Mikuláš ze Salmu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Socha Mikuláše ze Salmu na vídeňském Rathausplatzu (autor: Mathias Purkartshofer), 1867

Mikuláš ze Salmu, Niklas Graf Salm der Ältere, (1459, Niedersalm, Belgie4. května 1530, zámeček Salmhof, Marchegg, Rakousko) byl rakouský vojevůdce.

Život[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z rodiny Salmů, jejíž kořeny sahaly do roku 997. Narodil se v roce 1459 a celý život byl vojákem. Nejprve bojoval za Karla Smělého, v r. 1483 přešel do služeb Habsburků, konkrétně nového burgundského vévody Maxmiliána, budoucího císaře. V l. 1487, 1490 a 1502 se zúčastnil tažení do Uher, kde bojoval po boku Albrechta Saského proti králi Matyáši Korvínovi a posléze proti jeho stoupencům. V r. 1488 se zúčastnil trestné výpravy proti flanderským městům, která se Habsburkům vzbouřila.[1] V roce 1499 potlačoval povstání odbojných Švýcarů a roku 1504 se účastnil císařova tažení do Bavorska. V roce 1506 doprovázel syna císaře Maxmiliána I., Filipa Sličného, na jeho cestě do Španělska. V letech 1508-1516 bojoval proti Benátské republice, přičemž se mu r. 1509 podařilo dobýt Istrii.[2] Vyznamenal se v Bitvě u Pavie, kde se podílel na zajetí francouzského krále Františka I. Odtud odešel do Uher, kde bojoval proti Turkům, ale zejména proti jejich vazalovi Janu Zápolskému, který upíral králi Ferdinandovi I. Svatoštěpánskou korunu. Hrabě Salm se velmi zasloužil o Zápolského útěk ze země. Byl též v Uhrách jmenován nejvyšším polním hejtmanem.[3]

Salmův náhrobek ve Votivkirche ve Vídni

Nejslavnější činem Mikuláše hraběte Salma byla ale hrdinská obrana Vídně proti Turkům v roce 1529. Díky jeho organizačním a vůdcovským schopnostem utrpěl sultán Sulejman I. před Vídní jednu z největších porážek svého života. Hrabě Salm, v té době již jedenasedmdesátiletý, řídil boj na hradbách osobně. Rozhodující útok, 14. října 1529, se mu stal osudným. Utrpěl těžké zranění, které lékaři nedokázali vyléčit. Mikuláš hrabě Salm na ně zemřel 30. května 1530.

Oženil se r. 1502 s Elisabethou z Rogendorfu (zem. 1550). V Rakousku nejprve v r. 1502 získal sňatkem panství Marchegg. V roce 1510 obdržel od císaře Maxmilána I. panství Orth an der Donau[4] a v roce 1523 si zakoupil panství Kreuzenstein. Všechno panství v Dolních Rakousích. V roce 1526 mu arcivévoda Ferdinand věnoval palác ve Vídni (dnešní Pallaviciniovský). Mikulášův syn Mikuláš II. (někdy počítán jako Mikuláš III.), nejvyšší komoří krále Ferdinanda, obdržel r. 1528, ještě za života otce, říšské hrabství Neuburg na Innu, po kterém se Mikuláš II. i jeho potomci psali "ze Salm-Neuburku".

Císař Karel V. mu z vděčnosti nechal ve Vídni vybudovat pomník od sochaře Loye Heringa, na němž byly zachyceny všechny jeho bitvy a panovníci, jimž sloužil. Pomník se nacházel v klášteře Svaté Doroty. Ten byl ovšem za Josefa II. zrušen, a tak byl pomník v roce 1790 přenesen na salmovské panství v Rájci nad Svitavou na Moravě, resp. do zámeckého parku.[5] Když však byl r. 1879 ve Vídni dostavěn tzv. Votivní kostel, byl pomník po cca. sto letech přemístěn zpět do Vídně do tohoto kostela, kde se nachází dodnes.[6]

Salm má rovněž svou sochu v "Hale vojevůdců" (německy Feldherrenhalle) ve vídeňském Vojenském historickém muzeu. Socha pochází z r. 1871, jejím autorem je Franz Erler a je vytesána z cararského mramoru.


Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Salmův životopis na Wien-Geschichte-Wiki

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. PLAČEK, Miroslav a kol.. Hodonín, dějiny města do roku 1948. 1. vyd. Hodonín : Město Hodonín, 2008. 559 s. Poznámka pod čarou č. 91. ISBN 978-80-254-2100-0.. S. 174.  
  2. Životopis na Wiki-Wien [online]. . Dostupné online. (německy) 
  3. ŽUPANI4..., s. 229
  4. PLAČEK..., s. 151
  5. ŽUPANIČ, Jan; FIALA, Michal; STELLNER, František. Encyklopedie knížecích rodů zemí Koruny české. 1. vyd. Praha : Aleš Skřivan ml., 2001. 340 s. ISBN 80-86493-00-8. S. 229.  
  6. PLAČEK..., s. 174 (pozn. č. 92), s. 150-151

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SCHINZEL, Adolf, Salm, Niclas I. Graf zu. In: Allgemeine Deutsche Biographie (ADB). Band 30, Duncker & Humblot, Leipzig 1890 (dostupné online)
  • PERNES, Jiří; FUČÍK, Josef; HAVEL, Petr, a kol. Pod císařským praporem. Historie habsburské armády 1526-1918. Praha : Elka Press, 2003. 555 s. ISBN 80-902745-5-2.  
  • NEWALD, Johann, Das Grabmal des Grafen Niklas von Salm in der Votivkirche, Wien, 1879
  • NEWALD, Johann, Niklas Graf zu Salm. Eine historische Studie. Wien: Gerold 1879
  • RAJAKOVICS, Emil, Wer waren die Eltern des Verteidigers von Wien, Graf Niklas Salm., Adler 3 (1955), s. 190 n.
  • BERGBAUER, Josef, Auf den Spuren berühmter Menschen in Wien. Wien: Österreichischer Bundesverlag für Unterricht, Wissenschaft und Kunst 1949, s. 104
  • HUMMELBERGER, Walter, Wiens erste Belagerung durch die Türken 1529. In: Militärhistorische Schriftenreihe 33 (1976), s. 50 nn.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]