Melanopareia
 Štidlák | |
|---|---|
 štidlák obojkový (Melanopareia torquata) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neognathae) |
| Řád | pěvci (Passeriformes) |
| Podřád | křikaví (Tyranni) |
| Čeleď | Melanopareiidae Ericson et al., 2010 |
| Rod | štidlák (Melanopareia) Reichenbach, 1853 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Melanopareia (česky štidlák) je jihoamerický rod křikavých ptáků, jediný zástupce čeledi Melanopareiidae (česky někdy štidlákovcovití[1]).
Popis[editovat | editovat zdroj]
Štidlákové rodu Melanopareia představují malé až středně velké ptáky o velikosti 13–16 cm a hmotnosti 16–23 g. Zvláště nápadným znakem je tmavý pás na hrudi. Opeření je celkově kontrastní, v hnědých, černých či červenohnědých barvách. Neobjevuje se pohlavní dimorfismus. Vzhledem jsou tito ptáci podobní zástupcům čeledi štidlákovití, s nimiž sdílejí podsadité tělo, krátká a kulatá křídla a dlouhé končetiny s robustními prsty.
Jde o pozemní ptáky, kteří se zdržují v suchých křovinách, kde hledají potravu. Podrobné složení jídelníčku není známo.[2]
Výskyt[editovat | editovat zdroj]
Štidlák olivovotemenný (Melanopareia maximiliani) a štidlák obojkový (Melanopareia torquata) obývají poměrně rozsáhlý areál rozšíření, táhnoucí se přes střední a jižní Brazílii, Bolívii, Paraguay a severní Argentinu. Zbylé tři druhy žijí na relativně malém území v Peru, Bolívii a Ekvádoru.[2]
Systematika[editovat | editovat zdroj]
Rod Melanopareia byl dlouhodobě veden v rámci čeledi štidlákovití (Rhinocryptidae), k osamostatnění na samostatnou čeleď došlo roku 2010.[3] Může jít o bazální skupinu v rámci kladu křikavých Furnariida (jenž zahrnuje mj. hrnčiříkovité, odb. Furnariidae, či mravenčíkovité, odb. Thamnophilidae).[4]
- druh Melanopareia bitorquata (d'Orbigny & Lafresnaye, 1837)
- druh Melanopareia elegans (Lesson, 1844) – štidlák úhledný
- druh Melanopareia maranonica Chapman, 1924 – štidlák maraňonský
- druh Melanopareia maximiliani (d'Orbigny, 1835) – štidlák olivovotemenný
- druh Melanopareia torquata (Wied-Neuwied, 1831) – štidlák obojkový
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bandvögel na německé Wikipedii.
- ↑ ČESKÉ NÁZVOSLOVÍ PTÁKŮ SVĚTA. nkcso.wz.cz [online]. [cit. 2024-04-25]. Dostupné online.
- ↑ a b KRABBE, N. K.; SCHULENBERG, T. S. Family Rhinocryptidae (Tapaculos). In: DEL HOYO, Josep; ELLIOTT, Andrew; SARGATAL, Jordi. Handbook of the Birds of the World. Band 8: Broadbills to Tapaculos. Barcelona: Lynx Edicions, 2003. ISBN 84-87334-50-4. S. 748–788.
- ↑ ERICSON, Per G. P.; OLSON, Storrs L.; IRESTEDT, Martin. Circumscription of a monophyletic family for the tapaculos (Aves: Rhinocryptidae): Psiloramphus in and Melanopareia out. Journal of Ornithology. 2010-04, roč. 151, čís. 2, s. 337–345. Dostupné online [cit. 2023-12-03]. ISSN 2193-7192. DOI 10.1007/s10336-009-0460-9. (anglicky)
- ↑ MOYLE, Robert G.; CHESSER, R. Terry; BRUMFIELD, Robb T. Phylogeny and phylogenetic classification of the antbirds, ovenbirds, woodcreepers, and allies (Aves: Passeriformes: infraorder Furnariides). Cladistics. 2009-08, roč. 25, čís. 4, s. 386–405. Dostupné online [cit. 2023-12-03]. ISSN 0748-3007. DOI 10.1111/j.1096-0031.2009.00259.x. (anglicky)
- ↑ Antthrushes, antpittas, gnateaters, tapaculos, crescentchests – IOC World Bird List. www.worldbirdnames.org [online]. [cit. 2023-12-03]. Dostupné online.
- ↑ Melanopareia. www.biolib.cz [online]. [cit. 2023-12-03]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Melanopareia na Wikimedia Commons 
Taxon Melanopareia ve Wikidruzích
