Miroslav Raichl

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Miroslav Raichl
Základní informace
Narození 2. února 1930
Náchod
Úmrtí 11. ledna 1998 (ve věku 67 let)
Dvůr Králové nad Labem
Žánry klasická hudba, opera a vokální hudba
Povolání hudební skladatel a hudební pedagog
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Miroslav Raichl (2. února 1930 Náchod11. ledna 1998 Dvůr Králové nad Labem) byl český hudební skladatel. Vynikl zejména tvorbou pro dětské pěvecké sbory.

Život[editovat | editovat zdroj]

Od dětství hrál na housle a na klavír. Po maturitě na reálce studoval skladbu na Akademii múzických umění v Praze u Pavla Bořkovce a po absolvování pokračoval ve studiu jako aspirant u Václava Dobiáše. Od roku 1957 byl zaměstnancem archivu Českého hudebního fondu. V letech 1958–1962 působil jako tvůrčí tajemník skladatelské sekce Svazu československých skladatelů.

V letech 1965–1970 učil na Pražské konzervatoři. V roce 1967 se stal externím pracovníkem ÚV KSČ a připravoval kulturní agendu i pro anulovaný Vysočanský sjezd KSČ, který se konal po vpádu vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968. Po celá sedmdesátá léta se pak jeho hudba nesměla hrát. Od roku roce 1980 až do konce svého života učil na konzervatoři v Pardubicích.

V roce 1988 založil komorní vokálně-instrumentální soubor ReBelcanto, se kterým dosáhl velkých úspěchů na festivalech po celé Evropě.

Zemřel 11. ledna 1998 v nemocnici ve Dvoře Králové nad Labem.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Ve svých skladatelských počátcích se nevyhnul tendenční tvorbě v duchu socialistického realismu, tvorbě masových a politických písní. Prvým velkým skladatelským úspěchem[1] Miroslava Raichla bylo zaznění jeho 2. symfonie na Přehlídce nové symfonické tvorby v Praze v roce 1961 a její zařazení do reprezentativní gramofonové edice „Musica nova bohemica et slovaca“. Dramatické plochy, kontrastující s citově zaujatými meditativními pasážemi, bohatství melodických a barevných nápadů jsou charakteristické pro tuto i další Raichlovy orchestrální skladby. Mezi nimi jsou i dvě symfoniety pro komorní orchestr.

Na poli operním po romantické prvotině „Fuente Ovejuna“ následovaly dvě aktovky na libreto Jiřího R. Picka, na jehož texty vznikla i řada sborových skladeb zejména pro děti.

Orchestrální díla[editovat | editovat zdroj]

  • Ouvertura pro velký orchestr (1953)
  • I. symfonie B-dur (1955)
  • II. symfonie (1960)
  • Symfonický triptych (1975)
  • Sedm invencí pro orchestr (1966)
  • Pět miniatur pro smyčce (1966)
  • Odpoledne v Zoo. Symfonická suita pro děti (1970)
  • Pět tanečních fantazíí pro orchestr (1970)
  • Symfonietta pro komorní orchestr (1977)
  • II. symfonietta pro komorní orchestr (1984)
  • Divertimento pro komorní orchestr (1986)

Komorní skladby[editovat | editovat zdroj]

  • II. klavírní sonáta (1961)
  • Pět invencí pro klarinet a harfu (1968)
  • Sonáta pro klavír na 4 ruce (1977)
  • Nerozvážnosti pro klavír (1982)
  • Divertimento pro smyčcové kvarteto (1983)
  • Moravská balada pro varhany (1988)

Písně[editovat | editovat zdroj]

Dětské sbory[editovat | editovat zdroj]

  • Brusič mráz. Dětský sbor s klavírem na slova Zdeňka Kriebla (1964)
  • Ivánkova zvířátka, strašidla a prasátka. Cyklus dětských sborů s klavírem na slova Jiřího R. Picka (1966)
  • Jak se máme, co děláme. Cyklus dětských sborů s klavírem na slova Ericha Sojky (1970)
  • Rýmovaní vorvani a jiná zvěř. Cyklus dětských sborů s klavírem na slova Ericha Sojky (1970)
  • Jeden přes druhého. Cyklus dětských sborů s klavírem na slova Ericha Sojky (1970)
  • Veselá teorie. Cyklus dětských sborů s klavírem na slova Ericha Sojky (1971)
  • Desítka písníček z gramofonu Jendy Bendy. Cyklus dětských sborů s klavírem na slova J. R. Picka (1971)
  • Pětiprsté písničky po jednohlasý zpěv a klavír (pro mateřské školy) na slova J. R. Picka (1973)
  • Tři malé pohádky, pro dětský sbor a klavír na slova Václava Fischera (1972)
  • Veselé minizoo. Cyklus dětských sborů s klavírem na slova Roberta Desnose (1973)
  • Requiem za Lidice. Dětský sbor s klavírem na slova V. Fischera (1973)
  • Deset slovenských lidových písní pro dětský (dívčí) trojhlas (1973)
  • Divertimento pro dětský sbor a cappella (1974)
  • Písničky pro našeho pejska. Cyklus dětských sborů s klavírem na slova J. R. Picka (1977)
  • Vyprávění o Jankovi a Aničce pro dětský sbor a cappella na slova lidové poezie (1978)
  • Co se v moři vlnkám dvoří. Cylus dětských sborů s klavírem na slova V. Fischera (1983)

Ženské sbory[editovat | editovat zdroj]

  • Verše psané na vodu, na slova japonských pětiverší s klavírem (1961)
  • Hrál kdosi na hoboj, na slova (1966)
  • Tři konce lásky, na básně Jacquese Préverta (1973)
  • Pět kanzonet na starou japonskou poezii (1978)
  • Krásná růže, na slova Vítězslava Nezvala (1979)
  • Mír, na slova Josefa Hory (1988)

Smíšené sbory[editovat | editovat zdroj]

  • Milování bez vídání, na slova staročeského anonyma (1970)
  • Pět smíšených sborů na slova Jiřího R. Picka (1973)
  • Roční rozmary. Smíšené sbory na slova Václava Fischera (1974)
  • Šest madrigalů na slova Jiřího R. Picka (1978)
  • O marném štěstí. Smíšený sbor na slova českého anonyma z 18. stol. (1986)
  • Vůně domova. Smíšené sbory na slova Václava Fischera (1987)

Velké vokální skladby[editovat | editovat zdroj]

  • Historický obraz. Kantáta pro soprán, tenor, smíšený sbor a symfonický orchestr na texty českých středověkých anonymů a Jana Amose Komenského (1984–1986)
  • Fuente Ovejuna. Celovečerní opera na námět Lope de Vegy (1957)
  • Fotbalová opera (libreto Jiří R. Pick, 1970)
  • Opera o chatě¨(libreto Jiří R. Pick, 1974)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://sweb.cz/jansen.raichl/miroslav.html

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]