Přeskočit na obsah

Mikuláš Desfours

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mikuláš Desfours
Narození1587
Nancy
Úmrtí5. prosince 1661 (ve věku 73–74 let)
Hrubý Rohozec
Místo pohřbeníkaple svatého Jana Nepomuckého
Povolánívoják
DětiAlbrecht Maxmilián I. Desfours
PříbuzníVáclav Matyáš Desfours, Albrecht Maxmilián II. Desfours a Ferdinand Magnus Desfours (vnoučata)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mikuláš Desfours (též francouzsky jako Nicolas Des Fours Walderode, asi 1588, Nancy – 5. prosince 1661, Hrubý Rohozec) byl český vojevůdce lotrinského původu z rodu Desfours. Byl také zakladatelem rodového majetku v českých zemích. Jeho dědicem se stal Albrecht Maxmilián I. Desfours.

Narodil se nejspíše v Nancy v roce 1587, nebo 1588. Jeho otec Ludvík (Louis) byl lotrinský vyslanec na dvoře Rudolfa II.

O jeho mladí není mnoho známo. Začínal v roku 1618 v bitvě u Lomnice, v níž byl zajat. z jeho kariéry je doloženo pouze jeho působení jako rytmistr roty arkebuzírů v roce 1618. Poté bojoval pod Jindřichem Duvalem Dampierrem (přechodně v gardě generála Karla Buquoye).

22. září 1620 mu byl vystaven patent na jeho vlastní pluk arkebuzírů, který však byl v roce 1622 redukován a nakonce roku 1623 rozpuštěn.

V roce 1625 získal nový diplom na pluk dragounů (již pod velením Albrechta z Valdštejna), který byl záhy rozpuštěn a nato začal verbovat nový pluk arekbuzírů. Zřejmě byl úspěšný, 10. března 1626 povýšen na svobodného pána. Velké úspěchy slavil později toho roku v bojích pod generálem Tillym proti Dánům.

23. května 1628 Albrecht z Valdštejna propůjčil Mikulášovi v léno Hrubý Rohozec s městečkem Železný Brod a 23 vesnicemi.

Dne 21. dubna 1629 udělil císař Mikulášovi a jeho sourozencům titul říšského svobodného pána. Roku 1631 padl Hugo Hydou-Mayance a jeho pluk byl svěřen Mikulášovi. Před polním tažením roku 1632 byl Mikuláš povýšen do generálské hodnosti a zúčastnil se bitvy u Lützenu. V roce 1633 prodal Mikuláš svůj pluk a hodnost prodal a poté se již do aktivní služby nevrátil, žil v Praze.

Není známo proč z armády odešel, nicméně zcela se tak vyhnul aféře okolo zabití Valdštejna. Po Valdštejnově zavraždění byl 30. května 1634 jmenován podmaršálkem a povýšen na říšského hraběte, není však potvrzeno, zda byl kdy jmenován polním maršálem. Obdržel panství Semily s městem Smržovkou a panství Malou Skálu. 10. května 1636 obdržel český inkolát.

V roce 1648 byl zajat Švédy.

Mikuláš Desfours zemřel 5. prosince 1661 na svém zámku v Hrubém Rohozci a byl pohřben v Jičíně v jezuitském kostele sv. Ignáce, v roce 1856 však byly jeho ostatky přeneseny na Hrubý Rohozec a nakonec byl 4. prosince 1861 uložen do nové hrobky v Železném Brodě.

Mikuláš byl dvakrát ženatý, avšak potomky měl pouze s první ženou. Z celkem čtyř dětí se jen dvě dožily dospělosti.

  • Marie Anna Eufémie z Eggenbergu († 1641), svatba 12. května 1627. Dcera Jana Viléma svobodného pána z Eggenbergu.
  • Barbora Markéta Khuen-Belasy-Lichtenberg, svatba 14. října 1642.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Skala, Harald. První Desfoursové v Čechách. In: Šlechtické rody a jejich sídla v Českém ráji : sborník referátů z vědecké konference konané ve dnech 24. - 25. dubna v Turnově / Semily : Státní oblastní archiv v Litoměřicích pro Pekařovu společnost Českého ráje v Turnově, 2009, s. 26-32.
  • Uhlíř, Dušan. DESFOURS, Nikolas. Biografický slovník českých zemí, D-Die, 12. sešit, s. 182.