Miloš Smatek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Miloš Smatek
Základní informace
Narození 12. srpna 1895
Rovná
Úmrtí 2. září 1974 (ve věku 79 let)
Praha
Žánry klasická hudba, filmová hudba, scénická hudba, opera a populární hudba
Povolání hudební skladatel, dirigent a kontrabasista
Nástroje kontrabas
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Miloš Smatek, vlastním jménem Miroslav (12. srpna 1895 Rovná u Strakonic2. září 1974 Praha) byl český hudební skladatel.

Život[editovat | editovat zdroj]

Studoval v letech 19091913 na Nové vídeňské konzervatoři hru na kontrabas u Adolfa Míška a skladbu u Roberta Fuchse a Josefa Bohuslava Foerstera. Do roku 1919 pak účinkoval jako kontrabasista předních vídeňských symfonických orchestrů.

Po vzniku Československé republiky odešel do Prahy a v sezóně 1919/1920 byl členem orchestru České filharmonie a kapelníkem v divadle Revoluční scéna. Od roku 1921 působil jako kapelník na různých pražských kabaretních a operetních scénách. Spolupracoval s Karlem Hašlerem v kabaretu Lucerna, byl kapeníkem smíchovské Arény a působil i ve Varieté a v kabaretu Rokoko. Sestavil i vlastní orchestr a v roce 1928 s ním absolvoval úspěšný zájezd do Německa. Od roku 1932 pracoval jako filmový hudební skladatel a dirigent. V několika filmech vystoupil i jako herec v rolích dirigentů (Štěstí pro dva, To byl český muzikant, Na růžích ustláno).

Jeho skladatelský záběr byl velice široký. Od kabaretních popěvků, přes zpěvohry a operety až po klasickou vážnou hudbu. Jeho jedinou operu Čachtická paní uvedlo na scénu Slovenské národní divadlo v Bratislavě v roce 1931. Spolupracoval rovněž s gramofonovými firmami.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Vážná hudba[editovat | editovat zdroj]

  • Dělnická symfonie
  • Divertimento
  • Moravská suita
  • Sonáta pro hoboj
  • Slavnost jara

Opera[editovat | editovat zdroj]

Operety[editovat | editovat zdroj]

  • Napoleonův trubač
  • Divá Bára
  • Pán z Prasátkova
  • Zlatá píšťalka

Rozhlasová a scénická hudba[editovat | editovat zdroj]

  • Kutnohorští havíři
  • Ze Zpěvů staré Francie
  • Pan Johanes
  • Romeo a Julie
  • Cyrano z Bergeracu
  • Bacilínek
  • Úklady a láska
  • Jan Hus

Taneční písně a pochody[editovat | editovat zdroj]

  • Planá láska
  • Kohoutí polka
  • Prázdný břeh
  • Pionýrský valčík
  • Snění ve dvou
  • Dopis bez adresy
  • Artista
  • Dělostřelecký pochod
  • Přehlídkový pochod
  • Pozdrav všem
  • Modré chrpy

Filmová hudba[editovat | editovat zdroj]

  • Kouzelný míč (1949)
  • Pětistovka (1949)
  • Pionýrská abeceda (1949)
  • Soudný den (1949)
  • Železný dědek (1948)
  • Poslední mohykán (1947)
  • Půlnoční host (1947)
  • Čaj o páté (1946)
  • Hrdinové mlčí (1946)
  • Lavina (1946)
  • Průlom (1946)
  • Bohema (1944)
  • Malá přítelkyně (1944)
  • Nevšední podívaná (1944)
  • Stín (1944)
  • Zachráněné štěstí (1943)
  • Barbora Hlavsová (1942)
  • Host do domu (1942)
  • Pět strýců (1942)
  • Záhadný host (1942)
  • Gabriela (1941)
  • Z českých mlýnů (1941)
  • Druhá směna (1940)
  • Okénko do nebe (1940)
  • Osm kroků v taktu (1940)
  • To byl český muzikant (úprava skladeb Františka Kmocha, 1940)
  • Za tichých nocí (s použitím písní Rudolfa Frimla, 1940)
  • Muž z neznáma (1939)
  • V pokušení (1939)
  • Cech panen kutnohorských (1938)
  • Její pastorkyně (1938)
  • Lucerna (1938)
  • Svět, kde se žebrá (1938)
  • Vzhůru nohama (1938)
  • Děvčátko z venkova (1937)
  • Hordubalové (1937)
  • Matkina spoveď (1937)
  • Divoch (1936)
  • Vzdušné torpédo 48 (1936)
  • Jana (1935)
  • Jánošík (1935)
  • Jedenácté přikázání (1935)
  • Král ulice (1935)
  • Na růžích ustláno (1934)
  • Poslední muž (1934)
  • Za ranních červánků (1934)
  • Jindra, hraběnka Ostrovínová (1933)
  • Sedmá velmoc (1933)
  • Srdce za písničku (1933)]
  • U snědeného krámu (1933)
  • Písničkář (1932)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]