Manažerské účetnictví

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Manažerské účetnictví[editovat | editovat zdroj]

Souhrnným termínem manažerského účetnictví bývá označován celkový soubor informací. Je určeno především pro interní potřebu hospodářské jednotky. Má důvěrný, interní charakter, proto jeho hlavní záměr je maximální pravdivost. Není (až na výjimky) regulováno státem. O jeho struktuře a využití si podnikový management rozhoduje sám ve vlastní pravomoci. Účetní okruh manažerského účetnictví je vedle okruhu finančního účetnictví relativně samostatný. Oba okruhy si však vzájemně poskytují některé informace, popř.čerpají ze stejných zdrojů.

Základní rozdíly mezi účetnictvím finančním a manažerským[editovat | editovat zdroj]

Účetnictví Manažerské Finanční
Určení Interní Externí
Zájem Maximalizace zisku Minimalizace daní
Obsah Analytické účty Syntetické účty
Pravdivost Maximální princip opatrnosti
Úprava Neregulované Regulované státem
Ceny Kalkulované Reálné
Jednotky Hodnotové i naturální Finanční

Povinný rozsah manažerského účetnictví[editovat | editovat zdroj]

(není dáno zákonem, musí být takové min.aby dalo podklady finanční účetnictví – musí obsahovat kalkulace,…)

Zákon o účetnictví se vztahuje pouze na finanční účetnictví. Manažerské účetnictví si může vybudovat management podle svých potřeb tak, aby zobrazovalo hospodářské děje strukturovaně pro potřeby řízení. Musí však zajistit pro finanční účetnictví vždy minimálně tyto průkazné podklady o stavu a změně zásob vytvořených vlastní činností:

  • pro vyjádření aktivace vlastní výroby;
  • pro ocenění zásob a ostatních výkonů vytvořených vlastní činností.

Hospodářská střediska[editovat | editovat zdroj]

  • představuje rozdělení evidence podniku na jednotlivé útvary
  • mohou se vytvářet ve všech oblastech podnikatelské činnosti
  • samostatně hospodařící vnitropodnikový útvar, který sleduje své náklady a výnosy a zjišťuje výsledek hospodaření
  • tyto informace jsou podkladem pro hodnocení hospodárnosti a efektivnosti jednotlivých výrobků, prací a služeb, dělají se cenová rozhodnutí, odměňování jednotlivých pracovníků apod.

Při tvorbě HS by se měly uplatňovat tyto zásady[editovat | editovat zdroj]

  • jediný odpovědný vedoucí
  • přesné měření vstupů a výstupů
  • určení vnitropodnikových cen za výkony poskytnuté jiným střediskům

Každé HS by mělo mít svůj název a organizační číslo. Počet a rozsah středisek závisí na konkrétních podmínkách, ve kterých účetní jednotka hospodaří.

Ve výrobních podnicích se nejčastěji vyskytuje[editovat | editovat zdroj]

  • výrobní středisko
  • zásobovací středisko
  • správní středisko
  • odbytové středisko

Rozpočty hospodářských středisek[editovat | editovat zdroj]

  • pro posouzení úrovně hospodaření jednotlivých HS je třeba znát jaká výše nákladů a v jakém složení se pro příslušné období předpokládá
  • proto se v každém HS sestavuje rozpočet tzn. stanoví se v něm předpokládané náklady a ocení se jeho výkony
  • vychází se přitom z plánovaných odbytových úkolů podniku rozepsaných na jednotlivá HS

Rozpočetnictví[editovat | editovat zdroj]

Je součástí manažerského účetnictví, je zaměřeno na budoucnost.

Plní tyto hlavní úlohy:

  • Stanoví v peněžním vyjádření úkoly do budoucna;
  • Poskytuje informace pro sestavení předběžných kalkulací;
  • Vytváří předpoklady pro běžnou kontrolu hospodaření středisek - údaje z rozpočetnictví (předpoklad) se porovnávají s údaji vnitropodnikového účetnictví (skutečnost).

Rozpočtování přímých nákladů[editovat | editovat zdroj]

  • týká se výrobních středisek. Podkladem pro jejich výpočet jsou technicko-hospodářské normy spotřeby přímého materiálu a přímých mezd, jednotky výkonu a plánovaný objem výroby. Vychází se z předběžné kalkulace.

Rozpočtování nepřímých nákladů[editovat | editovat zdroj]

  • výrobního střediska je složitější, některá z nich závisí na délce období např. nájemné, odpisy DM atd. U některých režijních nákladů mohou být do určité míry podkladem THN tam, kde normy nemůžeme použít a ani nemůžeme použít plán musíme vycházet z údajů z min.let s přihlédnutím k očekávaným změnám v daném období.

Rozpočtování výnosů výrobního střediska[editovat | editovat zdroj]

  • bere v úvahu plánovaný objem výroby a vnitropodnikové ceny jednotlivých výkonů, které se stanoví na úrovni vlastních nákladů výroby podle předběžných kalkulací (neobsahují zisk).

Metody sestavování rozpočtů[editovat | editovat zdroj]

Při sestavování rozpočtu můžeme použít 2 metody:

  • rozpočtování od nulové báze - neváže se na výchozí období, ale předpokládá se, že v daném období činnost teprve začíná.
  • indexová metoda - vychází se z rozpočtu min.období, který upravujeme podle dosažených výsledků s ohledem na očekávané změny.

Složení celkového rozpočtu firmy se skládá z rozpočtu:

  • provozní činnosti
  • investic
  • finančního