Meng Lang
Meng Lang | |
---|---|
Meng Lang v roce 2018 | |
Rodné jméno | Meng Ťün-liang |
Narození | 1961 Šanghaj Čína |
Úmrtí | 12. prosince 2018 (ve věku 57 let) Hongkong Čína |
Příčina úmrtí | rakovina plic |
Alma mater | Šanghajská univerzita věd a technologií |
Povolání | básník |
Aktivní roky | 80. léta 20. století - 2017 |
Manžel(ka) | Tchu Čch'-a-čch' |
Ocenění | Cena za moderní čínskou poezii (1991) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Meng Lang (vlastním jménem Meng Ťün-liang, čínsky 孟浪, 1961, Šanghaj – 12. prosinec 2018, Hongkong) byl čínský básník a disident. Byl signatářem manifestu Charta 08 a spoluzakladatel Nezávislého čínského centra PEN klubu.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Mládí a počátky literární tvorby
[editovat | editovat zdroj]Meng Lang se narodil roku 1961 v Šanghaji. Jeho předkové pocházeli z Šao-singu. Studoval na Šanghajské univerzitě vědy a technologie.[1] Během studií začal psát poezii a začal se angažovat v neoficiálních básnických hnutích. Spolueditoval antologii A Compendium of Modern Chinese Poetry, 1986–1988.[2] Od poloviny 80. let do začátku 90. let 20. století pomáhal se zakládáním nebo editací časopisů o čínské poezii. Roku 1992 získal první Cenu za moderní čínskou poezii.[3]
Exil
[editovat | editovat zdroj]Po potížích s policií se přestěhoval do Spojených států amerických, kde v letech 1995 až 1998 působil jako spisovatel-rezident (artist-in-residence) na Brownově univerzitě. Roku 2006 se přestěhoval do Hongkongu. V roce 2008 podepsal Chartu 08, jejímž autorem je jeho bývalý kolega a přítel Liou Siao-po a roku 2011 spoluzakládal Nezávislé čínské centrum PEN klubu. V letech 2008 až 2012 působil jako šéfredaktor Chenzhong Book Company, v roce 2010 založil nakladatelství Tracing. Podporoval též deštníkové hnutí v Hongkongu a byl hlasitým odpůrcem čínského prezidenta Si Ťin-pchinga. Po zatčení několika knižních vydavatelů v Hongkongu roku 2015 se Meng a jeho žena Tchu Čch'-a-čch' přestěhovali do okresu Chua-lien na Tchaj-wanu.[4]
Po smrti Liou Siao-poa v roce 2017 vydal Meng antologii poezie, kterou během léta po celé Číně skládali lidé jako projev úcty k držiteli Nobelovy ceny za mír. Podle jeho slov se podařilo shromáždit básně od několika tisíc autorů, většinou z Čínské lidové republiky. Nakonec bylo pro antologii vybráno necelých dvě stě děl.[2] Sám Meng napsal na jeho památku báseň bez názvu.
Návrat do Hongkongu a smrt
[editovat | editovat zdroj]Meng se svou ženou se vrátili do Hongkongu v únoru 2018. Brzy poté mu byla diagnostikována rakovina plic v posledním stádiu. Byl hospitalizován a 12. prosince 2018 zemřel v hongkongské nemocnici Prince z Walesu ve věku 57 let. Jeho úmrtí připomněl na sociální Twitter například literární kritik ABC news Chip Rolley,[5] nebo překladatelka Anne Henochowicz.[6]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ 刘晓波纪念诗集主编孟浪在香港逝世. 美国之音 [online]. [cit. 2020-11-10]. Dostupné online. (čínsky)
- ↑ a b Olga Lomová » Podvratná čínská poezie a hranice české solidarity | Názory Aktuálně.cz. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2017-09-20 [cit. 2020-11-10]. Dostupné online.
- ↑ 詩人孟浪57歲癌逝 曾主編劉曉波紀念詩集 | 文化 | 重點新聞 | 中央社 CNA. web.archive.org [online]. 2018-12-12 [cit. 2020-11-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-12-12.
- ↑ 台灣目前最適合我 孟浪如是說 | 兩岸 | 中央社 CNA. www.cna.com.tw [online]. [cit. 2020-11-10]. Dostupné online. (zh-Hant-TW)
- ↑ https://twitter.com/nadmussen/status/1072890180640616454?ref_url=https%3a%2f%2fwww.nytimes.com%2f2018%2f12%2f17%2fobituaries%2fmeng-lang-dead.html. Twitter [online]. [cit. 2020-11-10]. Dostupné online.
- ↑ https://twitter.com/annemhdc/status/1073612471456415748?ref_url=https%3a%2f%2fwww.nytimes.com%2f2018%2f12%2f17%2fobituaries%2fmeng-lang-dead.html. Twitter [online]. [cit. 2020-11-10]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Meng Lang na Wikimedia Commons
- Báseň „Obraz světa“ (World Picture) na webu Asiancha.com (anglicky)
- Sbírka poezie Meng Lana od Michaela Daye Archivováno 26. 8. 2020 na Wayback Machine. (anglicky)