Mariano Arciero

Mariano Arciero
Blahoslavený; Mariano Arciero
	duchovní arcidiecéze neapolské
Církev	římskokatolická
Arcidiecéze	neapolská
Svěcení
Kněžské svěcení	22. prosince 1731
Osobní údaje
Datum narození	26. února 1707
Místo narození	Contursi Terme; Neapolské království
Datum úmrtí	16. února 1788
Místo úmrtí	Neapol; Neapolské království
Místo pohřbení	Contursi Terme, Itálie
Národnost	italská
Rodiče	Mattia Arciero a Autilia Marmora
Svatořečení
Začátek procesu	24. dubna 1830
Beatifikace	24. června 2012 ; Contursi Terme, Itálie ; beatifikoval Benedikt XVI.
Svátek	16. února
Uctíván církvemi	římskokatolická církev a církve v jejím společenství
Titul svatého	kněz
Atributy	kněžský oděv
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mariano Arciero (26. února 1707, Contursi Terme – 16. února 1788, Neapol) byl italský římskokatolický kněz. Katolická církev jej uctívá jako blahoslaveného.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se dne 26. února 1707 v Contursi Terme v provincii Salerno rodičům Mattiovi Arciero a Autilii Marmora. V mládí odešel na studia do Neapole. Dne 22. prosince 1731 byl vysvěcen na kněze.

Byl známý pro svou horlivost při kázáních, ale také pro svoji znalost Písma svatého. Neapolský kanovník Mons. Gennaro Fortunato si jej po svém jmenování biskupem diecéze Cassano all'Jonio v Kalábrii nehal poslat do své diecéze, aby zde vykonával kněžskou službu. Kromě pastorace se zde věnoval obnovám kostelů a po smrti biskupa Gennara Fortunata roku 1751 se vrátil do Neapole.

Mnoho času věnoval náboženské výuce dětí i dospělých včetně chudiny a pro svoji činnost bývá někdy označován jako „apoštol Kalábrie“. Měl velkou úctu k Nejsvětější Svátosti a Panně Marii. V Neapoli také vyučoval seminaristy, mezi nimi např. i sv. Vincenta Romana.

Zemřel dne 16. února 1788 v Neapoli poté, co trpěl špatným zdravým. Dne 15. října 1950 byly jeho ostatky uloženy do kostela v jeho rodném městě. Dne 28. ledna 2012 proběhla jejich exhumace a ohledání.

Úcta[editovat | editovat zdroj]

Jeho beatifikační proces započal dne 24. dubna 1830, čímž obdržel titul služebník Boží. Dne 14. srpna 1854 jej papež bl. Pius IX. podepsáním dekretu o jeho hrdinských ctnostech prohlásil za ctihodného. Dne 27. června 2011 byl uznán zázrak na jeho přímluvu, potřebný pro jeho blahořečení.