Maximilian Hadik

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Maxmilián hrabě Hadik
Erb rodu Hadiků
Erb rodu Hadiků
Rakousko-uherský vyslanec ve Švédsku
Ve funkci:
1912 – 1918
PředchůdceKonstantin Dumba
Nástupceúrad zanikl
Rakousko-uherský vyslanec v Mexiku
Ve funkci:
1909 – 1911
PředchůdceKarl Giskra mladší
NástupceFranz Riedel von Riedenau
Narození23. února 1868
Pavlovce nad Uhom
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí26. října 1921
Budapešť
MaďarskoMaďarsko Maďarsko
Profesediplomat
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Maxmilián hrabě Hadik z Futaku (maďarsky Futaki gróf Hadik Miksa János Béla, německy Maximilian Johann Adalbert Graf Hadick von Futak; 23. února 1868 Pavlovce nad Uhom – 26. září 1921 Budapešť) byl uherský šlechtic a rakousko-uherský diplomat. Od mládí působil v diplomatických službách, byl rakousko-uherským vyslancem v Mexiku (1909–1911) a ve Švédsku (1912–1918).

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Zámek Pavlovce nad Uhom, rodiště Maxmiliána Hadika

Pocházel ze šlechtické rodiny Hadiků,[1] narodil se na rodovém sídle v Pavlovcích nad Uhom na východním Slovensku (zámek dnes již neexistuje).[2] Byl čtvrtým synem kontradmirála hraběte Bély Hadika (1822–1885) a jeho manželky Ilony, rozené hraběnky Barkóczyové (1833–1887).[3][4] Jméno Maxmilián obdržel po popraveném arcivévodovi Maxmiliánovi, v jehož službách otec působil jako nejvyšší komorník. Po studiích vstoupil do státních služeb a začínal jako úředník na uherském ministerstvu spravedlnosti, v roce 1893 byl jmenován c. k. komořím. Krátce poté přešel do diplomatických služeb a začínal jako attaché v Londýně.[5][6] Poté působil na několika dalších diplomatických zastoupeních (Drážďany, Brusel, Athény) a postupoval v hodnostech. V letech 1909–1911 byl rakousko-uherským vyslancem v Mexiku[7] a nakonec vyslancem ve Švédsku (1912–1918).[8] Po zániku monarchie odešel do výslužby a krátce poté zemřel v Budapešti.[9]

Byl čestným rytířem Maltézského řádu a nositelem Řádu Františka Josefa a Válečného kříže za občanské zásluhy. Vzhledem k dlouholeté diplomatické službě získal také několik vyznamenání v zahraničí. Byl důstojníkem belgického Leopoldova řádu, rytířem řeckého Řádu Spasitele, nositelem papežského Řádu sv. Silvestra, několik vyznamenání získal také v Bavorsku a Sasku.[10]

Jeho nejstarší bratr Endre Hadik-Barkóczy (1862–1931) byl aktivním politikem a v letech 1917–1918 předsedou Sněmovny magnátů. Další bratr János (1863–1933) byl také aktivním politikem a před rozpadem monarchie krátce uherským předsedou vlády.[11]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Ottův slovník naučný, X. díl; Praha, 1896; s. 714–715 (heslo Hadik z Futaku)
  2. ↑ Zámek Pavlovce nad Uhom dostupné online
  3. ↑ Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser; Gotha, 1875; s. 419 dostupné online
  4. ↑ Rodokmen rodu Hadiků dostupné online
  5. ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1897; Vídeň, 1897; s. 196, 212 dostupné online
  6. ↑ Gothaisches genealogisches Taschenburch der gräflichen Häuser; Gotha, 1896; s. 428 dostupné online
  7. ↑ Seznam rakouských vyslanců v Mexiku na webu austria-forum dostupné online
  8. ↑ Přehled rakouských a rakousko-uherských velvyslanců ve Švédsku na oficiálním webu rakouského velvyslanectví ve Stockholmu dostupné online
  9. ↑ Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser, Gotha, 1922; s. 381 dostupné online
  10. ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1918; Vídeň, 1918; s. 160, 380dostupné online
  11. ↑ Československé dějiny v datech; Praha, 1987; s. 598

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KRÁLOVÁ, Hana: Ve službě monarchii. Rakouská a rakousko-uherská zahraniční služba v 19. století; Praha, 2012; 132 s. ISBN 978-80-86781-18-1
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Maximilian_Hadik&oldid=23756283“