Přeskočit na obsah

Michel Aoun

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jeho excelence
Michel Aoun
17. prezident Libanonu
Ve funkci:
31. října 2016 – 30. října 2022
Předseda vládyTammám Salám
Saad Harírí
Hasan Dijáb
Nadžíb Míkátí
PředchůdceTammám Salám (zastupující)
Michel Sulajmán (řádný)
Ve funkci:
22. září 1988 – 13. října 1990
PředchůdceAmín Džamáíl
NástupceElias Hrawi
Poslanec libanonského Národního shromáždění
Ve funkci:
12. června 2005 – 31. října 2016
Volební obvodKeserwan
28. premiér Libanonu
Ve funkci:
22. září 1988 – 13. října 1990
PředchůdceSelim Hoss
NástupceSelim Hoss
Stranická příslušnost
ČlenstvíVolné vlastenecké hnutí
Vojenská služba
SlužbaLibanonská armáda
Doba služby1958–1991
HodnostGenerál
VelelLibanonská občanská válka

Narození30. září 1933 (91 let)
Bejrút
Velký Libanon
NárodnostLibanonec
ChoťNadia El-Chami
DětiClaudine Aoun Roukoz
PříbuzníGebran Bassil (zeť)
Alain Aoun (synovec)
SídloFrancie (1991–2005)
Profesepolitik a důstojník
Náboženstvílibanonský maronita
Oceněnívelkokříž Řádu čestné legie
Řád za zásluhy
Národní cedrový řád
PodpisJeho excelence Michel Aoun, podpis
CommonsMichel Aoun
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Michel Aoun nebo Michel Aún, arabsky ميشال عونMīšāl 'Aūn (* 30. září nebo 18. února 1933[1][2] Haret Hreik, Bejrút) je libanonský politik a mezi 31. říjnem 2016 a 30. říjnem 2022 prezident Libanonské republiky.[3] Prezidentem byl zvolen po 2 letech provizorní vlády, kdy funkci libanonského prezidenta zastával tehdejší premiér Tammám Salám. Svým vyznáním se hlásí k maronitské libanonské církvi.

Aoun je zakladatelem politického hnutí zvané Volné vlastenecké hnutí, což je dnes jedna z nejsilnějších libanonských politických organizací a vůbec nejsilnější křesťanská libanonská politická organizace. Toto hnutí je od roku 2006 součástí Aliance 8. března, jejímž členem je mimo jiné i šíitská organizace Hizballáh.

Od roku 1984 byl generálem libanonských ozbrojených sil. V letech 1988 až 1990 byl libanonským premiérem a prezidentem zároveň, avšak po útoku na prezidentské sídlo v Baabdě uprchl na francouzské velvyslanectví a v jeho funkcích ho nahradil jeho soupeř Selim Hoss.

Od roku 1990 do roku 2005 pobýval v exilu v Paříži. Během cedrové revoluce se však vrátil do Libanonu a založil zde křesťanské politické hnutí.

Aoun se narodil 30. září 1933 na šíitsko-maronitském bejrútském předměstí Haret Hreik do rodiny Maronitů. Vystudoval školu College Des Frères v Káhiře a později vystudoval vojenskou akademii. V roce 1958 nastoupil do libanonské armády a stal se vojákem. V roce 1984 byl povýšen do generálské hodnosti. Manželka Michela Aouna je současná libanonská první dáma Nadia El-Chami Aoun, se kterou má tři dcery – Mireille, Claudine and Chantal. Manžel jeho dcery Chantal je Gebran Bassil, současný předseda Volného vlasteneckého hnutí.

Politická kariéra

[editovat | editovat zdroj]

22. září 1988 odvolal odstupující prezident Amín Džamáíl dosavadní vládu pod vedením Selima Hossa a jmenoval dočasnou vojenskou vládu složenou ze tří křesťanů a tří muslimů. Aoun se tak stal řádným zastupujícím libanonským předsedou vlády i prezidentem, čímž byla mimochodem porušena libanonská ústava, která zaručuje, že předsedou vlády bude vždy sunnita. Předchozí předseda Tyto dvě funkce zastával až do 13. října 1990, kdy na prezidentské sídlo v Baabdě zaútočila syrská vojska a Aoun byl nucen uprchnout na francouzské velvyslanectví. Poté, co Aoun uprchl ho jeho soupeř Selim Hoss svrhl z funkce prezidenta i premiéra a Aoun byl nucen odejít do exilu do Paříže.

Aoun strávil téměř 15 let v exilu v Paříži, kam odešel po svém svržení, pokusu o atentát a neúspěšném dožadování mezinárodní pomoci. Jeho jediným spojencem byl po svržení irácký diktátor Saddám Husajn, který však Aounovi pomoci nedokázal. Aoun začal v Paříži formovat nové libanonské politické hnutí, jenž pojmenoval Volné vlastenecké hnutí.

Návrat do Libanonu

[editovat | editovat zdroj]

Aoun se do Libanonu vrátil po 15 letech, 7. května 2005, 11 dní po odchodu syrských vojsk z okupovaného území Libanonu. Cedrová revoluce, která se v Libanonu odehrála důsledkem zavraždění tehdejšího libanonského premiéra Rafíka Harírího přinesla do Libanonu spoustu politických změn a Aoun tak měl možnost začít znovu s politickou kariérou v Libanonu. Poté, co se do Libanonu vrátil, přestěhoval se do svého nového sídla blízko Džunije.

Prezident Libanonu

[editovat | editovat zdroj]

V roce 2014 skončil mandát libanonského prezidenta Michela Sulajmána a libanonský parlament uspořádal volby. Tyto volby však ztroskotaly, potřebného počtu hlasů nedosáhl žádný z kandidátů. Následně byla sestavena provizorní vláda v čele s dosavadním premiérem Tammámem Salámem, který se stal prozatímním prezidentem. Až v listopadu 2016 vyhlásil předseda parlamentu Nabí Berrí nové volby, ve kterých Aoun podle očekávání zvítězil.

Prezidentem se stal složením slibu v prezidentském paláci v Baabdě 31. října 2016. Jmenoval novou vládu v čele s premiérem Saadem Harírím, synem zesnulého libanonského politika Rafíka Harírího.

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Michel Aoun na arabské Wikipedii a Michel Aoun na anglické Wikipedii.

  1. https://www.elnashra.com/news/show/1044594/العماد-ميشال-عون؟?amp=1
  2. Archived copy [online]. [cit. 2020-08-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 4 November 2016. 
  3. MROUE, Bassem; SEWELL, Abby. Lebanon president leaves with no replacement, crisis deepens. apnews.com [online]. AP News, 2022-10-30 [cit. 2023-02-03]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]