Matěj Burnatius

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Matěj Burnatius SJ
Zavraždění Matěje Burnatia na dobové kresbě
Zavraždění Matěje Burnatia na dobové kresbě
Narození 23. září 1584
Úmrtí 9. srpna 1629 (ve věku 44 let)
Povolání
Církevní heraldika
Římskokatolický duchovní
Znám jako
Tovaryšstvo Ježíšovo
Člen řádu Tovaryšstva Ježíšova – Jezuité
Nábož. vyznání římskokatolické
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Matěj Burnatius (1584-1629) byl římskokatolický kněz, jezuita. Je jedním z nejznámějších rekatolizátorů, kteří působili na Jičínsku. Byl zabit v násilném střetu mezi rekatolizátory a nekatolíky.

Počátky života[editovat | editovat zdroj]

Matěj Burnatius se narodil v Olešné v Horním Slezsku dne 23. září 1584. V dětství jej vychovával jeho strýc, původem Polák, P. Jakub Jagel, farář v Markvarticích na Jičínsku. První vzdělání získal mladý Matěj v městečku Sobotka. Další studium následovalo na jesuitském gymnáziu v Chomutově a v koleji sv. Klimenta (dnešní Klementinum) v Praze. Matěj zvládl 6 jazyků (češtinu, polštinu, latinu, němčinu, chorvatštinu a italštinu). V roce 1607 vstupuje v Brně k jezuitům. Po dvouletém noviciátě poslouchá tři roky filosofii, po studiích pracuje sedm let jako pomocný učitel. Poté studoval dva roky teologii a byl vysvěcen na kněze (roku 1621).

Misijní činnost[editovat | editovat zdroj]

Po svěcení působil jako prefekt jezuitského semináře v Českém Krumlově a zde také zahájil svou misionářskou činnost. V roce 1624 odchází do Jičína, v jehož okolí se věnuje také rekatolizační misionářské činnosti. V této době vynikl jako výmluvný kazatel. Navíc se horlivě obstarával duchovní správu v několika farnostech. Jeho stopy lze sledovat i mimo Jičínsko (Litomyšl, Mnichovo Hradiště, Kuřívody, Bělá pod Bezdězem).

Působení misionářů se ale setkávalo s odporem poddaných. Místy došlo dokonce k lokálním vzpourám. Burnatiovi se povedlo rekatolizovat v roce 1629 Turnov. V srpnu toho roku obrátil svou pozornost na Rovensko pod Troskami. V Rovensku narazil na tuhý odpor. Krátkodobě působil jako duchovní správce v Újezdu pod Troskami.

Smrt[editovat | editovat zdroj]

Dne 9. srpna 1629 se vydal opět do Rovenska. Doprovázel jej student Jan Rokyta. Domluvil se s velitelem vojska z Turnova, že vojáci Rovensko obsadí, aby se předešlo vzbouření obyvatelstva, a to se mu nakonec stalo osudným. Obyvatelstvo Rovenska povolalo lidi z okolních vesnic a velitel vojáků se obával přesily. Dal proto zapálit dřevěnou zvonici u kostela a nařídil ústup.

Burnatius se přesunul na faru do obce Libuň, kde očekával zprávy o vývoji situace v Rovensku. Je doloženo, že zde ještě odsloužil mši svatou a pokřtil jedno dítě. Rovenští mezitím vytáhli na Burnatia a rychle se blížili. Domnívali se, že to Burnatius nařídil zapálení jejich zvonice. Misionář se pokusil o útěk z fary. Snažil se utéci zadním vchodem, ale to padl povstalcům přímo do rukou. Byl raněn vidlemi do zad a pro jistotu ještě zastřelen. U farní stáje byl zabit i Jan Rokyta.

Vzpouru následně potlačilo vojsko a zabilo téměř čtyřicet vesničanů. V Jičíně zvěst o událostech v Libuni způsobila značné poplašení. Ještě k večeru toho dne byla těla Burnatia a Rokyty převezena do Jičína a pohřbena.

Literatura[editovat | editovat zdroj]