt má být otevřen veřejnosti v polovině roku 2021.[3]

  1. Villa Müller. Iconic Houses. [cit. 2023-12-04]. Dostupné online.
  2. SEDLÁKOVÁ, Radomíra (a kolektiv). Slavné stavby Prahy 6. 1. vyd. v jazyce českém. vyd. Praha: FOIBOS 299 s. ISBN 9788087073148, ISBN 8087073142. OCLC 471393290 
  3. a b c d e ČTK. Studenti. Oživí Loose. Metro Praha (www.metro.cz) ze dne 30. ledna 2020. 01. 2020, čís. 21, s. 2. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • BENEŠOVÁ, Marie. Loosova vila v Praze. In: BUŘÍVAL, Zdislav. Staletá Praha IV : sborník Pražského střediska státní památkové péče a ochrany přírody. Praha: Orbis, 1969. S. 94–99.
  • KSANDR, Karel, Petr Urlich a Václav Girsa. Müllerova vila. 1. vyd. Praha: Argo, 2000. 419 s. ISBN 80-7203-315-8. 
  • SZADKOWSKA, Maria. Müllerova vila : detaily = The Müller Villa : details = Das Haus Müller : details = La Villa Müller : détails. Ilustrace Martin Polák, Markéta Othová. 1. vyd. Praha: Muzeum hlavního města Prahy, 2007. 395 s. ISBN 978-80-85394-54-2. (česky, anglicky, německy, francouzsky) 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]