Čachtická paní (opera)
| Čachtická paní | |
|---|---|
| Čachtická pani | |
| Žánr | opera |
| Skladatel | Miloš Smatek |
| Libretista | Quido Maria Vyskočil, Elena Krčmáryová-Smatková |
| Počet dějství | 3 |
| Originální jazyk | slovenština |
| Datum vzniku | 1924–1926 |
| Premiéra | 13. května 1931, Bratislava, Slovenské národní divadlo |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Čachtická paní je opera o třech dějstvích českého skladatele Miloše Smatka na libreto, které napsali český spisovatel Quido Maria Vyskočil a Elena Krčmáryová-Smatková, která ho rovněž převedla do slovenštiny. Premiéru měla Čachtická paní 13. května 1931 ve Slovenském národním divadle.[1][2][3]
Vznik, historie a charakteristika[editovat | editovat zdroj]
Po Kováři Wielandovi Jána Levoslava Belly – vzniklém ovšem na německé libreto – a po Detvanovi Viliama Figuše-Bystrého je opera Miloše Smatka Čachtická paní z roku 1931 považována za třetí slovenskou operu. Miloš Smatek, až právě na tuto operu skladatel především lehké hudby (operety, filmová hudba), byl sice Čech a na Slovensku ani nepůsobil, ale libreto, byť naskicované zkušeným českým spisovatelem Quido Mariou Vyskočilem, sepsala Smatkova manželka Elena Krčmáryová ve slovenštině.
Libretisté sestavili ze známé krvavé, jen zčásti o skutečné události opřené pověsti příběh spíše mozaikovitý, přičemž každé ze tří dějství má výrazně odlišnou charakteristiku, jež se promítla i do Smatkovy hudby. První je především lyrické, sestávající především z vyznání lásky a apostrof volnosti, většinu druhého zabírá nepříliš originální folklórní rekonstrukce svatby na slovenské vesnici, zatímco krvavá historie se soustředí do třetího aktu, který je hudebně pojednán ryze veristicky.[4]
Kritika neupírala Smatkově práci zručnost i talent, zejména v instrumentaci, problémy s nepřiléhavým zpěvním partem shledávala hlavně u titulní postavy. Celkově však považovala jeho operu z hlediska umělecké hodnoty „naveskrz problematickou“, jak pro libreto plné „nevkusu a lidově krvavé banality“, tak pro skutečnost, že skladateli „naprosto chybuje primérní cit pro formový princip opery“.[4] Podle vzpomínek tehdejšího šéfa bratislavské opery Karla Nedbala byla Čachtická paní „obratně udělaná rutinérská práce, která k řešení problému slovenské opery nepřispěla“.[5]Divadlo vypravilo operu velmi pečlivě a prvotní přijetí publikem bylo nadšené, přesto Čachtická paní z repertoáru brzy zmizela.[4] Miloš Smatek se ani k slovenské tematice, ani k opernímu žánru už ve své tvorbě nevrátil.
Smatkova opera vznikla ještě před vydáním nejznámějšího zpracování čachtické pověsti, románu Čachtická paní Joža Nižnánského (1932), a až na poslední akt nevychází ani ze starší tragédie Jonáše Záborského. Ta byla naopak podkladem pro moderní operní zpracování – operu Bátoryčka Ilji Zeljenky (1996).
Osoby a první obsazení[editovat | editovat zdroj]
| osoba | hlasový obor | premiéra (13. května 1931)[3] |
|---|---|---|
| Alžběta Báthoryová | alt | Mária Peršlová |
| Hrabě | baryton | Karel Zavřel |
| Dědeček | bas | Arnold Flögl |
| Evička Pútorová | soprán | Helena Blaho-Bartošová |
| Ján Hrdý | tenor | Roman Hübner |
| Juraj Thurzo | baryton | Richard Graeven |
| Námluvčí | tenor | Mirko Horský |
| Družičky | soprány | Vlasta Matějovská, Nelly Bakošová, Jarmila Winklerová |
| Vydávač | bas | Václav Sova |
| Starosvat | bas | Zdeněk Ruth-Markov |
| Kmotra | mezzosoprán | Marie Kebardová |
| Svatebčané, sluhové, drábi, lid | ||
| Dirigent: Zdeněk Folprecht | ||
| Režie: Bohuš Vilím | ||
| Scéna: Ján Ladvenica | ||
| Kostýmy: Ján Ladvenica | ||
Děj opery[editovat | editovat zdroj]
Janko se vrátí z dalekých krajin o svého horského domova právě ve chvíli, kdy jeho snoubenku Evičku násilně objímá maďarský gróf (I. dějství).
Panští drábi přicházejí zrušit povolení sňatku Janka s Evičkou v druhém jednání, když byly předvedeny všechny svatební zvyky na slovenské dědině a průvod se ubírá do kostela. Evička je odvlečena na zámek, Janko se probouzí ze svého poranění, aby si zavolal účinnou pomoc.
V třetím dějství přichází ušlechtilý palatín Juraj Thurzo potrestat krutovládu Čachtické paní, Alžběty Báthoryčky, jež vraždí slovenské dívky, aby se v jejich krvi omlazovala – ovšem pozdě, když již byla Evička, s nutnou dávkou hrůzy, usmrcena v železné panně. Modlitba nad přinesenou mrtvolou uzavírá dílo.[4]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ JANOTA, Dalibor; KUČERA, Jan P. Malá encyklopedie české opery. Praha, Litomyšl: Paseka, 1999. ISBN 80-7185-236-8. S. 40.
- ↑ DVOŘÁKOVÁ, Libuše. Smatek, Miloš. In: MACEK, Petr. Český hudební slovník osob a institucí. Brno: Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, 2015. Dostupné online. Archivováno 9. 4. 2020 na Wayback Machine.
- ↑ a b Čachtická pani [online]. Bratislava: Divadelný ústav Bratislava [cit. 2017-12-22]. Dostupné online.
- ↑ a b c d ČERNUŠÁK, Gracian. Z bratislavské opery – Premiéra Smatkovy opery Čachtická paní. Lidové noviny. 1931-05-16, roč. 39, čís. 245, s. 9. Dostupné online [cit. 2017-12-22]. ISSN 1802-6265.
- ↑ NEDBAL, Karel. Půl století s českou operou. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, 1959. 416 s. S. 232.