Maria Berenice Duque Heckner

Maria Berenice Heckner
Blahoslavená; Maria Berenice Heckner; H.A.
	řeholnice
	Její beatifikační portrét
Církev	římskokatolická
Zasvěcený život
Institut	Malé sestry zvěstování Panny Marie
Osobní údaje
Rodné jméno	Ana Julia Duque Heckner
Datum narození	14. srpna 1898
Místo narození	Salamina; Kolumbie
Křest	16. srpna 1898, Salamina
1. svaté přijímání	7. září 1907
Biřmování	31. října 1902
Datum úmrtí	25. července 1993
Místo úmrtí	Medellín; Kolumbie
Místo pohřbení	Medellín, Kolumbie
Národnost	kolumbijská
Rodiče	Antonio José Duque Botero a Ana Berenice Heckner Rister
Svatořečení
Začátek procesu	12. října 1998
Beatifikace	29. října 2022 ; katedrála Neposkvrněného početí Panny Marie, Medellín, Kolumbie
Svátek	24. července
Uctívána církvemi	římskokatolická církev a církve v jejím společenství
Titul svaté	panna a zakladatelka
Atributy	řeholní oděv, kříž
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ana Julia Duque Heckner, H.A., řeholním jménem María Berenice (14. srpna 1898, Salamina – 25. července 1993, Medellín) byla kolumbijská římskokatolická řeholnice, zakladatelka a členka kongregace Malých sester zvěstování Panny Marie. Katolická církev ji uctívá jako blahoslavenou.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodila se dne 14. srpna 1898 v Salamině v departementu Caldas jako nejstarší z devatenácti dětí rodičům Antoniu José Duque Boterovi a Aně Berenice Heckner Rister (její matka byla německého původu). Jeden z jejích bratrů se stal knězem a tři sestry řeholnicemi, jako později i ona.

Pokřtěna byla dne 16. srpna 1898 ve své rodné Salamině. Dne 31. října 1902 přijala z rukou biskupa z Manizales Gregoria Naciancena Hoyose Yarza svátost biřmování a dne 7. září 1907 přijala své první svaté přijímání.

V dětství byla vášnivou čtenářkou, kdy četla např. díla sv. Terezie z Ávily. Díky tomu a také díky výchově svých rodičů se rozhodla stát řeholnicí. Později působila ve své farnosti jako katechetka a byla aktivní v místním mariánském spolku. V listopadu roku 1917 vstoupila v Bogotě do postulátu kongregace Sester dominikánek uvedení Panny Marie. Poté vstoupila do noviciátu a dne 26. července 1919 přijala řeholní hábit. Dne 21. listopadu 1919 složila své doživotní řeholní sliby a přijala řeholní jméno María Berenice. Poté pracovala jako vychovatelka a katechetka na různých školách. Nejprve takto pracovala na vysoké škole v San Gil a Ubaté. Poté byla přeložena do města Manizales (příležitostně působila také v nedalekém městě Fredonia) a do města Rionegro.

Pracovala také na založení základní školy pro chudší dívky a dívky afrokolumbijského původu. Trápilo jí, že afrobrazilské dívky vesměs nemohly kvůli rasové diskriminaci a špatnému ekonomickému zázemí vstupovat do řeholních řádů a kongregací. Roku 1930 odcestovala do Medellínu formovat nové členky řeholní kongregace před složením řeholních slibů.

V letech 1938–1942 také působila mezi chudými (např. dělníky v textilních továrnách), které učila katechizmus. Kromě dělníků také chodila učit o Bohu a pomáhat lidem na okraji společnosti do nebezpečných čtvrtí, které byly známě jako útočiště zločinců, narkomanů, alkoholiků, nebo prostitutek, které se snažila odvracet od hříšného života.

Pořádala mariánská setkání a duchovní cvičení na různých místech, včetně nemocnic a klinik. Pomáhala také nově vznikajícímu hnutí Katolické akce. nadále však pomáhala ženám se vstupem do řeholního života, kdy se zaměřovala i na dívky z chudších rodin, dívky s jinou barvou pleti, nebo dívky svobodných rodičů. S tímto úmyslem se také rozhodla založit novou ženskou řeholní kongregaci.

Zajistila si dovolení u svých představených v její dosavadní řeholní kongregaci a u medellínského arcibiskupa Joaquína Garcíi Beníteze. Novou kongregaci Malých sester zvěstování Panny Marie pak založila dne 14. května 1943. Sama do ní následně přestoupila a další léta pracovala na jejím upevnění. Brzy však nastaly potíže, kdy musela načas odcestovat do Francie a po nemoci se do Kolumbie roku 1947 vrátila. Po svém návratu dále horlivě pracovala na upevnění své kongregace, která se po čase z Medellínu rozrostla i do dalších regionů.

Podpořila apoštolského nuncia (a pozdějšího kardinála) Paola Bertoliho v jeho propagaci Katolické akce. Dne 2. července 1953 obdržela jí založená kongregace od medellínského arcibiskupa Joaquína Garcíi Beníteze plné diecézní potvrzení o svém založení. Dne 23. října 1953 převlékla svůj hábit za hábit své nové kongregace a později v ní složila nové řeholní sliby.

Roku 1954 podnikla pouť do Svaté země. Poté také podnikla pouť do Říma a cestu do Francie. V letech 1962–1965 studovala spolu s dalšími sestrami dokumenty II. vatikánského koncilu a podporovala pokoncilní náboženskou obnovu. Roku 1967 odstoupila z funkce generální představené své kongregace a pokračovala ve svém působení mezi nemocnými a chudými. Dne 15. srpna 1957 založila větev jí založené kongregace, později pojmenovanou jako Františkánské misijní sestry Ježíše a Marie. Jí založená kongregace se tou dobou rozrostla natolik, že již měla své pobočky i v zahraničí, např. v Ekvádoru či Peru. Dne 25. března 1958 obdržela jí založená kongregace od papeže Pia XII. papežské potvrzení o svém založení.

Dne 8. prosince 1965 založila institut Domus Dei (později přejmenovaný na Misionáře Zvěstování), který má taktéž za cíl podporu sociálně trpících.

V 70. letech 20. století onemocněla a byla upoutána na lůžko. Zbytek života dávala duchovní útěchu těm, kteří ji navštěvovali. Zemřela po dlouhé nemoci dne 25. července 1993 ve 14:20 v Medellínu. 28. července téhož roku sloužil její pohřební mši emeritní biskup diecéze Santa Rosa de Osos Joaquín García Ordóñez spolu s medellínským arcibiskupem Héctorem Ruedou Hernándezem jako koncelebrantem. Její ostatky jsou uloženy v mateřském domě jí založené kongregace v Medellínu.

Úcta[editovat | editovat zdroj]

Její beatifikační proces započal dne 12. října 1998, čímž obdržela titul služebnice Boží Dne 12. února 2019 ji papež František podepsáním dekretu o jejích hrdinských ctnostech prohlásil za ctihodnou. Dne 13. října 2021 byl uznán zázrak na její přímluvu, potřebný pro její blahořečení.

Blahořečena pak byla dne 29. října 2022 v katedrále Neposkvrněného početí Panny Marie v Medellínu. Obřadu předsedal jménem papeže Františka kardinál Marcello Semeraro.

Její památka je připomínána 24. července. Bývá zobrazována v řeholním oděvu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Seznam světců a mučedníků katolické církve

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]