Miroslav Raichl

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Miroslav Raichl
Základní informace
Narození 2. února 1930
Náchod
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí 11. ledna 1998 (ve věku 67 let)
Dvůr Králové nad Labem
Česká republikaČeská republika Česká republika
Žánry klasická hudba, opera a vokální hudba
Povolání hudební skladatel a hudební pedagog
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Miroslav Raichl (2. února 1930 Náchod11. ledna 1998 Dvůr Králové nad Labem) byl český hudební skladatel. Vynikl zejména tvorbou pro dětské pěvecké sbory.

Život[editovat | editovat zdroj]

Od dětství hrál na housle a na klavír. Po maturitě na reálce studoval skladbu na Akademii múzických umění v Praze u Pavla Bořkovce a po absolvování pokračoval ve studiu jako aspirant u Václava Dobiáše. Od roku 1957 byl zaměstnancem archivu Českého hudebního fondu. V letech 1958–1962 působil jako tvůrčí tajemník skladatelské sekce Svazu československých skladatelů.

V letech 1965–1970 učil na Pražské konzervatoři. V roce 1967 se stal externím pracovníkem ÚV KSČ a připravoval kulturní agendu i pro anulovaný Vysočanský sjezd KSČ, který se konal po vpádu vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968. Po celá sedmdesátá léta se pak jeho hudba nesměla hrát. Od roku roce 1980 až do konce svého života učil na konzervatoři v Pardubicích.

V roce 1988 založil komorní vokálně-instrumentální soubor ReBelcanto, se kterým dosáhl velkých úspěchů na festivalech po celé Evropě.

Zemřel 11. ledna 1998 v nemocnici ve Dvoře Králové nad Labem.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Ve svých skladatelských počátcích se nevyhnul tendenční tvorbě v duchu socialistického realismu, tvorbě masových a politických písní. Prvým velkým skladatelským úspěchem[1] Miroslava Raichla bylo zaznění jeho 2. symfonie na Přehlídce nové symfonické tvorby v Praze v roce 1961 a její zařazení do reprezentativní gramofonové edice „Musica nova bohemica et slovaca“. Dramatické plochy, kontrastující s citově zaujatými meditativními pasážemi, bohatství melodických a barevných nápadů jsou charakteristické pro tuto i další Raichlovy orchestrální skladby. Mezi nimi jsou i dvě symfoniety pro komorní orchestr.

Na poli operním po romantické prvotině „Fuente Ovejuna“ následovaly dvě aktovky na libreto Jiřího R. Picka, na jehož texty vznikla i řada sborových skladeb zejména pro děti.

Orchestrální díla[editovat | editovat zdroj]

  • Ouvertura pro velký orchestr (1953)
  • I. symfonie B-dur (1955)
  • II. symfonie (1960)
  • Symfonický triptych (1975)
  • Sedm invencí pro orchestr (1966)
  • Pět miniatur pro smyčce (1966)
  • Odpoledne v Zoo. Symfonická suita pro děti (1970)
  • Pět tanečních fantazíí pro orchestr (1970)
  • Symfonietta pro komorní orchestr (1977)
  • II. symfonietta pro komorní orchestr (1984)
  • Divertimento pro komorní orchestr (1986)

Komorní skladby[editovat | editovat zdroj]

  • II. klavírní sonáta (1961)
  • Pět invencí pro klarinet a harfu (1968)
  • Sonáta pro klavír na 4 ruce (1977)
  • Nerozvážnosti pro klavír (1982)
  • Divertimento pro smyčcové kvarteto (1983)
  • Moravská balada pro varhany (1988)

Písně[editovat | editovat zdroj]

Dětské sbory[editovat | editovat zdroj]

  • Brusič mráz. Dětský sbor s klavírem na slova Zdeňka Kriebla (1964)
  • Ivánkova zvířátka, strašidla a prasátka. Cyklus dětských sborů s klavírem na slova Jiřího R. Picka (1966)
  • Jak se máme, co děláme. Cyklus dětských sborů s klavírem na slova Ericha Sojky (1970)
  • Rýmovaní vorvani a jiná zvěř. Cyklus dětských sborů s klavírem na slova Ericha Sojky (1970)
  • Jeden přes druhého. Cyklus dětských sborů s klavírem na slova Ericha Sojky (1970)
  • Veselá teorie. Cyklus dětských sborů s klavírem na slova Ericha Sojky (1971)
  • Desítka písníček z gramofonu Jendy Bendy. Cyklus dětských sborů s klavírem na slova J. R. Picka (1971)
  • Pětiprsté písničky po jednohlasý zpěv a klavír (pro mateřské školy) na slova J. R. Picka (1973)
  • Tři malé pohádky, pro dětský sbor a klavír na slova Václava Fischera (1972)
  • Veselé minizoo. Cyklus dětských sborů s klavírem na slova Roberta Desnose (1973)
  • Requiem za Lidice. Dětský sbor s klavírem na slova V. Fischera (1973)
  • Deset slovenských lidových písní pro dětský (dívčí) trojhlas (1973)
  • Divertimento pro dětský sbor a cappella (1974)
  • Písničky pro našeho pejska. Cyklus dětských sborů s klavírem na slova J. R. Picka (1977)
  • Vyprávění o Jankovi a Aničce pro dětský sbor a cappella na slova lidové poezie (1978)
  • Co se v moři vlnkám dvoří. Cylus dětských sborů s klavírem na slova V. Fischera (1983)

Ženské sbory[editovat | editovat zdroj]

  • Verše psané na vodu, na slova japonských pětiverší s klavírem (1961)
  • Hrál kdosi na hoboj, na slova (1966)
  • Tři konce lásky, na básně Jacquese Préverta (1973)
  • Pět kanzonet na starou japonskou poezii (1978)
  • Krásná růže, na slova Vítězslava Nezvala (1979)
  • Mír, na slova Josefa Hory (1988)

Smíšené sbory[editovat | editovat zdroj]

  • Milování bez vídání, na slova staročeského anonyma (1970)
  • Pět smíšených sborů na slova Jiřího R. Picka (1973)
  • Roční rozmary. Smíšené sbory na slova Václava Fischera (1974)
  • Šest madrigalů na slova Jiřího R. Picka (1978)
  • O marném štěstí. Smíšený sbor na slova českého anonyma z 18. stol. (1986)
  • Vůně domova. Smíšené sbory na slova Václava Fischera (1987)

Velké vokální skladby[editovat | editovat zdroj]

  • Historický obraz. Kantáta pro soprán, tenor, smíšený sbor a symfonický orchestr na texty českých středověkých anonymů a Jana Amose Komenského (1984–1986)
  • Fuente Ovejuna. Celovečerní opera na námět Lope de Vegy (1957)
  • Fotbalová opera (libreto Jiří R. Pick, 1970)
  • Opera o chatě¨(libreto Jiří R. Pick, 1974)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://sweb.cz/jansen.raichl/miroslav.html

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]