Megido (kibuc)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Megido
מגידו
Letecký pohled na kibuc Megido, v pozadí starověké Megido
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 155 m n. m.
Stát Izrael Izrael
distrikt Severní
oblastní rada Megido
Megido
Megido
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel 844[1] (2014)
Správa
Vznik 1949
Zakladatel Židé z Polska
PSČ 19230
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Megido (hebrejsky מְגִדּוֹ, v oficiálním přepisu do  angličtiny Megiddo[2]) je vesnice typu kibuc v Izraeli, v Severním distriktu, v Oblastní radě Megido.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Leží v nadmořské výšce 155 metrů, na pomezí Jizre'elského údolí a úbočí planiny Ramat Menaše. Jde zároveň o rozmezí mezi zemědělsky intenzivně využívanou krajinou v údolí a zčásti zalesněnými svahy. Z Ramat Menaše sem podél jižní strany vesnice stéká vádí Nachal Kejni. Západně od vesnice se zvedá vrch Giv'at Jošijahu, z nějž k severu stéká vádí Nachal Megido. Od severovýchodního okraje obce vytéká do Jizre'elského údolí vádí Nachal Dorech. Na severovýchodním okraji obce se nachází pahorek Tel Megido s lokalitou starověkého Megida.

Nachází se cca 67 kilometrů severovýchodně od centra Tel Avivu a cca 30 kilometrů jihovýchodně od centra Haify. Megido obývají Židé, přičemž osídlení v tomto regionu je etnicky smíšené. V údolí převládají židovská sídla, stejně jako na planinách Ramat Menaše. Jen 2 kilometry jihozápadním směrem odtud ovšem začíná oblast vádí Ara, kde leží lidnatá sídla, která obývají izraelští Arabové. Kibuc zároveň leží jen necelých 5 kilometrů od Zelené linie, jež odděluje Izrael v jeho mezinárodně uznávaných hranicích od okupovaného Západního břehu Jordánu s demografickou převahou palestinských Arabů. Západní břeh ale byl od zdejšího regionu počátkem 21. století fyzicky oddělen Izraelskou bezpečnostní bariérou, která zde vyrostla jako v jednom z prvních úseků a sleduje přibližně trasu původní Zelené linie.[3]

Na dopravní síť je vesnice napojena pomocí dálnice číslo 66, která sleduje jihozápadní okraj Jizre'elského údolí. Ta se tu kříží s dálnicí číslo 65, jež od pobřežní nížiny vede podél vádí Ara směrem do Afuly. Severovýchodně od kibucu se nachází letiště Megido.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Kibuc Megido byl založen roku 1949[2] nedaleko starověkého Megida. Do roku 1948 stála necelý kilometr jihovýchodně od nynějšího kibucu arabská vesnice Ladžun. Založili ji Římané a nazývali ji Legio. V Ladžunu stály dvě mešity a chlapecká základní škola zřízená roku 1937. V roce 1931 zde žilo 857 lidí a stálo tu 162 domů. V průběhu války za nezávislost v roce 1948 byla vesnice ovládnuta v rámci Operace Erez izraelskými silami a arabské osídlení zde skončilo. Z původní zástavby se zachovala jen bývalá mešita a jeden dům.[4]

Zakladateli dnešního kibucu byla skupina 60 židovských přistěhovalců z Polska, kteří přežili holokaust. Tito přistěhovalci předtím provizorně pobývali v již etablovaném kibucu Mišmar ha-Emek, kde se během války za nezávislost v roce 1948 účastnili obrany vesnice. Ještě před koncem války v únoru 1949 pak založili vlastní kibuc.[5][6]

V prvních letech ovšem osadníci pobývali v nedaleké opuštěné arabské vesnici Ladžun a teprve pak se přesunuli na vyvýšené místo, kde vyrostla nová obytná zástavba. Po třech letech existence kibucu jeho populaci posílil příchod další osadnické skupiny, tvořené Židy z Mexika a Libanonu. Po sedmi letech to byla skupina argentinských Židů.[6]

Ekonomika Megida je založena na zemědělství a turistickém ruchu. Kibuc prošel v listopadu 2000 privatizací a jeho členové jsou odměňováni individuálně, podle odvedené práce. Vedení obce zároveň nabízí stavební parcely pro individuální zájemce o bydlení, kteří nechtějí být vázáni organizační strukturou kibucu. Plánuje se výstavba tří nových obytných čtvrtí. Na dvou z nich již začaly stavební práce v letech 2006-2007. Celkem má jít o 124 domů.[5][6]

Jihovýchodně od kibucu se při dálniční křižovatce nachází areál věznice. Ve vesnici sídlí úřady Oblastní rady Megido.

V obci funguje plavecký bazén, sportovní areály,[7] knihovna a společenské centrum. K dispozici je zde zařízení předškolní péče o děti. Základní škola je ve vesnici ha-Zorea.[8]

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Obyvatelstvo Megida je sekulární.[8] Podle údajů z roku 2014 tvořili populaci v Megidu Židé (včetně statistické kategorie "ostatní", která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství).[1]

Jde o menší sídlo vesnického typu s dlouhodobě stagnujícím počtem obyvatel, který ale po roce 2006 přešel v prudký nárůst díky startu masové bytové výstavby. K 31. prosinci 2014 zde žilo 844 lidí. Během roku 2014 populace stoupla o 2,2 %.[1]

Vývoj počtu obyvatel Megido[1] [9][10]
Rok 1961 1972 1983 1995 2001 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
Počet obyvatel 212 291 365 339 310 320 326 328 356 399 527 618 653 750 808 826 844

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d יישובים 2014 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2015-10-28]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  2. a b יישובים 2013 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2015-09-15]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  3. Separation Barrier Map [online]. B´Tselem [cit. 2010-04-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Welcome To al-Lajjun [online]. Palestine Remembered [cit. 2010-04-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b מגידו [online]. bet-alon.co.il [cit. 2010-04-11]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  6. a b c מגידו [online]. megido.org.il [cit. 2010-04-11]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  7. מגידו [online]. galil-net.org.il [cit. 2010-04-11]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  8. a b מגידו [online]. romgalil.org.il [cit. 2010-04-11]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  9. רשימת היישובים, מאפיינים גיאוגרפיים ואוכלוסייה 1948,1961,1972,1983, 1995 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2010-04-11]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  10. שם יישוב אנגלית a další seznamy demografického vývoje sídel [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2010-04-11]. Dostupné online. (hebrejsky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]