Matěj Burnatius

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Pater
Matěj Burnatius SJ
Zavraždění Matěje Burnatia na dobové kresbě
Zavraždění Matěje Burnatia
na dobové kresbě
Církev římskokatolická
Znak Znak
Zasvěcený život
Institut
Tovaryšstvo Ježíšovo

jezuité
Noviciát 1607
Sliby 1609
Svěcení
Kněžské svěcení 1621
Osobní údaje
Datum narození 23. září 1584
Datum úmrtí 9. srpna 1629 (ve věku 44 let)
Příčina úmrtí raněn vidlemi do zad a zastřelen
Povolání římskokatolický duchovní
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Matěj Burnatius (23. září 1584 Olešná, Horní Slezsko9. srpna 1629 Libuň) byl římskokatolický kněz, jezuita. Je jedním z nejznámějších rekatolizátorů, kteří působili na Jičínsku. Byl zabit v násilném střetu mezi rekatolizátory a nekatolíky.

Počátky života[editovat | editovat zdroj]

Matěj Burnatius se narodil v Olešné v Horním Slezsku dne 23. září 1584. V dětství jej vychovával jeho strýc, původem Polák, P. Jakub Jagel, farář v Markvarticích na Jičínsku. První vzdělání získal mladý Matěj v městečku Sobotka. Další studium následovalo na jesuitském gymnáziu v Chomutově a v koleji sv. Klimenta (dnešní Klementinum) v Praze. Matěj zvládl 6 jazyků (češtinu, polštinu, latinu, němčinu, chorvatštinu a italštinu). V roce 1607 vstupuje v Brně k jezuitům. Po dvouletém noviciátě poslouchá tři roky filosofii, po studiích pracuje sedm let jako pomocný učitel. Poté studoval dva roky teologii a v roce 1621 byl vysvěcen na kněze.

Misijní činnost[editovat | editovat zdroj]

Po svěcení působil jako prefekt jezuitského semináře v Českém Krumlově a zde také zahájil svou misionářskou činnost. V roce 1624 odchází do Jičína, v jehož okolí se věnuje také rekatolizační misionářské činnosti. V této době vynikl jako výmluvný kazatel. Navíc se horlivě obstarával duchovní správu v několika farnostech. Jeho stopy lze sledovat i mimo Jičínsko. Místem jeho působení byla postupně Litomyšl, Mnichovo Hradiště, Kuřívody, Doksy, Bělá pod Bezdězem. V Bělé pod Bezdězem narazil na velmi tuhý odpor. Bylo mu nabídnuto, že popuzené místní obyvatele zpacifikuje vojsko, což ale Burnatius odmítl a raději se přesunul jinam, neboť nechtěl lidi získávat pro katolickou víru násilím.[1][P 1]

Burnatiovi se povedlo rekatolizovat v roce 1629 Turnov. V srpnu toho roku obrátil svou pozornost na Rovensko pod Troskami. V Rovensku narazil rovněž na tuhý odpor. Krátkodobě působil jako duchovní správce v Újezdu pod Troskami.

Smrt[editovat | editovat zdroj]

Dne 9. srpna 1629 se vydal opět do Rovenska. Doprovázel jej student Jan Rokyta. Domluvil se s velitelem vojska z Turnova, že vojáci Rovensko obsadí, aby se předešlo vzbouření obyvatelstva, a to se mu nakonec stalo osudným. Obyvatelstvo Rovenska povolalo lidi z okolních vesnic a velitel vojáků se obával přesily. Velitel ozbrojenců dal proto zapálit dřevěnou zvonici u kostela a nařídil ústup.[P 2]

Burnatius se přesunul na faru do obce Libuň, kde očekával zprávy o vývoji situace v Rovensku. Je doloženo, že zde ještě odsloužil mši svatou a pokřtil jedno dítě. Rovenští mezitím vytáhli na Burnatia a rychle se blížili. Domnívali se, že to Burnatius nařídil zapálení jejich zvonice. Misionář se pokusil o útěk z fary. Snažil se utéci zadním vchodem, ale to padl povstalcům přímo do rukou. Byl raněn vidlemi do zad a pro jistotu ještě zastřelen. U farní stáje byl zabit i Jan Rokyta.

Vzpouru následně potlačilo povolané posílené vojsko a zabilo téměř čtyřicet vesničanů. V Jičíně zvěst o událostech v Libuni způsobila značné poplašení. Ještě k večeru toho dne byla těla Burnatia a Rokyty převezena do Jičína a pohřbena.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. U některých Burnatiových aktivit sice asistovali ozbrojenci, ale spíše jako jakýsi bezpečnostní dozor, než aby se dopouštěli násilností na obyvatelstvu. Například do Doks doprovázelo Burnatia jen asi 30 vojáků, tedy počet, který by pro případné hromadně se bouřící místní nepředstavoval vážnější hrozbu. Zřejmě měli spíše za úkol v případě potřeby misionáře chránit, než aby se nějak přímo podíleli na rekatolizační činnosti. Je tedy nesprávné označovat Burnatia za násilného rekatolizátora.
  2. Všimněme si, že i zde bylo ideou misionáře, aby vojáci pouze dohlédli na klid v městečku. Násilnosti, kterými akce v Rovensku skončila začali místní protestanté. Krvavé potlačení lokální vzpoury, která začala Burnatiovým zavražděním, již bylo pouze následkem předešlého.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Toulky českou minulostí, 452. schůzka: Jen když konec bude náš dostupné online

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]