Mikuláš ze Salmu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Socha Mikuláše ze Salmu na vídeňském Rathausplatzu (autor: Mathias Purkartshofer), 1867

Mikuláš ze Salmu, Niklas Graf Salm der Ältere, (1459, Niedersalm, Belgie4. května 1530, Salmhof, Rakousko) byl rakouský vojevůdce.

Život[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z rodiny, jejíž kořeny sahaly do roku 997. Narodil se v roce 1459 a celý život byl voják. Nejprve bojoval za Karla Smělého, v r. 1483 přešel do služeb Habsburků, konkrétně burgundského vévody Maxmiliána, budoucího císaře. V l. 1487 a 1502 se zúčastnil tažení do Uher, kde bojoval po boku Albrechta Saského proti králi Matyáši Korvínovi a posléze proti jeho stoupencům. V r. 1488 se zúčastnil trestné výpravy proti flanderským městům, která se Habsburkům vzbouřila.[1] Vyznamenal se v Bitvě u Pavie, kde se podílel na zajetí francouzského krále Františka I. Odtud odešel do Uher, kde bojoval proti Turkům, ale zejména proti jejich vazalovi Janu Zápolskému, který upíral králi Ferdinandovi I. Svatoštěpánskou korunu. Hrabě Salm se velmi zasloužil o Zápolského útěk ze země. Byl též v Uhrách jmenován nejvyšším polním hejtmanem.[2]

Nejslavnější činem Mikuláše hraběte Salma byla ale hrdinská obrana Vídně proti Turkům v roce 1529. Díky jeho organizačním a vůdcovským schopnostem utrpěl sultán Sulejman I. před Vídní jednu z největších porážek svého života. Hrabě Salm, v té době již jedenasedmdesátiletý, řídil boj na hradbách osobně. Rozhodující útok, 14. října 1529, se mu stal osudným. Utrpěl těžké zranění, které lékaři nedokázali vyléčit. Mikuláš hrabě Salm na ně zemřel 30. května 1530.

V Rakousku si nejprve v r. 1502 zakoupil panství Marchegg. Po vítězství u Pavie obdržel od císaře Karla V. panství Orth an der Donau[3] a za úspěšnou obranu Vídně r. 1529 byl odměněn říšským hrabstvím Neuburg na Innu, po kterém se jeho potomci psali "ze Salm-Neuburku".

Císař Karel V. mu z vděčnosti nechal ve Vídni vybudovat pomník, na němž byly zachyceny všechny jeho bitvy a panovníci, jimž sloužil. Pomník se nacházel v klášteře Svaté Doroty. Ten byl ovšem za Josefa II. zrušen, a tak byl pomník v roce 1790 přenesen na salmovské panství v Rájci nad Svitavou na Moravě, resp. do zámeckého parku.[4] Když však byl ve Vídni zřízen Votivní kostel, byl pomník po cca. sto letech přemístěn zpět do Vídně do tohoto kostela, kde se nachází dodnes.[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. PLAČEK, Miroslav a kol.. Hodonín, dějiny města do roku 1948. 1. vyd. Hodonín : Město Hodonín, 2008. 559 s. Poznámka pod čarou č. 91. ISBN 978-80-254-2100-0.. S. 174.  
  2. ŽUPANI4..., s. 229
  3. PLAČEK..., s. 151
  4. ŽUPANIČ, Jan; FIALA, Michal; STELLNER, František. Encyklopedie knížecích rodů zemí Koruny české. 1. vyd. Praha : Aleš Skřivan ml., 2001. 340 s. ISBN 80-86493-00-8. S. 229.  
  5. PLAČEK..., s. 174 (pozn. č. 92), s. 150-151

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Adolf Schinzl: Salm, Niclas I. Graf zu. In: Allgemeine Deutsche Biographie (ADB). Band 30, Duncker & Humblot, Leipzig 1890
  • PERNES, Jiří; FUČÍK, Josef; HAVEL, Petr, a kol. Pod císařským praporem. Historie habsburské armády 1526-1918. Praha : Elka Press, 2003. 555 s. ISBN 80-902745-5-2.  
  • NEWALD, Johann, Das Grabmal des Grafen Niklas von Salm in der Votivkirche, Wien, 1879

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]