Michel Aoun

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jeho excelence
Michel Aoun
Michel Aoun with Putin 1 (cropped).jpg

17. prezident Libanonu
Úřadující
Ve funkci od:
31. října 2016
Předseda vlády Tammám Salám
Saad Harírí
Předchůdce Tammám Salám (zastupující)
Michel Sulajmán (řádný)
Ve funkci:
22. září 1988 – 13. října 1990
Předchůdce Amine Gemayel
Nástupce Elias Hrawi

Poslanec libanonského Národního shromáždění
Ve funkci:
12. června 2005 – 31. října 2016
Volební obvod Keserwan

28. premiér Libanonu
Ve funkci:
22. září 1988 – 13. října 1990
Předchůdce Selim Hoss
Nástupce Selim Hoss
Stranická příslušnost
Členství Volné vlastenecké hnutí
Vojenská služba
Služba Libanonská armáda
Doba služby 1958 - 1991
Hodnost Generál
Velel Libanonská občanská válka

Narození 18. února 1935 (86 let)
Bejrút
Lebanese French flag.svg Velký Libanon
Národnost Libanonec
Choť Nadia El-Chami
Příbuzní Gebran Bassil (zeť)
Alain Aoun (synovec)
Sídlo Francie (1991–2005)
Profese politik a důstojník
Náboženství libanonský maronita
Ocenění velkokříž Řádu čestné legie
Řád za zásluhy
Národní cedrový řád
Podpis Jeho excelence Michel Aoun, podpis
Commons Michel Aoun
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Michel Aoun nebo Michel Aún, arabsky ميشال عونMīšāl 'Aūn (* 30. září nebo 18. února 1933[1][2] Haret Hreik, Bejrút) je libanonský politik a od 31. října 2016 prezident Libanonské republiky. Prezidentem byl zvolen po 2 letech provizorní vlády, kdy funkci libanonského prezidenta zastával tehdejší premiér Tammám Salám. Svým vyznáním se hlásí k maronitské libanonské církvi.

Aoun je zakladatelem politického hnutí zvané Volné vlastenecké hnutí, což je dnes jedna z nejsilnějších libanonských politických organizací a vůbec nejsilnější křesťanská libanonská politická organizace. Toto hnutí je od roku 2006 součástí Aliance 8. března, jejímž členem je mimo jiné i šíitská organizace Hizballáh.

Od roku 1984 byl generálem libanonských ozbrojených sil. V letech 1988 až 1990 byl libanonským premiérem a prezidentem zároveň, avšak po útoku na prezidentské sídlo v Baabdě uprchl na francouzské velvyslanectví a v jeho funkcích ho nahradil jeho soupeř Selim Hoss.

Od roku 1990 do roku 2005 pobýval v exilu v Paříži. Během cedrové revoluce se však vrátil do Libanonu a založil zde křesťanské politické hnutí.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Aoun se narodil 30. září 1933 na šíitsko-maronitském bejrútském předměstí Haret Hreik do rodiny Maronitů. Vystudoval školu College Des Frères v Káhiře a později vystudoval vojenskou akademii. V roce 1958 nastoupil do libanonské armády a stal se vojákem. V roce 1984 se stal generálem. Manželka Michela Aouna je současná libanonská první dáma Nadia El-Chami Aoun, se kterou má tři dcery - Mireille, Claudine and Chantal. Manžel jeho dcery Chantal je Gebran Bassil, současný předseda Volného vlasteneckého hnutí.

Politická kariéra[editovat | editovat zdroj]

22. září 1988 odvolal odstupující prezident Amín Džamáíl dosavadní vládu pod vedením Selima Hossa a jmenoval dočasnou vojenskou vládu složenou ze tří křesťanů a tří muslimů. Aoun se tak stal řádným zastupujícím libanonským předsedou vlády i prezidentem, čímž byla mimochodem porušena libanonská ústava, která zaručuje, že předsedou vlády bude vždy sunnita. Přechozí předseda Tyto dvě funkce zastával až do 13. října 1990, kdy na prezidentské sídlo v Baabdě zaútočila syrská vojska a Aoun byl nucen uprchnout na francouzské velvyslanectví. Poté, co Aoun uprchl ho jeho soupeř Selim Hoss svrhl z funkce prezidenta i premiéra a Aoun byl nucen odejít do exilu do Paříže.

Exil[editovat | editovat zdroj]

Aoun strávil téměř 15 let v exilu v Paříži, kam odešel po svém svržení, pokusu o atentát a neúspěšném dožadování mezinárodní pomoci. Jeho jediným spojencem byl po svržení irácký diktátor Saddám Husajn, který však Aounovi pomoci nedokázal. Aoun začal v Paříži formovat nové libanonské politické hnutí, jenž pojmenoval Volné vlastenecké hnutí.

Návrat do Libanonu[editovat | editovat zdroj]

Aoun se do Libanonu vrátil po 15 letech, 7. května 2005, 11 dní po odchodu syrských vojsk z okupovaného území Libanonu. Cedrová revoluce, která se v Libanonu odehrála důsledkem zavraždění tehdejšího libanonského premiéra Rafíka Harírího přinesla do Libanonu spoustu politických změn a Aoun tak měl možnost začít znovu s politickou kariérou v Libanonu. Poté, co se do Libanonu vrátil, přestěhoval se do svého nového sídla blízko Džunije.

Prezident Libanonu[editovat | editovat zdroj]

V roce 2014 skončil mandát libanonského prezidenta Michela Sulajmána a libanonský parlament uspořádal volby. Tyto volby však ztroskotaly, potřebného počtu hlasů nedosáhl žádný z kandidátů. Následně byla sestavena provizorní vláda v čele s dosavadním premirérem Tammámem Salámem, který se stal prozatímním prezidentem. Až v listopadu 2016 vyhlásil předseda parlamentu Nabí Berrí nové volby, ve kterých Aoun podle očekávání zvítězil.

Prezidentem se stal složením slibu v prezidentském paláci v Baabdě 31. října 2016. Jmenoval novou vládu v čele s premiérem Saadem Harírím, synem zesnulého libanonského politika Rafíka Harírího.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Michel Aoun na arabské Wikipedii a Michel Aoun na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  1. https://www.elnashra.com/news/show/1044594/العماد-ميشال-عون؟?amp=1
  2. Archived copy [online]. [cit. 2016-11-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 4 November 2016. (anglicky)